Jak přežít konec civilizace aneb Cesta k soběstačnosti
Magdalena Vožická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460482/bmid_jak-prezit-konec-civilizace-aneb-ce-Emf-460482.png
4
39
39
Internet nefunguje. Notebook se nerozsvítí. Kohoutek neuroní ani kapku vody. Tma tmoucí. Začíná vám být zima a oblíbený obchod naproti je zabedněný. Nastal konec světa? Ale ne, jen se mohlo poškodit něco v křehkém soukolí civilizace, jak ji známe. A ve které jsme zpohodlněli a zapomněli na to, co bylo běžné pro naše (pra)rodiče. Knížka Magdaleny Vožické přináší sumář praktických rad a odzkoušených doporučení, na co bychom pro podobný případ neměli zapomenout. Rázně, ale s nadsázkou. Recepty na konzervaci potravin, a schopnost jejich vypěstování, domácí apatyku nebo výrobu základních předmětů zvyšujících pravděpodobnost přežití proložila autorka příběhovou vrstvou. Fiktivní, a přitom tak reálnou. Ze života. Nečekejte dystopický text ždímající téma apokalypsy. Jak přežít konec civilizace chytlavě předkládá zkušenosti předchozích generací v situacích, které jsme si ještě nedávno nechtěli nebo neuměli představit. I kdyby nenastaly, získáte s knihou cenná a ozkoušená doporučení, jak se stát na vratké a stále méně vyzpytatelné společnosti soběstačnější, odolnější a také veselejší.... celý text
Přidat komentář
Za oddíl o kapounovaní kohouta (při plném vědomí bez umrtvení) bych autorce i komukoliv, kdo by to provedl, urazil obě ruce. Pro přežití i to dlouhodobé není nic takového nutné, ba je to přímo naprosto zbytečné a jen to podporuje rozežranost. Kromě toho je to zajímavá kniha, ale pro tuto ukázku autorčiny absence soucitu se zvěří jí nemůžu dát dobré hodnocení. Toto není nějaká sci-fi fantasy, toto je návod a ten nás nabádá, abychom kohouta přivázali za nohy a hlavu, pak mu pod žebry vyřízli díru do dutiny břišní a tou mu vyjmuli pohlavní orgány. Ani slůvko o tom, že třeba ten kohout trpí, že ho to bolí a jak mu toto trauma nějak ulehčit, když už bych to z nějakého nepochopitelného důvodu musel udělat. Trhání osmiček bez umrtvení je proti něčemu takovému nic. Ať už je kontext psaní knihy jakýkoliv, nenapadá mě nic jiného, než že autorka bude pravděpodobně pěkně bezcitná a bezohledná potvora a ve zvířeti vidí jen ten kus žvance a ne živého tvora. Když chovám zvířata na porážku, mám morální i lidskou povinnost jim zajistit pokud možno dobrý život a až to přijde, rychlou smrt bez trápení. Ne, autorka by zvěř evidentně neměla problém mučit strašnou bolestí, jen aby se líp nažrala. Dokonce doporučuje obchod s kapouny i dnes. Propagace takových myšlenek v dnešní době? Co je tohle za hovado?
Čakala som niečo iné. Dozviete sa ako pripraviť ježka či vranu, ale o tom aké rastliny zbierať len veľmi málo. Rovnako tu chýba aj množstvo ďalších podstatných informácií a niektoré údaje sú len vytiahnuté zo starých kníh, bez revízie toho či je to naozaj tak. Beletria, ktorá sprevádzala jednotlivé kapitoly bola naivnučká, aj keď čudák z mesta odpadávajúci na zabíjačke asi ulahodil náture typických nielen dedinských Čechov (i Slovákov) s nábehom na rakovinu hrubého čreva a cirhózu pečene :-D
Zajímavé, zase jsem si rozšířila obzory, ale nastat konec světa, byla bych v čoudu. Pasáže s Jindřichem mě bavili nejvíce. Bez nich by mě tonasi moc nebavilo
Moc jsem nevěděl, co od knihy čekat. Nakonec to bylo milé překvapení a mě právě ta část s Jindřichem bavila.
Velkou část rad a návodů znám, ale hodně pro mě bylo nových.
Jen u těch zvířat jsem měl pocit, že tam žádné osobní zkušenosti nejsou a je to trochu dramatické ( slepice nesou i v zimě, i když méně a záleží na druhu. A neznám nikoho, kdo čistí denně králíky :) )
Ale kniha celkově super a hned mě to navnadilo koupit si další podobnou.
Psala jsem si výpisky. Ta příběhová část tam byla zbytečně navíc, knize by pouze "populárně naučná" slušelo víc.
Kéž by se víc žen podílelo na tomto typu literatury ;-) Je to tedy příručka na chalupu, to bude první věc, co pro vyzkoušení popsaného budete potřebovat (jako pan Jindřich, který v knize funguje coby dobrovolný pokusný králík), a doporučila bych porovnat těch postupů radši víc. Vzhledem ale k tomu, na co nás připravuje, kniha aspoň působí optimisticky - jak využít, co máme, a jak si poradit, pokud to nemáme.
Vřele doporučuji si přečíst. Byť člověka mrazí v zádech, když si uvědomí, že by se mu rady nedejbože mohly někdy opravdu hodit, vše je podáno tak pozitivně a vtipně, že knihu přečtete, ani nebudete vědět jak :)
Hezky napsané, autorka většinu činností popisuje s lehkostí, ale pokud můžu soudit (máme ovce, slepice, velkou zahradu) je to dřina. Představa jak tahám tele z krávy ... ovci jsem párkrát pomáhala a sama bych to nezvládla.
Potěšil mě návod na činění kůží doma, chtěla bych to zkusit.
Hodně čtivé a vtipné. Nejdrive me trochu stvala beletristicka linka o Jindrichovi, ale s postupem casu me zacala vylozene bavit. Nejsem sto posoudit, jak funkcni jsou navody v knize obsazene, kdybyste nekdo mel nejakoui zkusenost, budu rada za sdileni.
Jak přežít konec civilizace aneb Cesta k soběstačnosti
Dobrý počin autorky s návody, jak přežít bez vymožeností civilizace. V knize jsou vypsány osobní zkušenosti, zkušenosti dědů a babiček, rady a návody, jak přežít. Autorka upozorňuje, že je dobré mít další literaturu o bylinkách, konzervování a dalším.