Jak se angličtina stala světovým jazykem
Robert McCrum
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/166165/bmid_jak-se-anglictina-stala-svetovym-ja-AUg-166165.jpg
3
9
9
Ve své provokativní a neobyčejně zábavné knize nás Robert McCrum provede od mrazivých močálů předřímské Británie do nákupních středisek v Soulu, aby nám ukázal, jak se jazyk angloamerického impéria stal světovou linguou francou. Dozvíme se, jak svět díky imperiálním snahám Británie získal svou ekonomiku, svou politiku a svůj sport – industrializaci, parlamentní demokracii a fotbal. Budeme sledovat, jak americká kultura, film, televize a reklama dále přetvářely svět a jak v nejnovější době síly globalizace a stále se zrychlujícího technologického vývoje učinily z „globish“, globální angličtiny, celosvětový komunikační prostředek třetího tisíciletí. Zdá se to nemožné: malý ostrov v severním Atlantiku kolonizovaný Římany a poté stovky let drancovaný nájezdy svých sousedů se stal v 19. století dominantní světovou velmocí. Na druhém břehu Atlantiku se odehrál ještě jeden nepravděpodobný příběh: na druhé straně Atlantiku ve 20. století vyrostla bývalá kolonie tohoto ostrovního národa do ekonomického, kulturního a vojenského kolosu. Jak se to stalo? Mečem, samozřejmě, obchodem a průmyslovou vynalézavostí… Ale nejpřekvapivější a zcela zásadní složkou úspěchu obou zemí byla síla jejich společného jazyka.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2012 , PráhOriginální název:
Globish: How the English Language Became the World's Language, 2010
více info...
Přidat komentář
Jak se angličtina stala světovým jazykem
Hned na straně 17 zaujme informace, že angličtina je „v nějaké ze svých podob užívána asi 4 BILIONY lidí“, což je docela (zřejmě překladatelský) trapas v knize, která se snaží ukázat, že angličtina se stala světovým jazykem pro svou vysokou míru srozumitelnosti.
Nicméně Globish opravdu nenaplnil moje očekávání. Je to v podstatě přehled politických a trochu kulturních dějin Anglie a později USA. Když na straně 221 autor prohlásí, že kdyby se Churchill podvolil a nacisté zvítězili, byl by anglicky mluvící svět velmi omezen a Evropě „od Athén po Archangelsk“ by vládla němčina, opravdu jako čtenář přemýšlíte, proč vám autor vyprávěl celé anglické dějiny od Caesarovy invaze. Vše co pro formování jazyka bylo důležité (např. zjednodušení gramatiky a množství synonym jako důsledek pestrého obyvatelstva) by se vešlo do jediné kapitoly a není třeba na to plýtvat 2/3 knihy. Teprve ve výkladu dějin od konce druhé světové války autor píše o tom, co jsem očekával: šíření angličtiny jako měkké síly, vliv hollywoodských filmů, spojení s ekonomickým vlivem. Ani tam ovšem mnohdy nejde moc do hloubky a občas je to zdůvodnění typu „všichni se učí anglicky, protože všichni se učí anglicky“. Z knihy jsem nedozvěděl nic nebo jen málo např. o vývoji rozšíření světových jazyků před angličtinou až do současného stavu, proč se v USA udržela angličtina navzdory silné imigraci neanglicky hovořících obyvatel, proč někde kolonialismus vedl ke ztotožnění obyvatelstva s angličtinou a jinde nikoli (blíže je zmíněna jen Indie) a případné srovnání s dalšími jazyky a koloniálními systémy, nebo proč se v Irsku mluví anglicky ale v Quebecu se stále ještě drží francouzština.