Jan Masaryk - Pravdivý příběh
Pavel Kosatík , Michal Kolář
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/336287/mid_jan-masaryk-pravdivy-pribeh-hzQ-336287.png
4
156
156
O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa, je vyčerpávající. Autoři "pravdivého příběhu", prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, napsaného živým, čtivým stylem, nás přesvědčují o opaku. Na základě dostupné literatury, a především zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů, nám podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ješte jinou tvář, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM; přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel. Podnětným a objevným líčením vztahu a vývoje meziválečné československé diplomacie, situace v západním odboji za druhé světové války nebo činnosti tzv. Národní fronty po roce 1945 vsazují autoři "pravdivý příběh" Jana Masaryka do širších souvislostí našich i světových dějin. Po rozebraném prvním i druhém vydání vychází nyní kniha znovu, tentokrát doplněná o reflexi dosavadního stavu bádání o smrti Jana Masaryka.... celý text
Přidat komentář
Čtivá kniha, spousta historických událostí a osobností.
Můj názor - složitá osobnost, poznamenaná vrozenými psychickými problémy, kokainem a alkoholem a silným, sebevědomým a poněkud nelítostným otcem.
Výborná kniha. Čtivě psaná a zároveň pečlivě zpracovaná. Dozvěděla jsem se tolik nových informací. Před časem jsem četla knihu o paní Charlottě, mamince Jana Masaryka, jedná se o knihu "Charlotta: Žena T.G.M." (též výborná) a takto jsem si doplnila i dost souvislostí.
Tato objemna, skvela a velmi peclive pripravena kniha totalne zmenila muj pohled nejen na titulniho hrdinu, ale i na ostatni osobnosti zminovaneho obdobi. Pochopila jsem, ze podobne jako nam byly hlavy vymyvane za socialismu, podobne se tomu deje i v porevolucni dobe. Jen naopak. Z myslenkoveho klise, Masaryk byl jednoznacny hrdina a byl zcela nepopiratelne zavrazden, jsem presla do otevreneho prostoru, kde vnivam Masaryka jako velkou osobnost a velkou jak pozitivni tak i negativni. Nevedela jsem, jak tragicky selhal pri sve ceste do Ameriky, nevedela jsem, jak tezke bylo byt synem TGM, ale kniha temto vsem vjemum nabidla pochopitelny ramec, nabity fakty, citacemi, spojovanim historickych linek i osobnosti. Kniha je vysledkem obrovske investigativni a archivarske prace, je naprosto odprostena od citove naklonnosti ci odporu k postave a nabizi prostor pro tvoreni vlastniho nazoru. Doporucuji vsem Cechum nejen milovnikum historie.
Velmi si cením zpracování informací, odhalujících důležitý výsek našich dějin. Nestranný pohled na aktéry jakkoliv vysoce postavené na žebříčku důležitosti vytváří nový pohled na dobu i osobnosti. Po mnoha knihách o Janu Masarykovi a zcela nemožném filmu konečně dobrá práce.
Dozvedela jsem se strasne moc noveho.
Trosku hure jsem se obcas orientovala v datech. Autori trosku predbihaji, tuknou a zase se vrati. Asi to jinak nejde, ale me to vadilo a rusilo.
Skvělá kniha, zaslouží plný počet hvězd. Velmi zajímavě popsaný zajímavý životní příběh, díky kterému jsem navíc pochopila některé důležité souvislosti historie naší republiky, za což jsem vděčná. Kniha je psaná opravdu poutavě, nemá slabá místa.
Velmi komplexní pohled na velmi komplikovanou osobu Jana Masaryka, která už je spíše mýtem.
Výborné čtení. Komplexní pohled na život Jana Masaryka, od dětství až do hořkého konce. Se všemi klady i zápory jeho osobnosti, občas trochu překvapivé informace, ale v kontextu celého životopisu a hlavně tehdejších událostí a tehdejších názorů i politické atmosféry zase ne tolik.
Pohled na první republiku, Mnichov a politiku appeasementu, období protektorátu, poválečné a únorové události v r. 1948, opět z trochu jiného úhlu, i na úlohu Jana Masaryka v těchto klíčových dějinných okamžicích. Zase jsem si uvědomila, jak odlišný je pohled na tehdejší události očima dějinami poučeného čtenáře a jak odlišně vše asi vnímali tehdejší účastníci dění… Chybné kroky, které se nám zdají dnes fatální a nepochopitelné, viděli zřejmě tehdejší aktéři jako správné a jedině možné. Asi je možno si jen povzdechnout, že se nám nedaří se z dějin poučit, omyly v minulosti jasně vidíme, ale v současnosti se pravděpodobně dopouštíme chyb obdobných…
Občas mě při četbě obcházel mráz, jak to bylo děsivé a já si říkala, takhle ne, proboha, do čeho se to řítíte? Jednou se ale možná budou naši potomci ptát takto nás…
Plus za dodatečný doslov k třetímu vydání k Masarykově smrti – žádné dohady, žádné vyhodnocování důkazů a hádání, jak to bylo, jen poukaz na to, jak málo důsledně a málo profesionálně bylo vlastně celé vyšetřování tragické smrti vedeno, a to nejen v dávné minulosti, ale i v době nedávné.
Poklona autorům, že jako dějepisné kapacity nevyslovily konečný názor na příčinu Masarykovy smrti podle dosavadních různorodých teorií, ale prostě konstatovali, že pravdu ani dnes neznáme a v závěru naopak vybídli ke skutečnému komplexnímu vyšetření.
*
„Především byl Masaryk - podobně jako Beneš - přesvědčen, že českoslovenští komunisté jsou lepší a mírumilovnější než sovětští, že jsou ‚naši‘ a že bude možné se s nimi politicky domluvit. Zčásti vycházel z faktu, že vedení KSČ skutečně až do léta 1948 mělo vlastní představu - vizi - specifické československé cesty ke komunismu. ‚Specificky české‘ komunisty si Beneš (a s ním i Masaryk) vždy přál. Takoví komunisté neměli být pod diktátem Moskvy a měli naopak uskutečňovat ‚národní‘ socializační program, jak o něm Beneš snil.
Byl to však jen sen. Masarykovi se podařilo navázat neformální a z jeho strany celkem upřímné styky s některými z komunistických členů vlády, na prvním místě s Gottwaldem a Kopeckým. Uvěřil, že v nich nalezl nové přátele, protože potřeboval hledat přátele a rovněž si v nich přál přátele vidět. Je těžké říci, zda rozpoznal, že komunisté i ve vztahu k němu uplatňují tentýž účelový postup, který se jim obecně tak osvědčil a jímž se tolik odlišili od ostatních stran. Tam, kde Jan Masaryk hledal lásku a záštitu, se Gottwaldovi otvíral spíš prostor k prosazení zájmů vlastní strany. Naříkal-li tedy Masaryk v předúnorových týdnech, že ho Gottwald v této věci zneužil, mohl na prvním místě obvinit sám sebe: premiér si od něj vzal jen to, co mu ministr sám nabídl na stříbrném podnose.“
-----------------------------
Pro mě velké minus za obálku vydání Mladé fronty z roku 2016.
Na solidní biografii, kde není ani stopy po nějaké beletrii a která dokonce obsahuje přílohu se zajímavými fotografiemi z Masarykova života, dát na obálku fotku nikoliv Jana Masaryka, o kterém celá kniha je, ale herce Karla Rodena, ve filmovém převleku za Jana Masaryka, považuju za zhůvěřilost, abych tedy použila nějaký jemný termín… (nic proti Karlu Rodenovi, je to výborný herec).
Na netu jsem se dočetla, že je to dobrý marketingový tah; no, nevím...
Poslouchala jsem jako audioknihu. Velmi zajímavé dílo, díky kterému jsem se dozvěděla spoustu nových informací a souvislostí z našich dějin.
Za mne 5 hvězdiček.
Čekala jsem obyčejný životopis Jana Masaryka a dostala jsem rozsáhlou knihu se spoustou informací. Kromě popisu jeho života zahrnuje i nahlédnutí do života jeho blízkých a také nabízí jiný pohled na jeho otce. A kromě toho nechává nahlédnout i do doby, ve které žil. Zajímavě a z jiného úhlu, než je obvyklé, popisuje dějiny a historické souvislosti. Chronologicky, jak do nich Jan Masaryk zasahoval a ovlivňoval je, a jak události doby ovlivňovaly jeho. Z toho důvodu je to čtení na dlouho, aby bylo možné vstřebat tu spoustu zajímavých informací.
Oceňuji Pavla Kosatíka a Michala Koláře za komplexnost a pečlivost, se kterými dali dohromady osudy Jana Masaryka a do značné míry ho v knize demytizují, tím pádem ta není pouhou biografií, ale také zajímavým a rozsáhlým psychologickým portrétem. Autoři jdou detailně do historie rodiny Masaryků, nebojí se ani nahlédnout na osobu TGM z jiné stránky a ukázat, že vlast mu byla bližší než jeho děti, na které neměl čas a měl na ně přehnané nároky. Jan tohle všechno špatně nesl a společně s psychickou chorobou ukrutně trpěl celý život jakýmsi pocitem nedokonalosti a značně mu chyběla autorita, kterou hledal u ne úplně správných lidí. Po přečtení je jasné, že jméno Masaryk bylo pro Jana přítěží a neustálé srovnávání s otcem (byť třeba nechtěné a nevědomé) pro něj bylo smrtící a dost ho ničilo. Kniha je psána opravdu čtivě a objektivně, nesnaží se čtenáři vnutit nějaký názor, jen velmi pečlivě skládá různá fakta a střípky do jednoho celku. Její největší přínos je v tom, že dost razantně mění pohled na Masaryka v době komunistického puče, na kterém se spolupodílel a moc se neměl k tomu mu nějak zabránit. Je úplně jedno, jak hluboce znáte československou historii, protože si troufnu tvrdit, že i pro ty největší experty mají autoři pár nových informací, které některé události staví do jiného světla. Jestli se dá knize něco vytknout, pak snad jen to, že samotnou Masarykovou smrtí se moc nezabývá a nepouští se do žádných hypotéz ani náznaků. Jinak ale vynikající biografie, která dalece přesahuje hranice literatury faktu. 85 %
Po přečtení výborného Kosatíkova životopisu Jiný T.G.M. (2018) jsem si říkal, že bude zajímavé si poslechnout (jako audioknihu) příběh jeho syna, o němž se ví hlavně to, že záhadně zemřel krátce poté, co sehrál podivný part v únorových událostech roku 1948. Je to plastický obraz rozporuplného člověka, v jehož příběhu se zrcadlí dějiny první poloviny 20. století, a to v dost temných odstínech. Jan Masaryk celý život zápasil s démony ve vlastní duši i se stínem svého otce. Nejprve proti němu revoltoval, když ale jeho americká epizoda skončila fiaskem, jako vysvobození přišel vznik Československa – právě ve službě otci a „jeho“ republice nalezl smysl života. „Nemám jiné ctižádosti než být hoden Tvého jména – skromně a poctivě,“ napsal mu v den svých čtyřicátin. Otec z něj udělal diplomata, vyslal jej na misi do Ameriky (velmi úspěšnou) a poté jako vyslance do Londýna (kde už spíše přihlížel postupnému odvracení západních demokracií od Československa, což vyvrcholilo Mnichovem). Stal se jakýmsi maskotem státní propagandy, který snadno navazoval kontakty, žil lehkovážně až bohémsky. Kariérní diplomati a politici jej nebrali příliš vážně, mezi lidmi však byl populární, což se umocnilo jeho emotivními rozhlasovými projevy za 2. světové války. Už tehdy se však jako ministr zahraničí podílel na postupném příklonu československé pomnichovské politiky k Sovětskému svazu, který vyústil ve dvě poválečné epizody, které předznamenaly osudy republiky v dalších čtyřech dekádách. Nejprve přišlo v červenci 1947 jednání se Stalinem o Marshallově plánu, ze kterého Československo vyšlo jako pokořený satelitní stát a Jan Masaryk o něm údajně řekl: „Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek.“ Byť šlo i o jeho osobní pohanu, na své ministerské funkci lpěl natolik, že neodstoupil. Bohužel tak mohl učinit nejhorší rozhodnutí svého života, kdy v únoru 1948 za nepříliš jasných okolností odmítl podat demisi spolu s demokratickými ministry a umožnil tak komunistům převzít moc v podstatě legálně. Do dějin státu tehdy zasáhly jeho přecitlivělost a „sebestředné až iracionální myšlení“, kdy se cítil osobně dotčen přístupem demokratických politiků a až dětsky bezelstně vběhl do rukou komunistů a začal považovat Gottwalda za přítele. Jeho smrt o pár týdnů později pak završila tragický příběh člověka, který sice dlouhé roky bojoval s vlastní slabostí a se svými vnitřními démony, ale nakonec tomu všemu podlehl v osudovém okamžiku příběhu nejen jeho života, ale i celého národa. (10/10)
Jestli si o sobě chcete myslet, že víte něco o historii naší republiky, je tato kniha povinnost. Dostanete mnohem víc než životopis jednoho člověka. Jde o skutečně důkladný živý obraz doby, politické situace, i celé Masarykovy rodiny. V doslovu ke 3. vydání je také přidáno přehledné a znepokojivé zhodnocení stavu vyšetřování smrti J. Masaryka. Pokud se k četbě teprve chystáte, doporučuji jako první knihu Jiný T.G.M., i když je mladší než tato.
Velmi hezky napsaná biografie, která Masarykovo chování dává do historických souvislostí a snaží se držet pravdy.
Životopis, který vás zaujme. A taky nastíní co to znamená nosit slavné jméno.
Pochopíte, tedy nepochopíte, proč komunistický puč proběhl tak hladce, rozčílíte se nad jednáním J.Masaryka. Nebudete souhlasit s jeho postoji ve vyhrocených situacích.
Rozhodně stojí za přečtení.
Knihu jsem si koupila navzdory jejímu názvu ze dvou důvodů: Jedním z nich byl pan Kosatík jako jeden z autorů a druhým byla skutečnost, že jsem o Janu Masarykovi nevěděla skoro nic. Píšu navzdory proto, že podtitul "pravdivý příběh" mi zavání naopak bulvárním pojetím a nebudí ve mě důvěru.
Po přečtení máte dojem, že Jana Masaryka prostě znáte - jako člověka. Je to dáno tím, že autoři nesklouzli po povrchu tématu jen prostým popisem jeho charakteru, ale dávají vývoj osobnosti J.M. do souvislostí. Nejprve s jeho rodinou a rodinnou anamnézou, poté (a vlastně po celou dobu) s historickými událostmi. Tam, kde to bylo třeba, rozvádějí širší spojitosti činů J.M. a vy máte pocit, že vidíte pod povrch. Velmi oceňuji, že Jan Masaryk není vylíčen jen jako kladná postava. Vidíme i jeho negativní stránky a protože už jsme byli seznámeni s řadou detailů z jeho života, tak Jana chápeme, chvíli mu rozumíme, chvíli nad ním kroutíme hlavou, chvíli ho litujeme, chvíli bychom ho praštili. Krom toho se jako bonus dozvíte spoustu věcí, které by měly být součástí hodin dějepisu ... a možná byly, ale už jste je zapomněli. Báječná, báječná kniha.
Autor opět nezklamal. Podat realistický obraz života známé politické osobnosti a přitom čtenáře neunudit zvládne málo kdo. Autorům se podařilo, že jsem se do knihy začetla a neunikla mi jediná informace, což se mi u politických životopisů občas stane.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) životopisy, biografie první republika, 1918-1938 druhá republika (1938-1939) Jan Masaryk, 1886-1948
Pavel Kosatík dokáže velice čtivě podat životní příběh historické osobnosti, přičemž si na začátku vždy zvolí nějaké pevné charakterové rysy, od nichž posléze odvozuje důležitá rozhodnutí dotyčné osobnosti.
V případě Jana Masaryka se mělo jednat o rozpolcenou osobnost s tendencemi přejímat názory autoritativních mužů, v jejichž blízkosti žil (TGM, Beneš, Gottwald).
Ačkoliv se jedná o populárně naučnou publikaci, ve své době upozornila na často rozporuplná jednání Jana Masaryka, jeho často diletantský způsob vedení československé diplomacie a zejména názorovou nekonzistentnost, která se projevila zejména v posledních letech Masarykova života.
Ačkoliv se Jan od svého slavného otce v mnoha věcech nelišil, scházela mu ona masarykovská vytrvalost a houževnatost osobnosti. Tím paradoxně naplnil úsloví, že synové velkých otců to nemají nikdy jednoduché.