Jak veliký?

31.08.2024

Velmi pěkná kniha, bohužel neprávem v ústraní.

06.02.2023

Moc krásná kniha, velice poutavé a barvité líčení, které až s jistou hravostí ukazuje pěstování zeleniny v široké prérii holandských přistěhovalců.
Hrdinka přijíždí na venkov jako učitelka, když osiří v rodném Chicagu. Ovšem její osud se postupem času změní. Krásná licitace s košíky, tradice je tu popsána velmi sugestivně a hezky ji obrátí život na ruby.

" Člověk nikdy neuteče dost daleko. Člověk jedině může přestat žít, jinak životu neuteče."

Zapomenutá kniha, zapomenutá autorka. Neprávem. Schopnost vyprávět obrovská, cit pro slova, přírodu, mateřství, dotek první světové války do tak odlehlých oblastí ( zdánlivě). Není divu že autorka obdržela Pulitzerovu cenu.
Velký doporučení.

30.08.2020

Tuto knihu ženská část naší rodiny opakovaně chválí, tak jsem se po delším váhání a odmítání do ní pustil. Tento druh příběhů není zrovna můj šálek kávy, ale přece jen musím přiznat, že to bylo docela poutavé čtení.

20.02.2020

Překvapuje mě, že je tato kniha tak málo v přečtených, přitom není vůbec špatná. Vybrala jsem si ji z mamciny knihovnicky do kategorie výzvy Kniha, ktera má méně než 20 přečtených. Vyprávění bylo velice zajímavé, o těžkém osudu pěstitelů zeleniny, potomku holandských přistěhovalců, kteří žili u Chicaga. Takové příběhy o tvrdé dřině, ze které člověk něco vybuduje, mám ráda. Začátek se mi trošku hůře četl, take autorka měla ve zvyku prozrazovat vývoj děje na následujícich stranách. S tím jsem se ještě v jiné knize nesetkala. No a ten useknutý konec mě tedy moc neuspokojil. Ale s letošní teplým únorem a čtením o pěstování zeleniny, už mám chuť se do nějakého sázení a setí pustit :)