Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457370/bmid_jak-prezit-sveho-muze-fez-457370.jpg
3
608
608
Mladá herečka Lucie se po mateřské dovolené snaží vrátit ke své herecké kariéře, ale setkává se s běžnými strastmi svobodných matek a zamotává se do bláznivých situací při hledání lásky. Svérázně a s vtipem řeší a komentuje různé životní situace, které by někteří označili za tabu a při nichž by leckdo raději přivíral obě oči. Hrdinku na její nelehké životní cestě nedoprovázejí pouze její extrovertní a tak trochu potrhlé kamarádky, ale i Šedivka, její vnitřní hlas, se kterým má komplikovaný vztah. Skrze příběh čtenář nahlédne do světa mateřství, filmu a sexuality. Román nejen pobaví, ale zároveň nutí se zamyslet a klást si stejné nebo podobné klíčové životní otázky jako Lucie. Kolik mužů a žen musíme v životě přežít, než potkáme toho pravého?... celý text
Přidat komentář
Moc mi nevyhovovalo jak to bylo napsané, ale nakonec jsem knihu dočetla :D Nejsem náročná čtenářka, hledala jsem něco na cestu MHD. Nebylo to to nejhorší co jsem četla :D Je to spíš taková romanťárna no :D
Chvilkami mi vadila absence přímé řeči a z počátku mi vadila/nemohla jsem si zvyknout na tu Šedivku nebo jak ji říkala.
Spíše slabší. Předvídatelná zápletka, miloučké a jednoduché, sem tam vtipné, na můj vkus moc přisprostlé a neodlišení přímé řeči mě vážně vytáčelo. Dobré jako oddechovka, ale po dalších dílech autorky asi netoužím.
Kniha byla zvláštní. Prvních asi 30 stránek jsem pořád měla hejble jí odložit. Vadilo mi neznačení přímých řečí, vadila mi až přehnaná vulgarita (podotýkám, že můj slovník není nijak růžový, ale proti tomuhle jsem (naštěstí) slabý odvárek). Líbilo se mi přátelství až za hrob čtyř kamarádek a skoro jsem jim to záviděla. Líbily se mi osudy, které byly ze života. Sice spíš ze života smolařek, ale v těch jsem se našla o to víc.
Každopádně i přes zmíněná negativa byla kniha psaná velice čtivě, bavila mě a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Za chybějící uvozovky a ostrý slovník ubírám jednu hvězdičku.
Kniha mě překvapila. Bylo to čtivé, vtipné, prostě ze života. Vůbec jsem netušila, že má Jana Bernášková takový pestrý život. Opravdová oddychovka...
(SPOILER) Klasická "odpočívárna" s dobrým koncem. Ze začátku mě velmi štvala absence uvozovek, ale pak jsem to nějak přestala vnímat. Ideální kniha pro ty, co chtějí úplně vypnout a nic neřešit...
Nejsem prudérní, ani utlocitná, smysl pro humor snad také ještě nějaký mám, ale zde mám pocit, ze jsem četla snad něco úplně jiného než ostatní. Opravdová srágora, na kterou bych potřebovala buď lobotomii, nebo flašku vína.
Knihu nemůžu ani nazvat příjemnou odchovkou, protože notnou část času mě spíš iritovala svou trapností. Absence přímé řeči už byla jen pomyslným hřebíčkem do rakve.
Příběh dějově předchází "Couru" a pojednává především o strastech a slastech svobodné matky a jejích kamarádek. Po zkušenosti s druhým románem paní Bernáškové jsem byla připravena na Šedivku i příval lulanů a frndiček, nicméně i v tomto případě by jejich redukce neuškodila, ba právě naopak. Knížka je vyloženě odpočinková, čtivá, místy i zábavná, ale ta neustále se opakující sprostá slovíčka jsou její obrovskou vadou na kráse.
O této knize jsem pořád někde četla a měla celkem dobré recenze, tak jsem na ni byla taky zvědavá, ale celkově mě spíš zklamala. Styl psaní byl jiný než jsem zvyklá a děj taky nebyl nic moc.
Přišla mi lepší než Coura, kterou jsem četla dřív. V každém případě ale oboje můj šálek kávy, vtipné, ze života, moc mě to bavilo! Samozřejmě to není žádná vysoká literatura, ale oddychová knížka. Jako plus hodnotím náhled do života herečky. Parádní!
Tato kniha mě osobně docela i bavila. Byla vtipná, dobře se četla. Příběh je ze života. Taková oddechová literatura :-)
Dvakrát jsem ji měla v ruce a zase odložila kvůli jiné knížce. Nakonec jsem ji zkusila přečíst a bavila mě. Nic velkého jsem od ní ani nečekala a o to víc jsem se zasmála. Prostě bláznivá oddychovka ke kávě nebo ke dvojce červeného.
nu....takové pohodové. nenadchne, neurazí. podruhé se k ní vracet nemusím. čteno v rámci čtenářské výzvy
Mě to bavilo. Uznávám, že šlo o jednodušší čtení, ale těšila jsem se na to. Možná jsem takovou jednoduchou oddechovku zrovna potřebovala. A taky přečíst si něco od české autorky, z českých reálií. Herecké prostředí je pro mě zajímavé a u čtení jsem se často pobavila. Trochu mě překvapuje odvaha autorky, předpokládám, že panu Drábkovi se knížka moc nelíbí... Absence přímé řeči mě zprvu taky trochu dráždila, ale zvykla jsem si poměrně rychle. To hůř jsem si zvykala na Šedivku, ta mě chvílemi i iritovala.
Rozhodně si přečtu i druhý díl.
Nazdar prcino Lulino!
Od začátku mi bylo jasné, že to je mimo žánr který standardně vyhledávám. Po velkém nadšení švagrové se ve mě ale probudila zvědavost. Upřímně, kdybych nebyla ovlivněna doporučením očekávajícím zpětnou vazbu, knížku bych zcela jistě odložila velmi rychle. Inspirace a pokus o variaci na český Sex ve městě a 50 odstínů šedi je zjevná (to jsem teda taky nečetla, ale taky jsem tomu dala šanci), především těch sexuálních scén tam je dost, ale víc než vzrušující mi přišly úsměvné, ale nemám moc s čím porovnávat a nejsem cílová skupina. Co se týče vulgarit myslím, že debžot (tenhle výraz jsem neslyšela od ZŠ :D), šulini, prciny, frndičky a buchtičky nikoho moc pohoršit snad nemohly :) Chybějící uvozovky jsem postrádala hodně a psaná forma šišlající dcery mě vyloženě bolela do očí. Závěrem ale i něco pozitivního - v pár situacích, spíše v druhé části knihy, jsem se párkrát zasmála a podívala jsem se trochu do života a myšlení (v té době) začínající české herečky. Ještě se někde musím podívat co na to říkal pan Drábek, myslím že z velké části byla knížka autobiografická, což bylo také zajímavé.
Štítky knihy
sex humor pro ženy zfilmováno feminismus mateřství čeští herci a herečky matky samoživitelky, svobodné matkyAutorovy další knížky
| 2020 |  Jak přežít svého muže |
| 2021 | Coura |
| 2023 | Koloušek |
No za mě nic extra, ale přečetla jsem to.