Jako voda

Ač jsem to zpočátku v úmyslu neměla, nakonec dávám 5 hvězdiček, kniha má něco do sebe, čte se dobře i přes její objem, druhá polovina knihy se mi zdá lepší. jE to tak , jak se píše v anotaci - mnohovrstevnatý portrét jedné rodiny.

Vynikající, plynoucí kniha, plynoucí jako voda. Dokonale popsané příběhy celé rodiny ústy jednotlivých členů. Skvěle popsaný život, vztahy. Úžasný příběh. Po dlouhé době jsem velmi mile zasažen knihou. Přesto malá výtka. Konec je takový "už aby byl konec, něco tam napsat musím" Přesto se v něm nedozvíme, co se s jednotlivými členy rodiny stalo dále, jak se změnili atd. To asi proto. že by se z toho musela udělat sága, ale v této knize jde o příběh a ten je dokončen - tam bych jej utnul. Přesto nesnižuji knihu ubráním hvězdičky.

Krásná kniha. Líbily se mi jednotlivé pohledy účastníků,díky kterým bylo možno nahlédnout na události z různých úhlů. Román o jednom manželství. Ten konec mi úplně nesedl,proto nedávám plný počet hvězdiček,ale přesto podle mě stojí za přečtení.

Bohužel, jen tři hvězdičky, sice snadno čtivé, ale pro mne nepřesvědčivé, až umělé...

Mám ráda knihy vyprávěné větším počtem postav. Mám ráda knihy nahlížené různými časovými osami. Obojí mi pan Lamb splnil. Kniha má myšlenku, logiku i spád, přitáhne si vás jako voda žíznivého...

Jedna moje důvěryhodná čtenářská souputnice Lambův román nadšeně doporučovala se slovy, že při jeho četbě vzpomínala na Irvingova Garpa, na Kazana a na Steinbecka. To mě samozřejmě nalákalo, nejvíc jsem doufala, že Jako voda konečně ukončí mou vleklou čtenářskou krizi. A skutečně, voda mě pohltila hned z kraje a na chvíle strávené s knihou jsem se každý den moc těšila. Román zachycuje jeden úsek života rodiny Ohových – bývalých manželů Annie a Oriona a jejich již dospelých dětí Andrewa, Arianne a Marissy. S každou kapitolou se střídá vypravěč a ukazuje nám jiný úhel pohledu na v zásadě tragický příběh, u jehož kořene stojí dávná událost. Jedna. Nebo dvě. Nebo tři? Jedna navazuje na druhou, trauma vyvolává citovou nevyrovnanost a vše se dál valí z kopce jak narůstající sněhová koule. Nahlížíme do dětství většiny protagonistů a sledujeme klíčové okamžiky utváření jejich osobností. A shodou okolností se snad všichni z nich v tomto momentě nacházejí na pokraji či za pokrajem nějaké zásadní životní změny, všichni se sjíždějí na druhou svatbu matky rodiny a potlačované skutečnosti mohou škaredě vybublat na povrch. Lamb píše dobře, postavy mě zajímaly, často jsem jim rozuměla, či snad ony mně? Přesto to za mě není pětihvězdičková záležitost, celé je to takové krapet jednostranné, kol traumat se točící, uvízlé ve víru a neschopné se odpoutat. Čtyři hvězdičky ale dávám bez váhání.

Krásná a působivá kniha. Všem doporučuji.

Když jsem knihu začala číst, netušila jsem, že mě až tolik chytne a přibližně od druhé poloviny ji budu číst "jedním dechem". Čtivá, velice dobře popisuje vnitřní pocity hlavních hrdinů.

Kniha, která si zaslouží označení román. Přirovnala bych ji k Steinbeckovu románu Na východ od ráje. Velice plasticky vylíčené postavy, jak mužské, tak ženské. Člověk téměř fyzicky zakouší tíhu jejich osudu. Zároveň je zde krásně vylíčen obraz rodiny, která i po rozvodu manželů zůstává místem útočiště, blízkosti a snahy si pomáhat. Takže přes všechno to otevřené líčení nejtemnějších zákoutí lidské duše to je kniha svým způsobem velmi optimistická.

Tato kniha je skutečně jako voda... malátně vyvěrá, pomalu a poklidně plyne, tu a tam přeskočí nějakou tu překážku, místy je tichá, místy strhává. Záleží jen na Vás, zda v jejích pastech utonete, či se zavčas vynoříte.

Celou dobu jsem čekala, jak příběh dopadne a pořád jsem moc chtěla, aby se Annie k Orionovi vrátila. Zajímavě napsáno, autorka dokázala nestranit ani jednomu z protagonistů, takže nebylo kladných hrdinů ani záporáků. Asi jako v životě...Nic není jen černé nebo bílé, všichni jsme strakatí :)

Pěkné, dobře napsané, čtivé, sympaticky obsáhlé, žádná slaďárna. A potvrzení toho, že každý máme své chyby a své přednosti.