Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p) , Jeffrey Hopkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32683/jak-videt-sebe-same-tak-jaci-doopravdy-jsme-32683.jpg
4
27
27
Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu, a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama – úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
How to See Yourself As You Really Are, 2006
více info...
Přidat komentář
Je to kniha, při jejimž čtení (poslechu) je třeba hodně soustředění. Zabývá se základními principy budhismu, je však podaná trochu strohou formou a tak se mi občas zdál poslech zdlouhavý. Interpretace Pavla Soukupa je velmi povedená, bohužel i přesto je kniha dost těžko stravitelná.
Pro mě extrémně těžce stravitelná kniha, měl jsem problém udržet pozornost nad více stránkami v kuse. Obsah nerozporuji, Buddhovo učení je zde podáno jasně, srozumitelně, ale možná až příliš stroze (vš skripta), chybí mi asi poutavější forma. Kolem mě to jen prošumělo. S odstupem určitě ještě někdy zkusím přečíst znova.
Velmi svižné, logické, precizní, inspirativní, elegantní, relevantní a v principu triviální a jasné. Postupuje se, řekl bych, meditací podpořenou racionálními a logickými pomůckami. Čistá práce.
Tuto knihu jsem poslouchala jako audioknihu a bohužel musím říct, že jsem lehce v rozpacích.
Věřím tomu, že se najdou čtenáři, kterým toto dílo dá hodně, ale já se bohužel mezi ně nezařadím. Teď nechci tvrdit, že jsem si z knihy neodnesla nic a že jsem tam nenašla nic zajímavého či poučného - není tomu tak. Jsou tu zajímavé myšlenky, které určitě stojí za pozornost. Vlastně nevím, co přesně jsem od knihy čekala, ale asi jsem úplně nepočítala s tím, že bude jednak tolik moc repetitivní a jednak tak moc zaměřená na meditační vhledy do sebe sama. Což je možná moje chyba a moje podcenění toho, na čem buddhismus asi stojí. Nevím jistě, ale jsem ochotna v tomhle ohledu připsat chybu sama sobě. Určitě nechci tvrdit, že po obsahové stránce je to špatně. Věřím, že není. Ale asi jsem měla volit spíše čtenou formu než poslech, kdy se na to člověk může lépe soustředit a lépe se vracet k předchozímu pro lepší pochopení.
Jak mi v posledních měsících audioknihy vyhovují, tak tady jsem se asi úplně netrefila. A určitě to není chyba ani knihy, ani interpreta Pavla Soukupa, který se interpretace zhostil skvěle. Jen je to typ literatury, která si vyžaduje větší soustředění. Možná proto jsem to neuměla dost dobře pojmout a porozumět. A vlastně mne to mrzí.