Jak se milovat s černochem a neunavit se
Dany Laferrière
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25450/bmid_jak-se-milovat-s-cernochem-a-neunav-1ed-25450.jpg
3
21
21
Kanadský frankofonní prozaik Dany Laferrière (nar. 1953) je původem z Haiti. Do Kanady emigroval roku 1978, působil nejprve jako novinář a publicista. V autobiograficky inspirovaném románu Jak se milovat s černochem a neunavit se, kterým se proslavil i díky vtipnému a chytlavému názvu, ironicky a s cynickou nadsázkou líčí rasové problémy soužití různých ras v Kanadě z velmi málo „politicky korektních“ pozic (například schválně používá slovo negr). Historii i současnost tohoto soužití nahlíží autor vtipným prizmatem erotiky, někdy i trošku drsnější, džezu, buddhismu a psychoanalýzy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
Comment faire l’amour avec un nègre sans se fatiguer, 1985
více info...
Přidat komentář
Prasácká literatura, i když málo chlastu na Bukowského, málo alkoholové filozofie na ostatní. Čte se dobře, občas text zadrhne na nesmyslném sledu myšlenek, někdy se ztratíte, někdy zasmějete. V porovnání s Irovským (... s duší beadníka), kterého jsem přečetl před tímto svazkem, příliš intelektuální, a tím i suché. Konzumací této knihy nic nezkazíte, dramaticky vás neobohatí. Přečteno za 4 hodiny.
Knihu s takýmto názvom by som určite sama od seba do rúk nebrala. Bolo to však v rámci štúdia kanadskej literatúry. V každom prípade, čakala som niečo vtipnejšie a záživnejšie. A ono to je bez deja, bez zápletky, s odkazmi na kde-čo, čo autorovi prichodí zaujímavé, ale mne akosi nie vždy.
Jak se milovat s černochem a neunavit se je teda dost blbej název. Hůř jsem se snad v metru s knížkou ještě necítil. Naštěstí na dalších stanicích nikdy nepřistoupil Ray Koranteng.
Kniha od Danyho Laferrière je zcela očividným, volným pokračováním Obratníku raka. A samozřejmě to není vůbec na škodu. Laferriere sice trochu ztrácí v představivosti a lyričnosti, takže v jeho knize se děje jen naprosto obyčejný sex se zletilými ženami (boooring), ale přichází s něčím, čím dává Millerovskému opusu naprosto jiný úhel pohledu - Dany je totiž černoch. Cože, co?
Obratník raka 2: Kokosy v Montrealu se tedy sunou po velmi podobné lince (frajer leží na gauči, někoho zpíská, pak jde ven, lije, zpíská nějakou jinou, myslí si, že bude spisovatel, jde ven…), v některých pasážích je kniha opravdu sugestivní (přesně takhle nějak si představuju memoáry toho černocha z PornHubu), ale co ji opravdu nadnáší, je právě pohled hlavního hrdiny na věc – ten je si totiž plně vědomej svého „negerství“ a dává to bílejm holkám solidně sežrat. Svým způsobem je to prostě hipík, co svým velkým černým hasičem nastoluje pořádek v židovsko-křesťanský civilizaci po 200 letech bičování. A to jako fanoušek Morgana Freemana samozřejmě schvaluju.
Jak se milovat s černochem a neunavit se
Mozna jsem prilis barvoslepa, ale za me knihu vystihuje otazka polozena autorovi / hlavnimu hrdinovi (s. 142): “Neprehanite to trochu s cernou barvou, abych tak rekla?”. Jinak dobry :) Precteno za vecer.