Jaká je cena člověka
Jevfrosinija Kersnovskaja
Vzpomínky politické vězeňkyně Jefrosiňji Antonovny Kersnovské jsou snad nejbrutálnějším vylíčením poměrů v sovětských pracovních táborech, jaké se u nás objevilo. Po záboru Besarábie Sovětským svazem, byla tato statečná žena vyhnána z rodinného statku a o několik měsíců později odsunuta do Narynské tajgy na horním Obu, kde v nelidských podmínkách a pod vedením sadistického vedoucího pracovala v lese. Odhodlala se k útěku a po opětovném zatčení byla obviněna ze špionáže a rozvracení sovětského zřízení a odsouzena k trestu smrti, změněnému na deset let nápravného pracovního tábora. Přes Novosibirsk a Barnaul se dostala až do Norilska, který se ve čtyřicátých letech teprve budoval a patřil k nejhroznějším místům v SSSR. Odtud vedla cesta jenom „na svobodu, nebo pod drn.“ Své vzpomínky autorka doprovodila sedmi sty vlastnoručními ilustracemi, v tomto vydání je zařazen výběr 284 ilustrací.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , Ikar (ČR)Originální název:
Skolko stoit čelovek
více info...
Přidat komentář
Homo homini lupus,jak praví latinské přísloví.
Člověk člověku vlkem.
Přežít něco takového vyžadovalo,krom velké dávky štěstí,hlavně hodně velkou dávku vnitřní síly.A taky naděje,protože když ta není tak to už je prakticky konec.
Smekám před každým kdo to peklo prožil a přežil.
Frosinka mi bude chybět, už jsem si na ní nějak zvykla.
Nádherná záležitost, ačkoli se jedná o autobiografie je to psáno tak krásně jako by to byl dobrodružný příběh. Začátek prostředek konec, emotivní a plné citů, myšlenek a výpovědí. Pro ty kdo něco ještě pamatují taky nostalgické. Velmi doporučuji hlavně dnešním adolescentům, aby viděli něco jiného a reálnějšího než potroublý Facebook.
Zcela neuvěřitelná životní pouť ženy, která na rozdíl od mnoha ostatních měla to štěstí, že přežila.
Velmi poutavě popsaný život lidí ve Stalinově komunistickém Rusku. Opravdu cena lidského života byla minimální , hlad, tvrdá práce v nehostiných oblastech Sibiře, strach a represe byly obrovské. Ale trochu mě vadilo bezchybné pracovní nasazení a chování hlavní hrdinky (autorky)
Opravdu skvělý popis ruských gulagů a neuvěřitelná životní zkouška jedné ženy... Kdybych měla možnost ji někdy potkat, asi bych ani nic neřekla a jen se poklonila...
Silně emotivní příběh z dob stalinistických hrůz. Knihu jsem musela několikrát odložit a odpočinout si. Neuvěřitelné, co Jevfrosinija dokázala vydržet a přežít.
Celkem dobrá otázka v názvu knihy. Po přečtení knihy, zjistíme, že ve válečném a poválečném Rusku člověk nestojí ani za zlámanou grešli. Obsazení Moldavska vyhnání lidí z jejich domovů odsun do vyhnanství a následně gulag. Osud milónů lidí, kolik jich přežilo? Mnoho ne a pokud ano tak jen díky štěstí, protože byli určeni k likvidaci prací a hladem. Kniha je otřesné svědectví krutosti a deviantnosti společnosti Stalinského režimu. Hlavní hrdinka byla pravda místy až naivní, ale chápu ji a má můj neskonalý obdiv, že i v těch nejvypjatějších situacích si stála za svým a nechtěla slevit, ze svých zásad a postojů, za to skutečně klobouk dolů. Kniha je také vybavena velkou spoustou autorčiných velmi vydařených kreseb z její životní anabáze.
Knihu mohu jen doporučit.
Velice zajímavě psaná kniha, kdy se vám hlavní hrdinka dostane pod kůži. Neskutečné, co je člověk schopen vydržet. Rozhodně doporučuji všem, kteří se zajímají o toto téma i náhodným čtenářům, přestože mi Frosiňka chvílemi svým žebříčkem morálních hodnot šla trochu na nervy.
Jedna z nejbrutálnějších knih na téma ruských gulagů, které jsem zatím četl (dále V šedých tónech a Jeden den Ivana Děnisoviče). Překonat ji může snad už jen Soustroví Gulag, na které zatím sbírám odvahu.
Jedno vím jistě: tuto knížku už nebudu číst. Snad jednou, pokud budu psychicky silná. Kniha mě naprosto zdeptala, nikdy bych nevěřila, že toto člověk dokáže přežít.
Nenechte se odradit objemem knihy a přečtěte si. Skutečný příběh této obdivuhodné ženy stojí za to.
jedna z najsilnejsich knih, ktre som cital. Zaoberam sa dlhsie obdobim 20-tych, 30-tych az 40-tych rokov v ZSSR, vsetko co autorka pise sa zhoduje s ostatnmi autormi, ktori prezili obdobne peklo- do pozornosti davam napr.Salomova, kolymske poviedky.
Knihu som dokonca kupil uz 2x, nakolko som prvu niekomu zapozical a samozrejme nedostl naspat. Kto sa zaujima o toto obdobie odporucam film Holod 33, a najma Chekist z 1992 (obidve sa daju najst aj na youtube s angl. titulkami)
No, co na to říct...Knihu jsem četla dost dlouho. Ano, bylo to neuvěřitelné a jak píše někdo níž až přehnané. Hradinka zvládla prostě všechno, nic ji nezastavilo, byla prostě dokonalá, milosrdná k ostatním, odvážná a hlavně měla neskutečnou sílu, větší než kdejaký muž. Knihu jsem přečetla, ale byla depresivní a od půlky jsem se začala těšit a jinou knihu. Jsem ráda, že to mám za sebou, takové knihy asi hold nejsou nic pro mě. I přesto má hrdinka můj obdiv...
Vynikající kniha. Ze začátku jsem se bála její objemnosti, ale čte se sama a nemám důvod autorce nevěřit, že vše co popisuje, se událo tak jak popisuje. Bohužel není jediná, kdo podal podobné svědectví o této ukrutné absurdní době a o nelidských podmínkách, v jakých tehdy byli lidé nuceni žít...a umírat.
Je to fakt skvostná kniha. A zároveň jednoduchá a také neskutečně děsivá. Leckdy i jen jedna věta působí v člověku velký smutek. Je to kniha o vzpomínkách a mnohdy o neuvěřitelné bezlidskosti. A zároveň o síle a o naději. Klaním se autorce až k zemi. Byť posmrtně.
Nádherná kniha..přesto plná bolesti a bídy....obdivuhodná žena...příběh mě naprosto dojal...
Náhodou jsem si to porovnávala s dnešní situaci a s dnešními lidmi...
Lidé dnes řeší co si oblečou zítra, co budou dělat, co si zase koupí...tady se řeší boj o holé přežití..měli bysme si uvědomit že právo žít je víc, než ostatní..cena života je maximální a není většího daru...
Štítky knihy
gulagy stalinismus ruská literatura Sibiř Sovětský svaz političtí vězni pracovní tábory zločiny komunismu oběti komunismu Novosibiřské ostrovy
Přes 650 stran. A přesto jsou Frosjiny vzpomínky tak čtivé, že vám ten rozsah ani nepřijde. Vůbec nechápu, jak mohla přežít všechny ty hrůzy a utrpení, které jí sovětská moc uchystala. A jak si dokázala zachovat morální pevnost i přesto, že umírala hlady, vyčerpáním nebo přesto, že věděla, že ji trest za pravdivá slova nemine.
S jak odporným zacházením se vyhnanci a vězni setkávali. Jak uboze žili venkované, na pokraji smrti hladem, zatímco obilí hnilo v kolchozním skladu. Lezl mi z toho mráz po zádech a zvedal se mi žaludek. Cena člověka? Byla nulová.