Jama
Alexandr Ivanovič Kuprin
Román předrevolučního ruského spisovatele, podávající analýzu prostituce v carském Rusku. Román líčící život celé třídy veřejných nevěstinců na jednom předměstí velkého města v jižním Rusku. Kniha, která kdysi provokovala diskusi o soukromé i veřejné morálce. Román vyšiel v troch častiach, prvýkrát v rokoch 1909-1915.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1986 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Яма (Jama), 1909
více info...
Přidat komentář
Miluji romány o prostitutkách, náhled do jejich života v Rusku mě obohatil o mnoho vědomostí, zejména týkající se hlubšího náhledu do ruské duše. Ono to takhle zní jako pokus o humor, ale myslím to vážně.
domnívám se, že Kuprin je trochu jemnější než Gorkij (Hořké povídky), vzhledem k době vzniku je Jáma pozoruhodná sonda do života ruských prostitutek před světovou válkou, dříve to bylo téma kontroverzní a pobuřující, dnes velmi oblíbené a vyhledávané; při čtení jsem si taky vzpomněl na Maupassantovy povídky a na Kischova Pasáka
Niet pochýb, že táto kniha vyvolala škandál. Dlho o tom nikto nehovoril takto otvorene - a zrazu autor vydá toto.
Ich rukami prejdú tisíce mužov. Denne vypijú desiatky pohárov whisky. Za mesiac vymenia toľko šiat, zahrajú viac rolí ako herci v divadlách. Za špinavú prácu musia byť ešte vďačné svojím dámam "pasáčkam", ktoré ich šikanujú a trýznia v neľudských podmienkach. A predsa v niektorých z nich dohorieva plamienok ľudskej duše túžiacej po slobode a krásnom živote. Nie všetky osprosteli a oddali sa svojej službe...
Aj keď je to smutný román s ponurou náladou, veľakrát som sa musel aj zasmiať (či už to bola postava Vaňku, všetci študenti ktorí moralizovali o bordeloch nakoniec využili jeho služby a ten čo ich tam pozval ich nevyužil, úbohý Lichoninov pokus, predčítavanie Kapitálu negramotnej žene, ...). Téma je stále aktuálna, len forma celého tohoto obchodu sa zmenila, skryla sa pred zrakom ľudí.
Mňa tá kniha dostala, námet, príbeh, ten KONIEC, postavy, prostredie, Rusko. Odporúčam
Knihu mám doma a četla jsem ji hned v 70tých letech. Pro mě to je silný příběh, obraz hrozné bídy obyčejných lidí, kdy mnohé rodiny prodávaly svoje dcery do nevěstinců, aby zbývající členové neumřeli hlady, obraz bezmocnosti dotyčných dívek degradovaných na pomůcky k uspokojení potřeb návštěvníků, vydaných nemocem a majitelům dotyčného domu.
Určitě doporučuji k přečtení.
(SPOILER) Ťažko si predstaviť, že kniha mohla niekedy niekoho šokovať/provokovať. :) Potenciál prostredia verejného domu je trestuhodne nevyužitý (slang dievčat - je autorom spomenutý, ale použitý tak v troch vetách; vzájomné vzťahy medzi dievčatami alebo "pracovné" zážitky - buď úplne vynechané alebo odbite dvomi vetami). Dej je pomerne jednoduchý a prvoplánový, vhodný tak na krátku poviedku a ani štyl písania by som určite neoznačil za zaujímavý. Dočítal som ju iba preto, že som chcel vedieť ako to dopadne. A že to dopadlo... záverečná snaha o "protekčný" cirkevný pohreb neveriacej(!) ľahkej ženy, ktorá spáchala samovraždu po tom, ako vedome nakazila smrteľnou chorobou desiatky mužov, je veľké WTF. Slabé, slabé tri hviezdy.
Štítky knihy
ruská literatura prostituce společenské romány
Autorovy další knížky
| 1968 |  Jáma |
| 1957 |  Souboj |
| 1986 | Starosvětské lásky |
| 1983 | Pejskové a hafani |
| 1988 | Perla v ebenu |
Kuprinův text mi evokuje díla Zolova, tím jak dokáže bez příkras a naturalisticky vylíčit život lidí na okraji společnosti, v tomto případě prostitutek, a jak nemilosrdný dokáže k osudům postav být. Pro své téma a historickou hodnověrnost dokáže dílo zaujmout i dnes a pro nás milovníky staré literatury se jedná o povinnou četbu. V době svého vydání jistě kontroverzní dílo asi jako Zolova Nana.