Jak voní tymián
Marcel Pagnol
Jak voní tymián série
>
Vzpomínky na dětství, školní a gymnaziální léta strávená v Marseille a o prázdninách v nedalekých provensalských kopcích na začátku století. Bez sentimentality a s lehkou ironií líčí drobné příběhy, radosti a smutky dětství, chlapecká přátelství i první lásky. Kniha má tři díly Tatínkova sláva, Maminčin zámek a Čas tajemství.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , VyšehradOriginální název:
Souvenirs d´enfance, 1957
více info...
Přidat komentář
Dlouho jsem nečetla něco tak laskavého a přitom poutavého. Lehký autorův styl, všudypřítomný nadhled a odstup (tak vlastní dospělákům) od dětství a tak živá evokace minulosti musí všechny pohladit po duši. Nad knížkou se dá hodně dlouho uvažovat, přemýšlet, hodně dlouho bude rezonovat v hlavě a vzpomínka na ni bude vždycky patřit k těm nejmilejším.
Jedno z nejgeniálnějších a nejpříjemnějších děl světové literatury, ke kterému se určitě hodlám vrátit. Chvilinku mi trvalo než jsem se do pamětnické rodinné atmosféry dostal, ale poté je již člověk v sedmém nebi. Skutečně možná top10 kniha. 10/10
Tuhle knihu mi daroval jeden dobrý přítel a už proto ji mám ráda. :-)
Možná taky proto, že jsem dozrála do věku vzpomínek a pro nádhernou poezii Pagnolova jazyka nemůžu jinak, než dát nejlepší hodnocení.
První jsem viděla film, který mě oslovil a tak jsem se na knížku opravdu těšila - nezklamala mě. Poetické vyprávění o dětství, stráveném v milovaném kraji Provance. Krásný jazyk, vtipné příhody a i ty "nevtipné" jsou podány s takovou grácií, že z nich má člověk dobrý pocit. Kdybychom všichni tak uměli pohlížet na své dětství a "rodnou hroudu"..
Tuhle knížku tak úplně neodkládám, jen podsouvám pod kopec dalších milých a laskavých, abych na ní mohla často narážet. Jó dětství, jó Provance, jó prázdniny, ty zažité okamžiky neuvěřitelných let, to jsou barvy které nezevšední, to jsou verše které si člověk může recitovat stále dokola se vším všudy. Je to zvláštní vyjádření respektu, byla jsem neuvěřitelně svěže a mile poučena malým chlapcem, který směle korigoval každé tragicky nelogickýé slovo pronesené ve světě dospělých...což se zajímavě měnilo.
Při čtení na vás dýchne teplo, láska a obdiv tehdy malého Marcela k jeho rodičům.
A samozřejmě vypíchnu Provence. Ten kraj nejde opomenout.
Moc dobře se to četlo a ještě nějaký čas potom ve mě zůstal nepopsatelnej, jakoby teploučej pocit dobra. Krásná kniha
Provoněnou Provence dávkuji po kapkách. Babí léto trvá jen okamžik. Podzim se rozloučí lezavým větrem a holými stromy. Nastoupí zima ... a to velmi dlouhá zima. Vitamín C dokáže mnoho, ale všelékem není. Nech se tedy unášet hřejivou poetikou Marcela Pagnola. Vidíš. Za těmi temnými mraky vykukuje jaro.
Bravurně napsaná vzpomínka na dětství, na překrásnou vonící Provence, kde rostou nejvoňavější levandule, borovice a tymián.
Tahle kniha voní tymiánem, dětstvím, dobrodružstvím a prázdninami; ale taky steskem po prázdninách, který byl v dětské mysli tragédií největší. S proudy deště které přinesl konec pro mě parádně dlouhých francouzských prázdin a nutnost odjezdu zpátky do města, jsem natahoval spolu s hlavním hrdinou...
Doprostřed krásných vzpomínek se též vkrádá vzpomínka na šok, kterým mě spisovatel vyhodil z krajiny dětství rovnou doprostřed reality, když poskočil v osudech hrdinů knihy o pár roků vpřed, a prozradil, kdy kdo z nich zemře. Tahle kniha je pro mě o lásce k životu, k lidem a nádherné krajině, a náznakem smutku z jejich ztráty...
Jedním slovem – nádhera. Krásné vzpomínky z dětství, kouzelně napsané. Zamilovala jsem si všechny postavy. Zejména se mi líbili první dvě části (odpouštím i závěr druhé části, který mě velmi rozzlobil a rozčílil, ale … to je život). U poslední části je dost vidět, že je vydaná po autorově smrti a že jí nestihl upravit. Některým pasážím chyběla ta lehkost předchozího textu. Ale i tak knihu řadím mezi své zamilované, ke kterým se ráda vrátím.
Detstvo, spomienky, priateľstvá, prvá láska a nádherná príroda. Príjemné pohladenie v čase, keď nám leto akosi neprichádza. S knihou máte chuť cítiť tymián a vrátiť sa do čias bezstarostnosti vlastného detstva. Je to nenásilné, úsmevné a veľmi pohodové čítanie, ktoré určite nikoho neurazí. Občas dokáže vykúzliť úsmev, občas dokáže dojať a už navždy sa pri zmienke o tymiáne vynorí vo vašej mysli.
"Byla to vuně neznáma, vuně temná a hutná, která mi prostoupila hlavu a pronikla až do srdce. Byl to tymián, ktorý roste v hrubém písku garrigue. Těch několik trsu mi sestoupilo vstříc, aby malému školákovi zvěstovalo, jak mu v budoucnu bude vonět Vergilius."
Autorovy další knížky
2001 | Živá voda |
1975 | Jak voní tymián |
1992 | Tatínkova sláva |
1999 | Dívenka s tmavýma očima |
2002 | Boží tajemství |
Knihu jsem přečetla před mnoha lety. S nesmírným potěšením.