Jakubův cestovní deník
Jakub Čech
Pěšky z Mexika do Kanady za 121 dní. Do svých čtyřiceti let byl Jakub gaučový povaleč. O dva roky později, v dubnu 2016, se postavil na hranice Mexika a USA a se šest a půl kilovým batohem na zádech vyrazil na sever. Šel pouští, kličkoval mezi chřestýši a jedovatými keři, vystoupal do hor Sierry Nevady, brodil se sněhem a všudypřítomnou vodou, bránil jídlo před svišti a mývaly, koupal se v oregonských jezerech, ve washingtonských lesích zpíval medvědům husitský chorál a všem ostatním hrál po večerech na ukulele. Někdy šel sám, jindy s těmi, kteří chtěli stejně jako on zmizet z každodenního kolotoče do míst civilizací téměř nedotčených. Po 121 dnech dorazil na hranice s Kanadou a jeho život už asi nikdy nebude stejný jako před tím.... celý text
Přidat komentář
Styl pana Čecha mi velmi sedí.
Ano, není to literární dílo plné zvratů a překvapení, ale to ani u tohoto typu literatury nepředpokládám. Autor se striktně drží strohých deníkových záznamů, které přesně popisují nelehkou cestu i se všemi úskalími.
Toto by měla být povinná četba pro všechny, co se na PCT reálně chystají. Na rozdíl od jiných knih, které jsem na téma PCT četla, je tato psána pohledem již zkušeného hikera, jakým Jakub je. Díky tomu je prostá nějakých větších emocí, za to obsahuje nepřeberné množství ryze praktických informací a detailů ze samotné cesty, stejně jako zkušeností s jednotlivými částmi výbavy. Pro toho, kdo jen sedí doma u kafe a hledá v knize pobavení, asi tento literární počin určen není. Ale pokud si někdo chce udělat vážně obrázek o tom, jak Pacifická hřebenovka v reálu vypadá a co její absolvování v praxi obnáší, asi nemůže být lepší čtení. Opravdu vřele doporučuji a autorovi děkuji za možnost podívat se na PCT aspoň skrze stránky jeho knihy.
Na rozdíl od knih Divočina a Moje Pacifická hřebenovka je Jakubův příběh psán stručněji. Popisy jednotlivých dnů jsou si velmi podobné. Jakub zvládl PCT naprosto bravurně bez potíží.
Určitě to osobně musí být úžasný zážitek, ale knížka je popisovaná každý den a tak asi od poloviny už mě to moc nebavilo a bylo furt stejné, ale oceňuji i vložené fotky. Myslím si, že ten, kdo chce tuto cestu podniknout, tak tady najde spoustu rad a informací. Určitě si od autora přečtu i další cestovní deníky. Já bych to nedala, ale obdivuji všechny, kdo mají tu odvahu.
Super počtení. Spousta praktických doporučení pro "lehké" chození. Je to deník, takže žádné (skoro žádné) drama. Ale pohladí po duši a udělá radost. Těším se na další knížky od pana Čecha.
Před nějakou dobou jsem četla PCT od Lucie Kutrové a ta mě přišla více zábavnější. Tady mi přišel každý den podobný, co se týče zápisků. Jinak obdivuji autora, že se na takovou cestu vydal. Z deníku jsem cítila, že si putování vyloženě užíval, skoro vždy z každého dne vykřesal něco pozitivního, ikdyž ti komáři... :-)
První Jakubův cestovní deník popisuje přechod pacifické hřebenovky z mužského pohledu, a tím to nemyslím nijak zle. Jakub má svou cestu podrobně zmapovanou a zdokumentovanou, z každého dne proto dostaneme přesnou informaci, na jakém kilometru se nacházel a s kým se zde potkal. Dostane se nám také konkrétních tipů na vybavení a v některých případech i upřímná recenze. Tyto hodnoty cestopisu ocení všichni, kteří se na PCT plánují vydat, z „pouhého“ čtenářského pohledu se kniha stává postupně monotónní. Bohužel o tom, co se autorovi honilo během treku hlavou a co na cestu přivedlo ostatní hikery, se kterými se potkal, se příliš nedozvíme.
Knihu som prečítal jedným dychom a po týždni znova. Absolútne som si ju užil prvý aj druhýkrát. Odporúčam všetkým, ktorí sa zaujímajú o PCT.
Ze začátku celkem zajímavé, ale co si budeme povídat, po polovině už se to moc neměnilo, každé ráno vstane, jde, naobědvá se, jde, navečeří se. Líbili se mi seznamy a doporučení věcí, které si bral s sebou a jejich recenze po používání.
Chyběly mi zde mapy, ať už celé cesty a nebo po týdenních úsecích.
Moje pacifická hřebenovka od Moniky Benešové nadchla mě i mé dcery. Proto jsem sáhla po Jakubově cestovním deníku. Na rozdíl od výše zmíněné knihy, je to více méně jen popis cesty, letmých setkání s lidmi. Stručný, strohý a pro ty, co se na PCT chtějí vydat asi zajímavý. Každopádně obdivuji všechny, kteří se na cestu vydali. I zde oceňuji popis vybavení a zkušenosti. Na PCT se asi nevydám, ale na kratší traily se hodí.
Psát cestopisy není švanda, kor z cest kde už cestopis psalo více lidí. Tenhle se povedl a navíc rozebírá i praktické věci, jako použitelnost vybavení na trailu, jídlo a jiné maličkosti, které potěší. 90%
Po přečtení PCT od Lucky Kutrove alias Goldilocks jsem pořídila i knihy o cestě dalších lidí, protože mě to celkem chytlo... Jakubův cestovní deník, respektive jeho cesta je jiná.. Zatímco Lucka si užívá a popisuje jak cestu, tak i své pocity, ale i socializaci na PCT, užívá komunitu a vše co poskytuje.. Jakub naopak popisuje většinou jen cestu přírodou, pocity míň. Je spíš samotář..
Líbí se mi obě knihy, obe pojetí..
Už jsem rozecetla Jakubův cestovní deník 2, kde jde CDT,ale to až v další recenzi...
Takže určitě doporučuji, je to čtení bez přemýšlení, odpočinkové, ale pozor, hltate jeho den za dnem a nedá se od knihy odtrhnout ;-)
Byla to má třetí knížka o PCT(Moje pacifická hřebenovka-M.Benešová a 151 pacifickou hřebenovkou L.Kutrová)a ikdyž si myslím,že některé dny byly až moc ,,stručné,,tak i přesto jsem rád,že konečně jsem se dočkal podrobnějších statistických údajů,které mám rád.Akorát jsem knihu stejně četl zároveň s deníkem z internetu kde byly ke konkrétnímu dnu přiřazeny fotografie.V knize jsou sice taky,ikdyž ne v takovém množství a nejsou konkrétně přiřazeny.Každopádně obdiv pro každého kdo se na takové dobrodružství dá ;-)
Ke knize jsem se dostala náhodou. Byl mi známým s nadšením doporučen cestopis o pacifické hřebenovce, ovšem neřekl mi, že mám hledat ten od Terezy a omylem jsem sáhla po tomto. Ze začátku jsem byla nadšena, ovšem mé nadšení po čtvrtce knihy opadlo. Je to text bezesporu zajímavý a lidem, kteří se chystají na hřebenovku může být jistě nápomocný, ale já jsem v něm uspokojení nenašla.
Nepovažuji se za náročného čtenáře, ale stalo se to pro mě cca od půlky jen popisem toho samého den po dni. Já vím, je to deník, rozumím a obdivuji Jakuba, ale byť nerada musím přiznat, že je to za ta léta co čtu moje první nedočtená kniha.
Tuhle knihu jsem četl opravdu dlouho, možná i celý měsíc, pěkně po večerech, jen pár kapitol, abych si jí náležitě vychutnal :-)
Štítky knihy
cestování Mexiko hory a pohoří cestopisy Kanada české cestopisy Pacifická hřebenovka pěší turistikaAutorovy další knížky
2017 | Jakubův cestovní deník |
2019 | Jakubův cestovní deník 2 |
2021 | Jakubův cestovní deník 3 - Pěšky po hranici ČR |
2024 | Jakubův cestovní deník 4 |
Z nostalgie jsem si znovu přečetla první Jakubův cestovní deník. Bavil mě zase. PCT je takový sen, ale nedělám si iluze, že se mi splní. Styl pana Čecha se mi líbí, je takový "chlapský", dost o výkonu, o výbavě, takový strukturovaný... , ale vůbec to neni na škodu. Dobře se to čte a krásně se přitom sní o vlastních cestách.