Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Známy ľúbostný príbeh siroty Jany Eyrovej... Verše prebásnila R. Martinová. Preložil, poznámky a vysvetlivky zostavil Štefan Kýška. (kniha obsahuje rozsiahly poznámkový aparát i výslovnosť cudzích mien a názvov).
Přidat komentář
Jediným mínusem je stať, kde se ocitá u známých a slyší Edwardův hlas, jinak jsem jí četla též několikrát, obzvlášť jako ......náctka.
Jana Eyrová je jedna z těch klasik, kterou jsem vždy odkládala, hlavním důvodem bylo především to, že nám to ve škole nutili, a když vám někdo nutí a vy to číst nechcete, tak ke klasickým knihám máte, nechci říct odpor, ale odstup. Letos v rámci čtenářské výzvy a jsem se rozhodla pro Janu Eyrovou a víte co? Byla jsem překvapená, jak snadno se to četlo. Většina klasik má takový ten kostrbatý styl psaní a tak se tím prokousáváte pomalu, ale tohle není příběh téhle knihy. V minulém roce jsem propadla kráse románů Jane Austenové, a letos jsem zase Charlotte Bronteové, která své hrdiny líčí bez jakýchkoliv příkras, jde o prosté, obyčejné lidi, kteří nejsou obdařeni krásnou, což dokazuje právě Jana. Oproti tomu Edward Rochester je bručoun s nesnesitelnou povahou. Autorka se nebála jemnou dívku vyhnat do temných anglických končin, kde musela bojovat s větrem, deštěm a všemožnými úskalími. Nejde o klasický román pro ženy, který přečtete a za pár dní nevíte, že jste něco takového četli. Román, který je nadčasový a je plný krásných slov, ale také těch méně hezký, líbí se mi jazyk, jakým je to psané a samozřejmě autorka odvedla úžasnou práci s postavami. Jana Eyrová od této chvíle patří k mým nejoblíbenějším knihám, ke kterým se nepochybně zase vrátím. Úžasný příběh.
Do poslední chvíle jsem čekala, jestli se dají s panem Rochesterem dohromady. Ačkoliv mi Jana byla chvílemi mírně nesympatická a dělalo mi problém pochopit některá její rozhodnutí a pohnutky, knihu jsem si zamilovala a má čestné místo v mojí knihovně.
Naprosto krásný a dojemný román který jsem určitě nečetla naposled. Čistě a prostě napsaný příběh lidí který se člověku vryje do srdce
Po delší době jsem ji s chutí přečetla a pořád mě dojímá. Pro mě snad nejhezčí romantický příběh, který jsem kdy četla.
Knihu jsem nečetl, ale jen "četl" ušima. Jelikož jsem už kdysi viděl český seriál, který se mi líbil přesto jsem od toho moc nečekal. Ovšem s hlasem M. Vančurové to bylo úžasné a tajemné vyprávění. Díky hlasu vypravěčky to bylo něco jiného než seriál, příběh jsem nadšeně vnímal v jiných barvách.
Úžasná kniha s úžasným příběhem, který se vryje do paměti. Jana Eyrová je pro mě srdcovka. Nádhera :)
skvělé dílo,, má atmosféru, zdařilé postavy... v době, kdy vzniklo jistě novátorské, dnes jen výborná červená knihovna
Pochmurná romantická kniha s nádechem tajemna. Kdyby byla kniha napsaná současným autorem, byla by zřejmě řazena do tuctové červené knihovny. Nicméně na svou dobu jde o velmi zdařilé dílo, které je právem řazeno mezi světovou romantickou klasiku. Děj chytne čtenáře za srdce, je napínavý a velmi čtivý, i když užitá forma textu nemusí být pro každého vyhovující a konkrétní oslovování čtenáře na mě osobně působilo vysloveně rušivě, a kazilo tak kontinuitu a atmosféru příběhu.
Tuto knihu jsem velmi dlouho odkládala, sama ani nevím proč. Nějak se mi do ní nechtělo. Když jsem ji po dlouhém přemáhání konečně otevřela - okamžitě jsem se do ní začetla a příběh Jany mě pohltil. Mnohdy jsem s ní nesouhlasila a mnohdy ji nechápala, ale přečetla jsem jej příběh jedním dechem a skoro jsem i na konci i uronila pár slz :). Neskutečně krásně napsané.
Využiju úryvek z této nádherné knihy, který věrně napodobuje manželství, ve kterém žiju. Děkuji paní Brontë za úžasný román plný naděje a lásky.
str. 315
Vím, co to je, žít jen pro člověka a s člověkem, kterého miluji nade všechno ostatní tady na zemi. Pokládám to za nesmírné požehnání, že můj manžel žije jen pro mne, tak jako já žiji jen pro něho - je to požehnání, jaké nelze slovy vyjádřit. Žádná žena na světě nebyla svému muži nikdy tak blízká, jako jsem já, nikdy nebyla natolik kostí z jeho kosti a tělem z jeho těla. Edvardova společnost mě nikdy nemůže omrzet, jako má společnost nemůže nikdy omrzet jeho, a nikdy nám nepřestanou v prsou bít naše srdce v dokonalém souladu - proto jsme stále pospolu. Být pospolu pro nás oba znamená být zároveň svobodni, jako bychom byli každý jen pro sebe, i veselí, jako bychom byli stále ve společnosti. Myslím, že si máme celý den co povídat, ale náš rozhovor je jen oživenější a slyšitelné přemýšlení. Skládám v něho veškerou důvěru a on mi úplně věnuje svou; naše povahy se k sobě dokonale hodí - a výsledkem je šťastná shoda.
Pro mě, spolu s Větrnou hůrkou, jedna z nejsilnějších love story co kdy byly napsány. Jak já jsem odjakživa Janu obdivovala! Tu sílu charakteru, morálku a zároveň dobré srdce. Jednala podle svého svědomí, přestože ji to stálo lásku. Naštěstí vše dobře dopadlo.
Charlotte Brontë používá překrásný jazyk, líbí se mi její popisy myšlenkových pochodů i dialogy. Vtipné i chytré - záludné a plné lásky - prostě čtení za odměnu.
Čekala jsem, že se budu nudit, nebude se mi chtít číst a bude to utrpení, ale nakonec jsem ji přečetla velice rychle, oblíbila jsem si postavy a až na pár drobností mě velice bavila.
S Janou jsem se seznámila když mi bylo kolem 10,četla jsem Sirotka Lowoodského a Janin osud jsem proplakala,držela jsem jí palce a šla bych se za ni i porvat. Později,až jsem si přečetla celý její příběh, jsem zjistila,že by se jí to asi nelíbilo a zrazovala by mě od toho.
Stejně jako "Na Větrné hůrce" od Emily,je Jana Eyrová od Charlotty jedna z mých "modlitebních" knih. Když mám pocit,že mi jde život nějak "šejdrem",jdu si popovídat s Janou.
Jana Eyrová mě provází od dětství a v každé fázi života si v ní nacházím něco nového. Když jsem se před několika lety měla rozhodovat o své nejmilejší knize, zvolila jsem Janu. Zatím jsem své rozhodnutí nemusela měnit. Z různých filmových zpracovaní se mi líbí to naše černobílé z roku 72.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Autorovy další knížky
1973 | Jana Eyrová |
1991 | Sirotek lowoodský |
1990 | Villette |
1975 | Shirley |
2010 | Emma |
Knihu jsem četla poprvé v osmi letech, takže odpor vypěstovaný na základě povinné četby mne minul. Na druhé straně nejrůznější seriálová zpracování splnila skoro totéž, co u jiných povinná četba :) Dnes už mi dílo připadá poněkud překonané, zastaralé, dokonce až znehodnocené množstvím filmových a seriálových verzí, ale kvůli vzpomínkám na dětství (a tedy jisté dávce sentimentu) jsem schopná brát ho na milost.