Jako řeka, jež plyne
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/82887/bmid_jako-reka-jez-plyne-xP0-82887.jpg
4
360
360
Jako řeka, jež plyne je soubor vyprávění, úvah a myšlenek, který představuje příčný řez literárním dílem Paula Coelha a zřetelně odráží šíři tvorby proslulého brazilského autora. V krátkých textech z posledních let spojuje spisovatel své zážitky z cest, vyslechnuté příběhy a setkání s neobyčejnými lidmi se zamyšlením nad odvěkými problémy člověka. Projevuje neutuchající zájem o všechno, co se děje třeba v nejvzdálenějších končinách světa, čerpá z moudrosti Východu, z Bible, z Koránu, ze židovských legend i z folkloru různých národů a zároveň komentuje některé současné události. Ze 103 textů, které v průběhu času vycházely v novinách a časopisech v mnoha zemích světa, už některé znají i čeští čtenáři přílohy Salon listu Právo. Krátké, ale pronikavé úvahy zachycují drobné, a přitom věčné okamžiky lidské existence nahlížené z mnoha různých úhlů. Kaleidoskop postřehů o lidské povaze, literární tvorbě, dějinách či běžném každodenním životě přibližuje čtenářům autorův způsob myšlení více než kdykoli předtím a je esencí filozofie člověka, který pozoruje život stejně vyrovnaně, jako by hleděl na klidnou říční hladinu.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
Ser Como o Rio que Flui, 2006
více info...
Přidat komentář
Konečně jsem našla jednu knihu od Paula Coelha, kterou jsem si skutečně zamilovala. Jeho romány nejsou špatné, podle mého názoru však nejvíce září jako fejetonista. Výborná sbírka!
Autora jsem zkoušela už několikrát a pořád to nebylo ono. Zajímal mě pro své filozofické úvahy, ovšem nemusím náboženská témata. Na tuto knihu jsem narazila ,,omylem" v knihovně, kdo ví proč jsem si ji nakonec půjčila. A vyklubala se z ní výborná kniha. Od Coelha je má nejoblíbenější.
Když si chcete u kávy zahloubat. Taky vhodná jako dárek, kterým nepřestřelíte.
Paulo Coelho má zvláštny autorský štýl písania, istý punc, ktorý ho charakterizuje, prirovnateľný snáď až k magickému realizmu s dávkou myšlienok týkajúcich sa osobnostného rastu a rozvoja, nad ktorými sa dá uvažovať, a vďaka ktorým sa čitateľ môže vrátiť k tej-ktorej knižke aj viackrát. To je badateľné viac či menej v každej z jeho kníh, hoci nie každá (predovšetkým tie z novších publikácií) dokážu zaujať príbehom či spôsobom jeho prerozprávania. Zbierka úvah a zamyslení "Ako rieka, ktorá plynie..." tak isto pasuje do "umeleckej schémy" autora, no oproti novelám má istú výhodu - vďaka krátkosti rozsahu jednotlivých zamyslení je ľahko čitateľná, čitateľ sa nemusí oboznamovať s postavami či s dejom, miesto toho sa pomerne jednoducho stotožní prípadne nestotožní s myšlienkami autora rozvinutými do krátkych reflexií, pričom z týchto vyžaruje zároveň istá nadčasovosť. Ide o knihu, ktorá sa najlepšie číta po častiach s odstupom času medzi jednotlivými čítanými časťami, pretože zachytáva prchavé okamihy Coelovho života v rokoch ´98-´05 a čitateľovi sa tak otvára možnosť zamýšľať sa a rozjímať nad písaným slovom. Aj samotný názov vystihuje charakter tohto kúsku - jednotlivé úvahy autora plynú ako rieka, ktorá sa neustále mení, a pritom sa v nich dá vždy nájsť niečo nové. Po Alchymistovi ide o moju druhú najobľúbenejšiu od Coelha.
Velmi pěkné čtení, líbily se mi příběhy, které autorovi byly vyprávěny i příběhy, které vznikly díky myšlenkových pochodů autora. Trochu mi ovšem vadilo (všimla jsem si, že nejsem jediná), že se kniha často odkazuje na náboženství a na Boha. Osobně mi to příliš nesedlo, ke konci už to ale bylo lepší.
Kniha se četla hezky a moc se mi líbilo, že co kapitola, to jiný příběh.
Ovšem co mě trošku odrazovalo, bylo překvapivě moc náboženského tématu..
Prostě bych to nečekala.
Moc hezká knížečka.
Je to taková „sbírka krátkých zamyšlení“ - jako když třeba někde jen tak sedíte a lelkujete, něco vás zaujme a myšlenky se vám rozletí.
Některé jsou „jen“ poeticky metaforické, jiné hlubší a někdy vás udiví, kudy se myšlenky TAKÉ můžou někomu ubírat.
„Víte, že vás banány mohou poučit o smyslu bytí?“
Vyndal z tašky shnilý banán a zahodil ho.
„Tohle je život, který uplynul, aniž se využil ve správný okamžik, a teď už je příliš pozdě.“
Pak vyndal z tašky nezralý banán, ukázal jí ho a zase schoval.
„Tohle je život, k němuž ještě nedošlo, a je zapotřebí vyčkat správného okamžiku.“
Nakonec vyndal zralý banán, oloupal jej a rozdělil se o něj s Isabellou.
„Tohle je přítomný okamžik. Je třeba jej pozřít bez strachu či viny.“
---
Nebo volně interpretovaný jiný minipříběh: Jeden muž poklidně snídal. Spadl mu krajíc, ale namazanou stanou nahoru! Byl z toho tak vyveden z míry, že se o tom za chvíli rokovalo po celé vsi. Jeden kamarád mu řekl: „Možná jsi svatý a Bůh ti dává znamení.“ Pak vyhledal Mistra, který mu druhý den řekl: „Řešení je velice prosté. Ve skutečnosti krajíc spadl přesně tak, jak spadnout měl, ale to máslo bylo namazané na nesprávné straně.“
Pokud si chcete příjemně odpočinout v milé společnosti, knížka vám to dopřeje.
Upřímně řečeno mě kniha nijak nenadchla.. Z celé sbírky se mi líbily asi 3 příběhy, které mě opravdu oslovily. Větší část knihy mi bohužel přišla naprosto zbytečná. Dále mi nebylo zrovna po chuti neustálé "předhazování" Boha. Ale dost možná je chyba ve mně, protože jsem v knize hledala něco, co jsem nenalezla. Pro mně průměrná knížka, ke které už se nevrátím.
Kniha jež zprvu mi nepřišla příliš zábavná, do doby než jsem pochopil, že zde nejde o zábavu nýbrž podělení se s mnohdy velmi dojemnými zážitky z mnoha míst světa, nahlédnutí do duší lidí z jiných krajin s jinými mravy. Tato kniha se mi zalíbila zpracováním a myšlenkou a leč vypadá napsaná prostě, svým dějem mnohdy poví víc než by se na první pohled mohlo zdát.
Jestli se zase někdy naskytne příležitost a já budu požádána, abych udělala nějakou pobožnost, tak...opíšu něco z tohohle.
Kniha, kterou jistě v životě nekoupíte pouze jednou! Jistě potěší i ty, které s ní obdarujete.
Kniha se mi líbila. Některé povídky byly povedené více, nekteré méně - jak to ostatně bývá téměř vždy. Knihu jsem nečetla v kuse, ale na každý den jsem si přečetla přibližně 5 povídek. Povídky jsou zpravidla zajímavé a někdy mají skrytou pointu, na kterou si čtenář musí přijít sám. Paula Coelha mám jako spisovatele velice ráda a tuto knížku považuji za jednu z těch lepších. Ráda se k ní opět někdy vrátím. :)
Bohužel se mi ve většině příběhů velmi špatně hledalo "nad čím se mám zamyslet" a "o čem to vlastně má být". Dočetla jsem pouze proto, že nerada nechávám knihy nedočtené.
Tak jsem tomuto autorovi dala do třetice všeho dobrého ještě šanci (dvě předchozí knihy nebyly úplně špatné, zároveň mě ale úplně nezaujaly). A jsem ráda, že jsem dala. Mnoho fejetonů se mi vrylo na paměti, byly to velice čtivé příběhy k zamyšlení. Pro moje překvapení, úplně něco jiného než Fulghum.
Doporučuji!
Kniha obsahuje jednotlivé příběhy, fejetony, které autor během let sepsal. Některé jsou vtipné, některé smutnější, ale nad všemi je potřeba se zamyslet. Doopravdy super kniha.
kniha ke ktere se clovek vzdy muze vrazet :) a pritom ji nemusi cist v kuse nelze se vni stratit
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
S touto knihou jsem byl velice spokojen