Jak se dnes studuje

Jak se dnes studuje
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375367/mid_jak-se-dnes-studuje-d7F-375367.png 4 4 4

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín od přírodovědy přes lékařství až k umění nebo právní vědě. Kritizuje fragmentarizaci vzdělání i jeho narůstající odtrženost od životní praxe. Překlad je uveden delší předmluvou, která čtenáři poskytne potřebný rámec Vicova myšlení od kulturního kontextu přes základní přehled života, díla až k výkladu ústředního konceptu jeho filosofie.... celý text

Přidat komentář

Benedikt
16.04.2020 3 z 5

Maličká knižka o rozsahu niečo cez 130 možno rozdeliť na dva pomerne hutné celky. Prvým je rozsiahly úvod na 60 stranách. Tento úvod možno považovať za jednak úvod samotnej knihy ako aj bližšie priblíženie Gianbattista Vica do česko-slovenskej čitateľskej obce, hoci toto dielko nie je jeho prvá kniha v češtine. Nasleduje samotná približne 50 stranový prejav (nejde však o normostrany). Jedná sa o prejav študentom Neapolskej univerzity v ktorom Vico zrozumiteľne posúva svoje jednak historické, svetonázorové, vzdelávacie či filozofické postoje. Z pohľadu dnešného poslucháča je to pomerne „nudný“ prejav, naopak z pohľadu dnešného čitateľa je to zaujímavé dielo, ktoré v mnohom ozrejmujú Vicovho génia.
Vico ako novoveký „osvietenec“ so svojskými, ale o to viac myšlienkovo-provokatívnymi postrehmi ako napr. : „mladí si potrebujú najprv utvoriť zdraví rozum, aby v dospelosti neprepadli podivínstvu alebo nevychovanosti. Ako však vedenie vychádza z právd a omyl z neprávd, tak sa zdravý rozum rodí z pravdepodobnosti... (študenti) neboli uponáhľaný aby sa púšťali do debaty o veciach o ktorých sa práve učia, ale ani tak prízemne neúctiví, aby pokladali za pravdu len to, čo povedal učiteľ...“
Hlavnou myšlienkou spisu je určitá komparatívna metóda medzi antickým a novovekým vzdelávacím resp. medzi antickým a novovekým vedením. Vico k nemu pristupuje myšlienkovo inšpiratívne a všíma si napr. dôvody prečo v antike nevznikla potreba univerzity, či ako je vhodnejšie rozvíjať vedy či filozofiu vedy.
Kniha je pútavá a podnetná preto ju možno odporučiť ako skvelý úvod do Vicovho známejšieho diela Základy nové vědy o společné přirozenosti národů.