Jak udělat něco slovy
John Langshaw Austin
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199621/bmid_jak-udelat-neco-slovy-S44-199621.jpg
4
10
10
Kniha přednášek britského filosofa, který v obratu k jazyku spatřoval největší revoluci v dějinách filosofie. V lidské řeči existují slova, jež neslouží k pouhému sdělení, neboť jejich prostřednictvím lze i něco udělat (kupř. slib, jmenování do funkce). Tyto performativní výpovědi se opírají o určité obecně přijaté konvence, které postupným vývojem vylučovaly nejednoznačnosti. Protikladné konstativní výpovědi nemají schopnost něco udělat, avšak vyznačují se pravdivostí či nepravdivostí. Performativní výpovědi jsou však rovněž nadány jistou formou pravdivosti (kupř. kompetence mluvčího) a naopak některá tvrzení mají schopnost něco udělat (např. lékařské konstatování smrti). Austin proto koncepci performativních výpovědí rozšiřuje na obecnou teorii toho, v jakém smyslu jakákoli výpověď je zároveň děláním něčeho jiného (např. mocenské rozhodnutí, reakce na jednání) než pronášením slov.... celý text
Literatura naučná Filozofie Jazyky, lingvistika
Vydáno: 2000 , FilosofiaOriginální název:
How to Do Things with Words, 1962
více info...
Přidat komentář
Od Austina přišel první zásadní podnět k rozvoji teorie mluvních aktů. V těchto přednáškách představuje svou teorii, která v úplnosti zachycuje "co člověk dělá, když něco říká".
A jak to tedy je? Když něco říkáme, vykonáváme několik různých aktů najednou - tím, že vyslovíme větu, sdělíme adresátovi její obsah, artikulujeme určitý zvukový komplex a taky vyslovíme slova v určité gramatické konstrukci a v neposlední řadě - samozřejmě je užijeme s více méně určitým významem :-) ... a aby toho nebylo málo, měly by také dávat dohromady nějaký smysl :-) ... slibovat, varovat, hrozit, přikazovat, zavazovat k něčemu, atp. ...
... a to samozřejmě není vše, co se v těchto přednáškách dozvíte, je to záležitost mnohem složitější :-) ... pro lingvisty, je to studijní materiál, pro zájemce o to, proč a jak spolu komunikujeme, to je rozhodně také zajímavé čtení :-).
Štítky knihy
přednášky verbální (slovní) komunikace filozofie jazyka
Jak udělat něco slovy
Skvělá kniha. Prostě skvělá. Vynikající ukázka filosofie jazyka, analytické filosofie v nejlepším smyslu toho slova. Nejedná se o později kritizované přeteoretizování, kategoriazce bez smyslu a významu. Kniha obsahuje upřímnou snahu jednoho brilantního mozku pochopit něco posud nezkoumaného. Ne neznámého, bože chraň, právníci performativy (či deklarativy) dobře znali i před Austinem a vyvinuli kvalitní systém nakládání s nimi (posud nepřekonaný), teoretického uchopení se jim nicméně nedostalo (což je s podivem, vzhledem k ideovým předchůdcům (s velkou mírou nadsázky) analytických filosofů – pandektistům, kteří se pojmovou analýzou zabývali ve velkém).
Austinova analýza je skvělá vzhledem k celému spektru důvodů. Jednak, je upřímná. Není to předem vymodelovaná teorie, snaží se za pochodu uchopit jev, který považuje za zajímavý a důležitý. Dále postrádá namyšlenost, je naopak filosoficky skromný. Co tím míním? Povšimněte si konečné taxonomií ilokučních aktů. Austin přiznává, že není dobrý. Uznává, že behabitivy a expositivy jsou do značné míry kausální a analyticky nepřesné. Ví, že co vyvinul není konečné. Může a bude se to měnit. Je to ale solidní báze, na které lze stavět dál. (Proto ostatně nemá smysl, čtete-li Austina, Austinem končit. Po tomto díle doporučuji při nejmenším Searlův text A Taxonomy of Illocutionary Acts, který na Austina navázal (kriticky, však s úctou) a jím zahájenou práci vyvinul k lepšímu.) Nu a posledně, Austin zkrátka je skvělý stylista. Ač poznámky k přednáškám, skvěle se čtou, jsou plynulé, příjemné. Sledovat jej naživo musel být skvělý zážitek.
Samotné performativy by měly zajímat právě hlavně právníky. Austin ostatně v textu zmiňuje, že svou teorii diskutoval s Herbertem Hartem – jehož pozdější dílo bylo Austinovou teorií mimořádně silně ovlivněno (Pojem práva sám Hart řadí mimo jiné na pole analytické filosofie.). Performativy jsou ostatně coby svébytná kategorie přesvědčivé právě tam, kde jsou spojeny s právem. Se závazky jsou spojeny vždy, liší se zdroj vázanosti (církev, morálka, právo) a právě vázanost legální je nejtvrdší, pro ni má daná kategorie slov měnících svět největší vliv. Proto vřele doporučuji ke čtení.