Jak se spřátelit s temnotou
Kathleen Glasgow
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445687/bmid_jak-se-spratelit-s-temnotou-gfX-445687.png
4
112
112
Tohle se ti stane, když ti umře máma. Venku je ten nejzářivější letní den, ale uvnitř je tma. Tma je ve tvém domě, tma je ve tvém pokoji, tma je ve tvém srdci. Máš pocit, že tě ta temnota každou chvíli roztrhá na kusy. Tiger se cítí právě takhle. Ona a její máma, samy dvě proti celém světu – takhle to bylo vždycky. A pak její máma zničehonic zemře. Teď je v tom Tiger sama. Takhle se člověk učí spřátelit s temnotou... Grace Tolliverová, řečená Tiger, je šestnáctiletá dívka z městečka Mesa Luna v Arizoně. Studuje střední školu, kde poznala svou nejlepší kamarádku Cake, s níž hraje i ve školní kapele, a ačkoli bydlí sama s matkou a svého otce nezná, zdá se, že jí nic nechybí. Bohužel jenom do okamžiku, kdy banální hádka s milující, ale až příliš úzkostlivou maminkou přeroste v drama s fatálním koncem.Tiger se tak zničehonic musí vyrovnat s obrovskou ztrátou, na kterou absolutně není připravená. Ve svém novém životě se však postupně setkává s jinými mladými lidmi a s překvapením zjišťuje, že mnozí z nich jsou na tom daleko hůř než ona. Zároveň ve svém smutku a bolesti objevuje další kamarády a přátele, kteří jí pomáhají, a nakonec i příbuzné, o nichž neměla ani ponětí. Tento román nepojednává pouze o smutku a truchlení. Je to zároveň silný příběh o lásce, přátelství a naději, který přečtete jedním dechem a ještě velice dlouho o něm budete přemýšlet.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , King CoolOriginální název:
How to Make Friends with the Dark, 2019
více info...
Přidat komentář
Popravdě, očekávala jsem víc. O autorce jsem slyšela samé dobré věci, řekla jsem si proč by ne a zkusila to. Popsala bych to jedním slovem- zklamání. Chápu, že jde o román o ztrátě, smutku, bezmoci a tak dále, že se autorka snaží ukázat, jak to funguje u pěstounů, nebo jaký mají děti z těchto rodin osud. Prvních 200 stran se mi docela líbilo, ale řekla bych, že ve chvíli, kdy Tiger opouští LaLin dům, kvalita jde dolů. Nebyla to vyloženě špatná kniha, někomu se určitě zalíbí, ale já fanoušek bohužel nebudu.
Možná jsem měla příliš velká očekávání, ale podle mě si tu autorka ukousla až moc velké sousto.
Ve srovnání s velmi podrobným začátekem byl konec vyloženě odfláknutý, a jestli měla autorka nějaké závěrečné poselství, tak jsem ho taky nepochopila, a zrovna k tomuhle typu knihy by se podle mě hodilo. Závěr se na jednu stranu tváří jako happyend a všechny problémy se až absurdním zázrakem vyřeší, na druhou stranu nijak pozitivně nevyznívá. Jako svědectví o lidském utrpení proč ne. Je pravda, že s emocemi čtenáře pracovat umí, a téma je taky chválihodné, ale ten nedotažený závěr mi dojem prostě kazil.
Kniha pojednává o velmi vážném tématu. Moc hezky se čte a příběh je opravdu hezký a velmi emotivní.
Tolik smutku, tolik žalu, člověka z toho bolí u srdce.
Moc silná kniha na jejíž poselství musíte být vnitřně připravení.
Bolestné čtení. Tiger jsem celou dobu držela za ruku, dýchala jsem s ní.
Život dává, život bere a vždycky se zase objeví něco nového, je to jako vlny na moři. A my v těch vlnách plaveme. Někdy jsi dole, někdy nahoře, pak znovu dole a jindy se jenom tak necháváš unášet.
Zapomeň na chybu. Pamatuj si poučení.
Pokud se neotvírají, nejsou to tvoje dveře.
Otevři mysl, otevři knihu.
Velmi náročný téma na čtení. Bolelo mě to i za Tiger.
Život dává, život bere a vždycky se zase objeví něco nového, je to jako vlny na moři. A my v těch vlnách plaveme. Někdy jsi dole, někdy nahoře, pak znovu dole a jindy se jenom tak necháváš unášet.
,,Zrovna ses líbala s klukem, když tvojí mámě vybouchnul mozek. Tvoje máma je mrtvá. Vystoupíš z auta a slunce bolí a země bolí, dokonce i ten pitomý vzduch bolí. Připadáš si jako stažená z kůže. Jako by z tebe sloupli všechno, co tě drželo pohromadě. Tak trochu čekáš, že když se podíváš dolů, uvidíš svoje srdce viset z těla, jak tluče pomalu, už skoro mrtvé...,,
Tiger žije se svojí matkou, mají jen jedna druhou a proto je Tigeřina matka velmi ochranitelská a nic jí nedovoluje. Když jí koupí šaty na ples dle svého vkusu, Tiger na ni po telefonu začně křičet, že ji nesnáší a proč ji nenechá žít. Jsou to poslední slova, protože její matka je toho dne nalezena mrtvá v bytě. Rozjíždí se šílený kolotoč událostí, na které není šestnáctiletá dívka připravena.
,,Nahoře na úzké palandě v šatech, které ti koupila máma, protože věřila, že ti budou slušet, si zacpeš ústa polštářem a vzlykáš a přeješ si, abys taky zemřela, protože ta prázdnota je k nesnesení těžká.,,
Autorka neskutečně skvěle obsáhla téma umírání, žalu a zoufalství. Příběh dívky, která se musí vyrovnat nejen se smrtí maminky, ale i se ztrátou domova, přesunu od pěstouna k pěstounovi. Byrokracie a sociální pracovníci, kteří si ji přehazují jako pytel brambor. Bolest, které ostatní nemohou rozumět, ale i naděje, láska, přátelství a pomoc ze strany, z které ji Tiger nečeká.
,,Přitiskneš urnu se svojí mámou těsněji k tělu. Je ti teprve šestnáct a tohle by se ti nemělo dít, z tvojí mámy by neměly zbýt jenom prach a úlomky ohořelých kostí.,,
Opravdu jsem překvapena zařazením do YA, protože jde o náročnou knihu. Zároveň jsem za to ale vděčná, protože mladí by měli vědět, že smrt je nedílnou součástí života, mělo by se o ní mluvit, stejně jako o duševních poruchách. Ostatně to byl i záměr autorky, která se inspirovala vlastním osudem a její snahou je rozšířit veřejné povědomí o necitlivém přístupu k sitorkům a často až šikaně okolního světa. Celou knihu se mi chtělo plakat, v polovině knihy jsem mamce koupila Merci a řekla jí, že ji mám ráda. Protože z toho přiběhu mrazí. Jednu chvíli tu maminka je a v druhé chvíli už není.... Jediné, co mi vadilo, byla občasná vleklost a du forma vyprávění některých kapitol, tu totiž přímo nesnáším. Ale i tak je to 4/5 a rozhodně doporučuji k přečtení.
,,Rodiče by neměli umírat dřív, než jejich děti zestárnou, jenže umírají. Rodiče by neměli bít svoje děti a lámat jim páteř, ani je zavírat do klecí pro psy nebo nechávat žít v lepenkových krabicích na ulici, jenže to dělají.,,
Tohle je teda hodně hustá YA. Skoro bych se tohle označení zdráhal použít. Hlavní hrdinka sice je teenagerka, ale témata, která se v knize objevují musí oslovit čtenáře napříč věkovým spektrem. Ono tu totiž nejde "jen" o smrt, i když ta nasvěcuje ostatní problémy nelítostným světlem.
Třeba problém pěstounské péče.
Závislosti a přílišného "ochranářství" rodičů. Protože v 16 letech už by človék měl mít nějaké povědomí o tom, jak svět funguje. V tomhle byla hrdinka hrozně naivní a zaostalá.
Komunikace. Sjíždíme virtuální sítě, ale reálná komunikace s reálnými lidmi nám nejde.
Ale hlavně, byť mám pocit, že to autorka tímto způsobem nezamýšlela, jde o obžalobu toho, jak smrt vytěsňujeme, nemáme k ní "zdravý" postoj a tím si způsobujeme řadu traumat s ní spojených zbytečně.
Nicméně napsané je to skvěle. 4.5*
Tohle byla nádherná kniha. Je to sice jedna velká depka ale donutí vás přemýšlet nad tím, jak se každý jedinec vyrovnává se smrtí trochu jinak. Tiger byla silná a zajímavá hlavní postava, která se vyvíjela postupně jako její truchlení. Zajímavé bylo i prostředí kde se nácházela. Občas mi nebylo dobře z toho co jsem četla ale dalo mi to mnoho. Ten konec nebyl nereálný a srdíčkovej a to oceňuji.
Skvěle napsaná, úžasně čtivá - ale nechtěla bych ji číst znovu. Je v ní tolik smutku, vnitřní prázdnoty a touhy nebýt.. přesně ty pocity, které jsem v pubertě po ztrátě maminky zažívala i já. Naštěstí je v ní i naděje, i když prosvítá velmi nenápadně. Ke konci jsem se neubránila slzičkám.
Jak se spřátelit s temnotou je velmi důležitá kniha, která bohužel mezi ostatními tituly tak nějak zapadla a je to obrovská škoda. Vůbec jsem nečekala, že se mě vnitřně tak dotkne, ale zároveň to nebyla TA kniha, u které všechno zacvakne na své místo a vy si řeknete, že TOHLE je ten pětihvězdičkový skvost, na který jste léta čekali.
Kniha se zabývá hned několika těžkými tématy, ať už je to chudoba, smrt blízké osoby, následné truchlení a snaha se s nastalou situací vyrovnat, i když je to něco, co nikdy nepřestane bolet, psychické problémy a deprese, myšlenky na sebevraždu, a zároveň je také je poměrně ostrou kritikou systému pěstounské péče v USA. Všechno, na rozdíl od jiných YA knih, které jsou spojeny se smrtí a ztrátou blízké osoby, popisuje velmi reálně a je opravdu znát, že autorka si podobnými zkušenostmi sama prošla. Moc se mi také líbilo, že když hlavní hrdinka udělala nějakou hloupost, tak za to nesla patřičné následky, protože okolní svět zaprvé nezajímá, že truchlíte (je to smutné, ale je to tak), a zadruhé je i přes to všechno nutné dodržovat zákony a nastavená pravidla, které nelze ničím omluvit.
Řekla bych, že hlavním problémem, který jsem s knihou měla, je styl psaní, který je dle mého názoru dost hutný a pro některé čtenáře může být těžko stravitelný, ale když srovnám všechna pro a proti, stále z toho tato kniha vychází velmi dobře a určitě se poohlédnu i po další autorčině tvorbě.
Výborná kniha!
Naprosto jsem nečekala, že by mne to tak moc vzalo.
Vztah matky s dcerou, bez otce, bez zbytku rodiny, kdy dcera nemůže prakticky nic a nikam, s nikým.. a jediné, co si chtěla prosadit, byl ples.. chtěla si jen sama vybrat šaty, ale i ty jí matka sama vybere a koupí a Tiger se konečně zmůže něco s tím udělat. Vzepře se, pohádá se s matkou a ta chvíli po té zemře.. naprosto otřesný zážitek. Naprosto strašné pocity jsem měla u čtení.. bylo mi to tak líto!
A tak jsem se dozvěděla, jak to chodí s takovými sirotky. Jak jdou od pěstounů k pěstounům, do jiných domovů a setkávají se s dalšími dětmi, kteří to neměli v životě lehké.
Strašně emotivní kniha, ale vážně výborná a já jí doporučuji.
Příběh emotivní, ke konci i slzička ukápla. I když jsem se s takovou ztrátou nepotkala,tak jsem dokázala soucítit s Tiger.
Ani nevím, jak knihu popsat slovy...
Něco si z ní člověk odnese.
Trochu mi dělalo problém se začíst, ačkoliv Dívku na kusy jsem četla už několikrát, tak tato kniha mi svým stylem psaní úplně neseděla. Nicméně příběh je velice silný a určitě stojí za to si knihu na toto téma přečíst.
Velmi silná a emotivní knížka. Ať už jste veselí, zasáhne Vas smutek a emoce, které budete prožívat velmi intenzivně. Pokud jste smutní a nemáte zrovna své nejlepší období radosti, pak Vás příběh zasáhne stejně tak intenzivně. Do toho si ale uvědomíte, že v životě jsou daleko horší problémy, než které prožíváme zrovna momentálně my. Celkově parádní knížka, jiný žánr a jiný styl, ale určitě doporučuji všem, kdo chtějí zažít silný zážitek ze čtení.
Je škoda, že se o téhle knížce moc neví.
Je to neskutečně emotivní a člověk si při ní uvědomí, že by měl být vděčný za svou rodinu, protože ne všichni rodiče své děti milují. Autorka umí nádherně vykreslit postavy a zaměřit se na emoce, u některých scén jsem bulela jak želva.
Taky mě kniha přinutila dívat se na některé lidi z jiné perspektivy.
Jsem strašně ráda, že jsem na ni na jednom bookstagramu narazila. Budu na ni vzpomínat ještě dlouho.
Tahle knížka byla tématický docela náročná. Jde o mladou holčinu, který z ničeho nic umře mamka a ona nemá téměř žádnou rodinu. Potýká se s problematikou pěstounství, truchlením, zároveň je v pubertě, kdy se snaží najít sama sebe, a proto se dostane i do problémů.
Příběh mi připomínal, jak vděčná jsem já za svoji rodinu a že bychom si jé měli vážit, protože ne každý jí má a může to být na světě ještě o hodně náročnější a nefér.
Knížku 100% doporučuju. Nakousává i téma přátelství a překážek, které v něm někdy můžou nastat, single rodičovství, nesnáze s pěnezma a spoustu dalšího.
Zaujala mě anotace. Autorka má dosti jiný styl psaní než který normálně čtu, ale proto se mi knížka líbila. Hrozně smutná, ale opravdu byla moc pěkná. Autorka pěkně popsala dění, pocity i vzhledy postav, za což je ode mě velké +. ..Co dodat, knížku můžu určitě doporučit, hlavně pro ty, kteří teď mají těžké období :).
Autorka má dosť výrazný a iný štýl rozprávania, ktorý nemusí sedieť každému. Mne však celkom sadol. Navyše mám v obľube silné, depresívne príbehy a kniha Jak se spřátelit s temnotou je depresívna celkom dosť. Je o strate najbližšieho človeka, o snahe vyrovnať sa s ňou, o poruche príjmu potravy, o depresii spojenej s úzkosťou, no najmä o temnote, ktorá vás pokojne môže celých pohltiť.
Autorka v knihe priamo kritizuje americký pestúnsky systém a svoju hlavnú hrdinku vystaví dosť ťažko zvládnuteľným (a niekedy aj ťažko uveriteľným) situáciám. Nechá ju prejsť širokou škálou temných depresívnych pocitov a celý život jej prevráti naruby.
Kniha je primárne vyrozprávaná z pohľadu hlavnej hrdinky, no sem-tam sa tu objavia aj kapitoly vyrozprávané v druhej osobe, s čím mám ja osobne takmer vždy problém (s výnimkou knihy Vládci popela, tam mi to nevadilo ). Ani tu mi to veľmi nesadlo a navyše ma trochu zarazil až príliš zrýchlený koniec.
Táto kniha nie je dokonalá, má niekoľko chybičiek krásy, ktoré mi vadili a jemne rušili a navyše ma emočne "nepoložila" až tak, ako som čakala. Napriek tomu knihu odporúčam (najmä tým, ktorí vyhľadávajú témy ako depresia a vyrovnávanie sa so stratou). Kniha má v tomto smere rozhodne čo ponúknuť a verím, že mnohých z vás tento smutno-krásny príbeh dosť zasiahne.
Štítky knihy
smrt pěstounská péče pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky sociální práceAutorovy další knížky
| 2018 |  Dívka na kusy |
| 2020 |  Jak se spřátelit s temnotou |
Tohle bylo neuvěřitelně smutné čtení, kdy i já měla slzy na krajíčku. Dost mě překvapilo zařazení YA, ale proč vlastně ne. Téma smrti, ztráty toho nejbližšího a truchlení k životu patří.
Kniha nakousavá i téma sebepoškození a sebevraždy, alkoholu či drog jako úniku. Věnuje se problematice náhradní péče, osvojení a ústavům pro problémové děti.
Velmi silná kniha o smíření se se smrtí, o představě života, o naději i ztrátě iluzí. Pozitivním prvkem je zde úžasné přátelství a snaha pomoci od úplně cizích lidí.
Konec je plný naděje a víry v lepší zítřky, i přesto, že v knize je naznačeno, jak moc horší by to ještě mohlo být....
"..... Umírání tvoří celý nový svět, o jehož existenci jsem neměla tušení. Svět plný pláče a srdcí s dírami velikosti Grand Canyonu. Celý svět lidí kymácejících se na okraji černé díry..."
Nejsem si jistá, komu knihu doporučit a nedokážu posoudit, zda by mohla být nápomocná u vlastního truchlení. Každopádně autorka píše na základě svých vlastních zkušeností a má moc pěkný styl....