Jako tažní ptáci
Ema Šindelářová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518383/bmid_jako-tazni-ptaci-eYM-518383.jpg
4
19
19
Otevřený vztahový román o ženě rozkročené mezi dvěma domovy. Kdyby byla Bára pták, nejspíš by byla sokolem stěhovavým. Její neúnavná křídla jsou roztažená mezi dvěma hnízdy – tím rodným v Čechách a novým v Nizozemsku. Tam uletěla hledat svobodu, lásku a partnerské souznění. Bára překonává složité vztahy s muži i kulturní rozdíly, stává se matkou a objevuje svá stará vnitřní zranění. Její svobodnou sokolí duši už několikrát sežehly nepovedené vztahy, ale po vzoru bájného fénixe se stále znovu rodí. Najde v sobě sílu protančit se k nové naději na lásku?... celý text
Přidat komentář
Když jsem poprvé otevřela stránky knihy "Jako tažní ptáci", nečekala jsem, že to bude tak hluboký a působivý a velmi osobní příběh. Byla jsem vtáhnutá do světa Báry, ženy, která hledá a nachází. Příběh o hledání nového života, vypořádávání se s kulturními rozdíly, vlastními démony a mezitím ta neutuchající potřeba hledání svobody. Autorka nás zavede do Bářina nitra s takovou intenzitou, že se mi zdálo, že prožívám každý její pocit a myšlenku. Její touha po partnerské harmonii a schopnost znovu a znovu se zvednout je obdivuhodná a zanechává dojem, že i když se zdá vše ztraceno, vždy existuje naděje na nový začátek, lásku a svobodu.
Podobných lidských příběhů kolem sebe najdeme jistě celou řadu, ale Ema Šindelářová ho dokázala podat velmi čtivě. Kniha pomalu plyne, vlastně se v ní neděje žádná velká akce, ale čtenáře nutí přemítat o vlastních rozhodnutích a tom, co jeho osobně činí v životě šťastným. Velkou pochvalu si zaslouží nádherná obálka, která evokuje Bářinu rozlítanou duši. Škoda jen, že si hlavní hrdinka neuvědomila, že šťastnou ji neudělají jen ti okolo. Vždyť šťastnou se může udělat i sama, a to i v tom případě, že neuletí, ale zůstane chvíli stát na místě.
(Celá recenze v recenzích)
Po přečtení knihy mě svírá úzkost z jejího života. Celá kniha je vlastně pojatá Bářinými vzpomínkami, myšlenkami, emocemi, prožíváním různých vztahů. Jen místy je tam přítomný život s Basem, se kterým má také problémy, hádky a nedorozumění.
Vychovala 3 děti, Kristýnu, Sebastiana a Thomase. Partnerů za svůj život měla 5. Každé dítě mělo jiného tatínka. Emigrovala z Čech do Nizozemska. Rodiče tak měla přes 800 km daleko. Celý život hledala svobodu a lásku.
Velmi se mi líbila její výchova respektování dětí. Nenesla se zákazami a příkazami. Nechala je zkoumat a učit se a hlavní motto byla komunikace. Už méně se jí dařila komunikace s partnery.
Bylo zajímavé proplouvat knihou s jejími myšlenkami. Nutilo mě to přemýšlet nad svým životem. V něčem jsem s ní souhlasila, v něčem jsem si říkala, že si za ledacos může sama. Vždyť tak jako ona chtěla nějakou svobodu, volnost, tak i partneři chtěli mít svou částečnou svobodu.
Její reakce mi někdy přišli moc přehnané, jindy zase krásné myšlenky vůči dětem. Bára je prostě takový tažný pták, který po čase hledá další domov. Jednou nohou stále v rodném Česku, druhou v Nizozemí a časem přibude třeba další země, další mužje volná jako pták.
Kniha nemá moc děj, ale čte se hezky. Takové to přemýšlení nad životem.
Knihu som dnes dočítala. Životný príbeh ženy, ktorá ten život nemala jednoduchý. Žije ako keby v dvoch svetoch, veľmi veľa vecí zvažuje. Premýšľa o sebe, o svojom partnerovi, o tom, či ona je tá, kto robí chybu. Vždy keď sa zobúdza, rozmýšľa, kde je a kým je.
Je to veľmi zaujímavý príbeh, v ktorom si človek uvedomí zmysel života a aj hodnoty v ňom. Určite neľutujem, že som po knihe siahla a prečítala som si ju
Jako tažní ptáci
#jakotazniptaci @ema.sindelarova @motto_redakce
Už dlho sa mi nestalo, aby som nevedela čo vlastne napísať. Tak aspom pár viet.
Spoiler
Príbeh je emotívny, hlboký a skôr mi prišiel ako denník autorky či Báry. Je o hladaní seba, života či cesty... Aj keď v popredí, alebo vlastne tie cesty viedli skôr vždy k nejakému chlapovi. A ja som mala veľmi chuť jej povedať svoje, prefackať ju. Akoby Bára nevedela byť sama. Rozumiem tomu, že hľadala to pravé, tú lásku, ale už s deťmi to nie je ľahké a skôr hľadala niekoho pri deti. Milých, dobrých keď sa jej zunovali poslala k vode...
Priznám sa, že som v niečom aj súhlasila napr.ako sa správala k deťom (no tiež nie vo všetkom) a veľax som si povedala, no Bára za toto si môžeš sama. Jej reakcie boli niekedy pritiahnuté za vlasy, egoistické.
Skáče veľmi v časoch a kniha nemá ucelený dej. Ide skôr naozaj o rôzne myšlienkové pochody.
Ďakujem za štafetu @kafe.kniha.a.kolacek
#stafetovyzavislak
#stafeta