Jak přežít blahobyt
Ivan Klíma
Jakou jistotu nabízí svět v nejbližší budoucnosti? Je na místě naděje? To jsou jen dvě z mnoha otázek, jež si Ivan Klíma klade ve svém eseji, v němž se zamýšlí nad některými rysy duchovního ovzduší přelomu tisíciletí. Některá nebezpečí v současné době pominula, jiná naopak vyvstala. Ale stále je tu právě naděje jako důležitý rozměr lidského života.... celý text
Přidat komentář
Byť je kniha staršího data vydání, spousta témat je v ní stále aktuální. V něčem doba a lidé pokročili, v něčem se bohužel nezmění snad nikdy...
Inspirativní čtení k zamyšlení a jazyk srozumitelný širokému okruhu čtenářů.
Dobré si přečíst i když na několika místech s autorem nesouhlasím a i když se doba za těch 20 let přeci jen trochu změnila.
Text se čte moc pěkně, je přístupný, přesto velmi podnětný, nabízí množství inspirativních myšlenek. Nejedná se ale o žádný návod, nepřichází s jasnými závěry a odpovědmi. Označila bych jej spíš za jakési šťouchnutí, pobídnutí k dalšímu přemýšlení. Věnuje se různým tématům (láska, rodina, školství, ekologie, umění, masmédia,...) v jejich nejširším obecném rozměru.
"Pokusil jsem se zachytit některé rysy duchovního ovzduší konce tisíciletí, reakci lidí na převratné objevy, změnu základních představ o světě, proměny věr i otřes dosavadních jistot, také pokusy hledat únik anebo nové vyrovnání, nové vize pro lidský život. Snad i z kusých poznámek a pozorování plyne jedno zřejmé: lidstvo se ocitlo na důležité křižovatce, v mezním okamžiku svých dějin." (s. 79)
Autorovy další knížky
1990 | Má veselá jitra |
1990 | Láska & smetí |
2010 | Moje první lásky a jiné milostné povídky |
2009 | Moje šílené století |
1964 | Milenci na jednu noc |
Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě a četla ji s obrovským respektem. Víte, autor toho hodně zažil a za každým slovem této krátké eseje je vidět, jak neuvěřitelně dokáže přemýšlet o životě a o všem. Sám shrnul, o čem ve velké části textu píše, cituji:
"Pokusil jsem se zachytit některé rysy duchovního ovzduší konce tisíciletí, reakci lidí na převratné objevy, změnu základních představ o světě, proměny věr i otřes dosavadních jistot, také pokusy hledat únik anebo nové vyrovnání, nové vize pro lidský život.".
A ano, hezky, precizně zvolenými slovy popsal bez nějakých pozlátek a vytáček realitu doby na přelomu tisíciletí. Až mi z toho vlastně trochu šel mráz po zádech. Jako bych jako malá holka seděla v místnosti s moudrým dědečkem, který mi bez obalu vypráví o opravdovém světě. No a na závěr vznesl filozofické zamyšlení nad směřováním k blahobytu. Je to už dlouho, co jsem sama sobě připustila, že bych četla text plný důležitých myšlenek. Bylo to, no, vlastně osvěžující.
Dovolím si ještě citovat větu, která mnou rezonuje, stejně jako spousta dalších:
"Mladý člověk vstupuje do života poučen o rozdílu mezi elektronem a pozitronem, mezi kyselinou a louhem, mezi republikou a královstvím, ale prakticky nepoučen, jak by měl budovat své vztahy."
Jestli ještě nevíte, kterou knihu od držitele Ceny Franze Kafky si v rámci výzvy přečíst, předkládám Vám tento tip.