Jakubův cestovní deník 2
Jakub Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404945/bmid_jakubuv-cestovni-denik-2-Yxc-404945.jpg
5
73
73
Pěšky skrz Skalisté hory. Do svých čtyřiceti jsem jen pracoval nebo se válel na gauči. Pak jsem začal chodit. V roce 2018 jsem už podruhé stanul na hranici Mexika a USA, abych tentokrát s lehkým batohem a kanadskou parťačkou došel do Kanady po hřebeni Skalistých hor a zjistil, proč se v souvislosti s 4 500 km dlouhým Continental DivideTrailem používá věta „Obejmi brutalitu.“ Co bude těžší? Projít divočinou, nebo sladit rozdílné představy o společném fungování?... celý text
Přidat komentář
Cestopisy čtu ráda, i když většinou ze zemí, kam mám šanci někdy opravdu vyrazit. NA PCT ani CDT už nevyrazím, jsem taky generace BBC a věk je už znát. Tenhle deník mě ale natolik zaujal, že jsem chvíli nekriticky přemýšlela, jestli by to jako náhodou nešlo. Nešlo. Ale knihu si určitě koupím (mám jí půjčenou z knihovny) a hned jdu objednat i další díly.
Autor je vyloženě moje krevní skupina. Technická dokumentace na konci mě nadchla, už si dělám zápisky, co nutně potřebuju dokoupit nebo vyměnit. Bohužel jsem jí četla právě teď a do další pochodovací sezóny je daleko...
A Sáru bych tedy nedala ani těch 40 dní, zabila bych jí už po týdnu ;-)
Tak ako Jakubov dennik z PCT, aj dennik z CDT som prečítal dvakrát po sebe. Výborne čítanie a krásne fotografie, odporúčam.
Tak nějak doufám, že Jakub napíše trilogii. Kniha je fajn. Jakubovi i knize prospělo putování s dalšími hikery. Parádní jsou i fotografie z cesty. Tak ať to šlape dál.
Bomba !! .........dost jsem se nasmála ,mnohem zajímavější a zábavnější ,než 1. deník . Pěkné fotky ,moc povedená kniha !!
Po přečtení 1.dilu jsem byla zvědavá.. A musím říct, že se mi díl 2. líbil mnohem více.. Nebo tedy, líbilo se mi, že se Jakub více socializoval s ostatními hikery...Že nešel celou cestu sám a nepopisoval pouze místa kde se nachazel, v kolik vstával a kdy šel spat (to bylo v deníku o cestě PCT mnohdy jednotvarne, jen místa se měnila), ale že se zapojil mezi ostatní a psal o tom a myslím, že to neprospelo jen knize samotné, ale především Jakubovi... Jsem i ráda, že se připojil k dobré partě, Sára mi nebyla sympatická už od začátku a tak nějak jsem tušila, že to nedopadne.. Ve výsledku to ale myslím, bylo jedině dobře..
Těším se na 3. díl (věřím, že jednou bude) o AT, kterou měl Jakub absolvovat 2020,zel, kvůli covid situaci neodjel...
I když je kniha dost popisná a každodenní zápisy v deníku si jsou velmi podobné, BAVILA JSEM SE.
Člověk má pocit, že tam s tím Jakubem je a taky ho žerou krvežízniví komáři, bolí ho nohy, cítí kouř z lesních požárů a vedle stanu mu bručí medvěd.
Kubo obdivuju, nikdy bych nic takového nezvládla. A manželovi jsem ji četla nahlas s tím, že jsem mu řekla: "Ať tě ani nenapadne, že bych to někdy podnikla."
Po přečtení knihy mám pocit, že musím okamžitě vyrazit na nějaký vandr. Oceňuju, že kniha srovnává CDT s PCT, a to i co do hodnocení výbavy. Doufám, že vyjde i kniha o Appalachian Trail, kam se autor podle jeho Instagramu pravděpodobně chystá letos.
Stejně jako předchozí díl, je i tento hodně popisný, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. O to to bylo autentičtější a člověka hrozně láká se tam taky vypravit a zažít stejná dobrodružství. Jak autor zmiňuje, že loučení na konci trailu je stejně intenzivní jako na konci letních táborů v dětsví, tak stejný pocit mám i já jako čtenář a nemůžu se dočkat dalšího putování. Doufám, že Apalačský trail bude brzy následovat :-)
V podstatě platí to, co u jedničky – hodně trailu, málo soukromých myšlenek. Bylo něco se Sarah? :-) Ale celkově opět dobře zprostředkované putování.
Zase nadšení z Jakubova vyprávění. Vážně, jako bych tam byla taky. Jakub má můj obdiv za to, že deník neošidil a až do konce vytrval ho vést. Plus krásné fotky.
Protože jsem se při čtení deníku z PCT opravdu bavil, neváhal jsem příliš dlouho a investoval jsem finance do deníku z CDT. Opět jsem dostal cestovatelskou porci zábavy a několik desítek fotek. Oceňuji, že byl text nově doplněný o ilustrace. Rád si čtu o podobných nadšencích, kteří na rozdíl ode mě jsou ochotní vystoupit z komfortní zóny. Cestuji rád, ale na tohle nemám odvahu. Já dal prozatím jen 140km na Kungsleden a z hlediska stravování byl pro mě tento výšlap dost těžký (sušené maso a ořechy jsem nemohl po 6 dnech ani cítit :-) ). Všechny dobré věci z prvního deníku autor zanechal (Hodnocení výbavy, rady...) Děkuji za trochu toho cestovatelského snění.
Můj první přečtený cestopis. Pustila jsem se do něj jen díky Čtenářské výzvě. A přečetla jsem ho jedním dechem! Jakub Čech píše svižně, vtipně, s pokorou k přírodě i k ostatním hikerům.
Jen jedna výtka - autor by do vyprávění mohl pustit ještě trochu víc emocí, aby pomohl čtenáři celou cestu ještě víc prožít.
O tom, že toulání je názor a přesvědčení z lásky už dlouho zpívají Nedvědi. Jakub tuto lásku povýšil na vášen a závislost .Jeho cestovní deníček nám ukazuje cestu, Jakub nás vede po hřebenech ,po skalách , koupeme se sním v jezerech a zažíváme jeho radosti i starosti. Velká pomoc pro ty, kteří se takové cesty chtějí pustit , nádherné fotografie pro ty z nás, co to nikdy neučiníme. U mě za zdravotních důvodů. A ještě z toho, že jsem už v Coloredu byla a viděla Skalisté hory, jen jsem nevěděla o nějakém trailu , určitě bych aspoň kousíček prošla. Komunita lidí, co ji spolu jdou, co je potkávají a míjí je naprosto báječná. Ochrana přírody a úcta k ní, čistota a zodpovědnost. Doporučuji i Jakubův blog se spoustou fotografií a dobrých rad.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Jakubův cestovní deník |
| 2019 | Jakubův cestovní deník 2 |
| 2021 | Jakubův cestovní deník 3 - Pěšky po hranici ČR |
| 2024 | Jakubův cestovní deník 4 |
A další knížka od Jakuba Čecha. Tento cestovní deník už čtu taky podruhé. Budu tady opakovat, co jsem napsala v komentáři k jedničce a čtyřce. Je to hodně čitelné, zajímavé, motivující. Styl pana Čecha je takový strukturovaný, což u deníkové formy je asi normální. Zároveň spousta technických rad - co měl na cestě za vybavení a zhodnocení, porovnání s jinými cestami. Ale zároveň je celou dobu z toho cítit to jeho nadšení a radost z překonávání překážek, radost z poznávání nových hikerů. Sára - hold to se někdy stává, že si věci nesednou jak si člověk představoval. Ještě bych znínila úžasné fotky, které jsou v celé knize.