Jak pracovat?
Tomáš Garrigue Masaryk
Podtitul: Přednášky z roku 1898 Soubor Masarykových projevů, pronesených na universitě i v populárních veřejných přednáškách.
Přidat komentář
Snaha o reflexi české nátury je platná i dnes. Úvahy o práci také. Kritika vysokého školství a další části jsou pak poplatné době. Přesto minimálně z historického hlediska jde o kritiku zajímavou. Díky svému malému rozsahu stojí za přečtení.
Ačkoliv jsem jiného ražení i mentality než pan Masaryk, tak nesmírně obdivuji jeho aktivitu v otázkách, které řešíme (bohužel většinou formou "status Quo") i v současnosti. Lze si jen trochu postesknout nad tím, že v současnosti nemáme (stát) takového patriota
Svým způsobem nadčasové dílko, tento soubor přednášek a úvah TGM. Nicméně mimo kapitoly o školství a práci jako takové mě nijak nezaujaly. Akorát závěrečný slovník cizích/starších slov byl fajn. Autora uznávám, ale zde hodnotím aktuální přínos díla - a ten je pro mě téměř nulový.
Jsem trochu rozpačitý z této knihy. Na jednu stranu jsem našel různé myšlenky, které se dají označit za nadčasové a které mohou i dnes co říci. Na druhou stranu je v knize plno překonaných názorů a pro dnešní dobu skoro nesmyslných tvrzení. Je to ovšem logické - s ohledem na dobu, kdy kniha vznikla (na základě přednášek z roku 1897-98).
Kniha se navíc nečetla lehce - za prvé pro poněkud již archaický jazyk a za druhé pro značnou roztěkanost myšlenek autora. Masaryk přeskakoval neustále z jedné myšlenky na druhou a bylo obtížné udržet povědomí o tom, co vlastně autor chce vyjádřit.
Bylo ovšem zajímavé ponořit se do úvah myslitele na sklonku 19. století a spolu s ním se zamýšlet nad problematikou pracovního procesu, nad klasifikací práce, nad sebevzděláváním, školním systémem, popularizací vědy či nad politickém vzdělávání a politické práci.
Zajímavá byla také kapitola o čtení a o knihách.
Úryvek z kapitoly Jak číst?:
"Čtením si dnes všeobecné vzdělání nejvíce osvojujeme. Je tedy otázka: Jak číst? Pravím - číst přesně, vědecky, monograficky. To je těžko povědět bez konkrétního ukázání.
Předně číst tak pozorně, že vystihneme všechny myšlenky spisovatelovy.
Za druhé: při pozorné četbě musíme vystihnout jeho methodu. Ten způsob práce mozku, ducha spisovatelova, jak k tomu přichází, i když to nepovídá.
Za třetí: kdo dobře čte, čte mnoho mezi řádky. Kdo nedovede číst mezi řádky, vůbec nepochopí knihy. Ze čtení poznáváme člověka. Někdo se v knize schválně ukazuje jako člověk, pak to není nesnadné; ale i když studujeme Newtona, poznáváme člověka. To je právě čtení, pak je nám kniha živá, a my sami čteme živě."
Snad jsem i já četl trochu živě a trochu poznal TGM. 70 %
K této knize jsem se dostala díky svému školiteli k bakalářské práci. Podle mého názoru by všichni měli zahodit esoterické knihy typu Čtyři dohody a pustit se do této knihy, která v sobě nese řadu důležitých poselství. Opravdu mě nadchla autorova myšlenka - "Moderní člověk si libuje ve strasti, má štěstí z neštěstí". Myslím si, že je velmi nadčasová a mnoha lidem by neuškodilo se nad ní zamyslet. Pokud bych měla něco knize vytknout je to čitelnost, jazyk z počátku 20. století se přecijen trochu odlišuje od toho dnešního.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1998 | Sebevražda |
2005 | Světová revoluce: Za války a ve válce 1914-1918 |
2000 | Moderní člověk a náboženství |
1994 | Nová Evropa |
1991 | O demokracii |
Masaryk se potýká s ústředním problémem společnosti, ale i ústředním problémem individua, tj. s prací.
Prací se člověk stává člověkem a kolektiv funkčním.
Tehdejší bídný stav školství (v Čechách a na Moravě) znamenal pro Masaryka velký svízel pro rozvoj českého národa.
Myslím, že kapitoly o čtení a knihách svého užitku a pravdivosti nepozbyly ani po více jak sto let.