Jak to bylo
Luděk Pachman
Poměrně objektivní, svěží a lehce přelétavé vyprávění šachového velmistra a výborného šachového teoretika Luďka Pachmana. Autor vzpomíná na své dětství, cestu k šachovnici, zajímavé turnaje, na zaměstnání v odborech i práci politickou. Mnohem více se v druhé části knihy věnuje dramatickým událostem po srpnu roku 1968, svému věznění a odchodu do Německa v r. 1972.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1990 | Šachové koncovky v praxi |
2004 | Šach pro každého |
1996 | Moderní šachová strategie, 1. díl |
1951 | Theorie moderního šachu. Díl první, Otevřené hry |
1957 | Theorie moderního šachu IV |
Velice zajímavý vhled do historie. Pachman vzpomíná především na padesátá a šedesátá léta v komunistickém Československu. Co jeho paměti ovšem odlišuje od mnohých jiných vzpomínkových knih je fakt, že jsou psány v první polovině sedmdesátých let. Jeho perspektiva je tudíž vcelku bezprostřední a často nahlíží na věci a lidi, kteří později vstoupili do historie, pro nás nezvyklýma očima. Ze stejného důvodu však může kniha občas působit mírně zdlouhavě a apologeticky.