Jan Lucemburský
Wojciech Iwańczak
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387103/bmid_jan-lucembursky-loi-387103.jpg
4
8
8
Jan Lucemburský patří k nejkontroverznějším postavám českého středověku. Negativní pohled na něj rozšířila již historiografie 14. století, která v něm viděla krále cizince, jenž České království prý pouze využíval k uskutečňování svých politických ambicí a dobrodružství. Tento obraz přebralo i moderní české dějepisectví 19. století. Pro Josefa Šustu byl Jan Lucemburský nadále král cizinec, pro Jiřího Spěváčka pak králem diplomatem, jenž ale pro české zájmy nejevil přílišné pochopení. Wojciech Iwańczak se ve své biografii pokouší tento mýtus zlomit a na místo jednostranného obrazu staví komplexní pohled na osobu francouzskou kulturou vychovaného panovníka, jenž dokázal českému království získat přední místo na tehdejší mapě Evropy. Zároveň ho pojímá jako krále, jež se staví do opozice vůči mocenským aspiracím českého panstva a snaží se utvářet, byť nepříliš úspěšně, základy monarchického státu. Ty ale v plné šíři rozvine až jeho syn Karel IV., jenž je podle Iwańczaka v mnoha ohledech skutečných dědicem myšlenek svého otce.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Jan Luksemburski: Dzieje burzliwego żywota i bohaterskiej śmierci króla Czech i hrabiego Luksemburga w 21 odsłonach, 2012
více info...
Přidat komentář
Hodně zajímavá monografie, která českého krále konečně nevykresluje v ryze negativním světle, jak jsme u tohoto panovníka zvyklí. Naopak vyzdvihuje i jeho schopnosti a to je potřeba.
I řazení knihy se mi moc líbilo, ne jenom "suchý" životopis od narození po smrt, ale stěžejní kapitoly Janova života. Takže když se člověk potřebuje vrátit ke konkrétní situaci, stačí nalistovat konkrétní kapitolu. Za mě měla kniha vše co měla mít.
Velice potřebná kniha, která se snaží nabourat černobílý pohled (tedy spíš černý) na prvního Lucemburka na českém trůnu. Z toho plyne moje jediná výtka (ta ale je daná spíš tím, že jsem laik), a tou je obrovská spousta jmen a titulů. Občas se mi všichni ti Jindřichové a Karlové trochu pletli. Ale u takto široce angažované osobnosti to asi jinak nejde.
Pro zájemce o nejen českou historii povinná četba.
Byla jsem na vážkách zda 3 nebo 4 hvězdičky. Na jedné straně jsem v pokušení napsat, že revize pohledu na Jana Lucemburského současná česká společnost potřebuje jako sůl (jak ukazuje třeba ten poslední velice stupidní film o Karlu IV. s Hádkem a Voříškovou), ale kniha není dostatečně čtivá, aby po ní tato část veřejnosti sáhla. Zato odborná veřejnost asi tu revizi zase tak zásadně nepotřebuje a navíc je na trhu ve stejném roce vydaná monografie Lenky Bobkové (kterou jsem nečetla, podotýkám). Moc se mi ale líbil nápad nevyprávět příběh chronologicky, ale v několika "obrazech." Každá kapitola se věnuje Janovu příběhu z jiného pohledu - čte se to mnohem lépe, celkový obraz je pak plastičtější a také bych řekla, že je tam více prostoru pro vykreslení prostředí a mentality doby (na můj vkus příliš strohé).
Autorovy další knížky
| 2001 |  Po stopách rytířských příběhů |
| 2018 |  Jan Lucemburský |
| 2011 | Lidé meče, modlitby a práce |
| 2004 | Verba in Imaginibus Františku Šmahelovi k 70. narozeninám |
Ucelený a docela čtivý životopis Jana Lucemburského. Souhlasím s tessa.mik, že členění na tematické kapitoly je v daném zpracování plus. Nejvíce mi vadil nejasný popis volby krále Svaté říše římské po smrti Jindřicha VII. Je konstatován všeobecně známý fakt, že kurfiřtů bylo sedm. Autor popisuje, že nejdříve proti sobě stáli Jan Lucemburský a Fridrich I. a je řečeno, že Jan Lucemburský měl tři hlasy (včetně svého), Fridrich dva hlasy, ale o zbylých dvou kurfiřtech není v této situaci ani slovo. Pak se děj posune a Jan Lucemburský se kandidatury vzdal ve prospěch Ludvíka IV. Bavora. A autor píše, že Ludvík Bavor měl podporu pěti kurfiřtů (strana 53). To by mělo znamenat, že na Fridricha I. zbývají dva hlasy a Ludvík Bavor tedy výrazně vyhrává. Ale Fridrich prý má proti pěti hlasům čtyři hlasy. To znamená, že ze sedmi kurfiřtských hlasů je najednou devět a přitom to není nijak objasněno. Čtenář se může mj. dohadovat, že Jindřich Korutanský se tam najednou objevil proto, že nechtěl přijmout své sesazení z pozice českého krále, ale vůbec to není rozebráno (např. byl to tedy reálný kurfiřtský hlas ?). A i tak by měl být poměr hlasů 5:4 a vyhrát tedy Ludvík. Přitom skoro celou knihu jsou děje líčeny tak, že jsou dva rovnocenní králové Ludvík a Fridrich. Vzhledem k tomu, že činy Jana Lucemburského jsou úzce spojeny s ději ve Svaté říši římské, je dost často obtížné se zorientovat v jeho vztazích k Říši, když není srozumitelně vysvětlena situace ohledně říšských panovníků.