Jak se dělají noviny
Karel Čapek
„U novin, jako u některých jiných podniků, není ani tak zvláštní, jak se dělají, jako spíše to, že vůbec existují, a že dokonce mohou denně vycházet. Ještě se nestalo, že by jednoho dne vyšly noviny se stručným oznámením, že se v uplynulých čtyřiadvaceti hodinách nic zvláštního až do uzávěrky listu nepřihodilo, a že tedy není o čem psát.“ Klasika ze Zlatého fondu SME. Digitalizovaný výňatek z publikace: Karel Čapek. Jak se co dělá. Nakladatelství Olympia. Praha 2010. 128 s. Jan Zoul, technický redaktor.... celý text
Přidat komentář
Zcela souhlasím s Nikki.Jukki. U Čapka se prostě nebojíte, že Vás zezadu přepadne. Je otevřený, upřímný, (někdy to může být i trochu kalkul, ano), ale strašně civilní a nechce Vás zranit. Tady se kondenzuje jeho smysl pro postřeh, dokáže vylíčit atmosféru na pracovišti s takovou láskou, že i toho sazeče, který musí znova a znova rozmetat sazbu, máte rádi, stejně jako si zamilujete redakčního sluhu v bílém plášti. Prostě Čapka miluju!
Dosud jsem se setkávala jen s Čapkovou prózou a dramatem a vždy mě velice bavil. To se nezměnilo ani u těchto fejetonů. Krátká knížečka je psaná velice čtivým, vtipným způsobem s nadsázkou. Člověk má pocit, jako když sedí s Čapkem na kafi a ten vám vypráví o své práci, jejím fungování, průběhu a koloběhu tak, že zapomenete na čas a přejete si, aby vám vyprávěl dál. Moc hezky přiblíží provoz redakce a kompetence jejích pracovníků v tehdejší době. Vřele doporučuji.
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Prostě Čapek. Jsem zvyklá číst hodně a rychle, ale u Čapka musím zpomalit a vychutnávat si každé slovo, které napsal, protože je to krása.