Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498070/bmid_jana-eyrova-OmU-498070.jpg
5
4395
4395
Vrcholný román čelní představitelky anglické romantické literatury, který se stal jedním z největších děl světové literární klasiky a čtenářsky stále velmi oblíbeným příběhem z viktoriánské éry. Jana, hlavní hrdinka románu, nepoznala rodičovskou lásku. Krutí příbuzní ji umístili do sirotčince, kde dívka strávila v nuzných podmínkách deset let, ale získala tu vzdělání. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla zde v sebevědomou mladou ženu. Jako osmnáctiletá dostane práci vychovatelky na panství pana Rochestera a svitne jí naděje na lepší život. Majitel působí sice jako nerudný a zatrpklý morous, ale vyučovat jeho schovanku, Janu baví. Proto se rozhodne zůstat. Jenže dům skrývá mnohá tajemství a hrozby. Podivné rány, zoufalé výkřiky a strašidelný smích, které Jana v noci slýchá, rozhodně nejsou jen výplody její fantazie…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Československý spisovatelOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě, i přesto, že má více jak 600 stránek, velmi bavila. Jediné, co se mi na ní moc nelíbilo, bylo to, že tam bylo pár vět z francouzštiny, kterou neumím, a až poté jsem si všimla, že jsou zezadu vysvětlivky :). Ale jinak skvělý román
Miluju, miluju, miluju....a takhle do nekonečna....Jana Eyrová je naprosto skvělý román, skvěle napsaný, skvěle promyšlený. Čte se tak lehce a docela i rychle ;) opravdu doporučuji každému
Ke knize mne provedla čtenářská výzva, a já opět za ni děkuji. Nádherně napsaný příběh, přečetla se jedním dechem. Jsem nadšena.
Jana Eyrová je kniha, na ktorej som vyrastala a do istej miery formovala môj charakter. Milovala som ju ako dieťa tak veľmi, že som ju prečítala aj 6x za sebou! Kniha nie je iba o láske, ale aj hľadaní svojej cesty i miesta vo svete, a zároveň skvelým "detektívnym" príbehom. Jana je hrdinka rázna s jasnými hodnotami, čím sa skvele hodila k prchkému Rochestrovi zamýšľajúcemu sa nad svojim životom a odpustením. Brilantná kniha (a aj filmy vrelo odporúčam).
Napriek tomu, že som chalan, rozhodol som sa prečítať toto dielo na odporúčanie mojej priateľky. Musím povedať, je to veľmi pekná kniha a asi jedna z najkrajších, aké som kedy čítal. Pokiaľ si pozriete film, nevcítite sa toľko do deja ako keď si priamo prečítate knižné vydanie. Autorka C. Bronteová veľmi pekne opísala život sirôtky Jane. Túto knihu odporúčam všetkým mladým i starším milovníčkam romantických príbehov okorenených o rôzne zápletky. Taktiež si myslím, že by niečo také mohli vyskúšať aj chlapi. Je to niečo iné, ale stojí to za to.
Nádherný klasický příběh o lásce. Mám velice ráda tyhle příběhy typu Jane Eyrová, Pýcha a předsudek, atd...
Posloucháno. Jelikož jsem viděla několikero filmové zpracování, děj mě moc nepřekvapil. Nevím, zda by mě tato románová klasika bavila číst v papírové podobě, ale poslech v podání Marty Vančurové byl fajn, její hlas se na Janu skvěle hodil.
Musím říct, že jsem z knížky měla ze začátku trochu strach. Je to přeci obecně milovaná klasika, a také jsem předtím četla Sargasové moře, které volně navazuje na práci Bronte. Můj strach byl ale zbytečný. Knížku jsem četla v originále a nikdy jsem nebyla tak zaujatá práci se slovy jako zde. Každou větu jsem hltala, nad mnohými jsem se pozastavila, abych si zapamatovala jejich krásu. Není nic, co bych vytkla. Kniha je opravu moc nádherná.
Zpočátku nenápadná, pomalu a vytrvale nacházející - prorážející si cestu neznámým prostředím jako horský pramen. Posléze jistá a silná jako řeka, tekoucí - jdoucí za svým cílem. I tak by se dala charakterizovat postava Jany Eyrové.
Není divu, že v době ve které tato kniha vyšla, nebyla tehdejší společností vítána a opěvována. To se jaksi neslučovalo s určitým, společenským bontonem pro mladé slečny - dámy.
Miluju. Jane Eyre má kouzlo a je nádherně napsaná. Pro mě to bude vždy jedna z nejlepších klasik. Je to jedna z těch knih, kdy při každém rereadingu (i rewatchingu filmu) objevíte něco jiného.
Kniha se mi moc líbila. Krásná a čtivá kniha (nikoli napínavá).
Nádherná klasika.
Moc doporučuji. :-)
Milé pohlazení po duši. Klasika, která se i dnes čte lehce a předčí mnohé současné autory. Ráda se ke knize někdy vrátím. 4,5*
(SPOILER) Velmi čtivá a poutavě napsaná kniha, která v době vydání právem způsobila poprask. Příběh nekonvenční vychovatelky Jany Eyrové, která se zamiluje do svého zaměstnavatele, za něhož se později provdá, a jejíž život rozhodně nebyl procházka růžovým sadem, má do ideálu krásné, pokorné a zbožné ženy, jež žije dopředu nalinkovaným životem, hodně daleko. O to víc mě ale malá holčička vyrůstající v rodině tety, kde je pouze trpěná, a nenechá si nic líbit a sdělí svůj názor bez obalu ostatním, a též mladá žena, která nehodlá jen tak sedět v koutě a je na svou dobu velmi odvážná, bavila. Ponurá anglická krajina zde byla vykreslena velmi plasticky a slovní přestřelky Jany s panem Rochesterem mě hodně bavily. Chystala jsem se na ni dlouho a přečetla jsem ji takřka jedním dechem. Kéž by takto čtivých a poutavých klasických románů bylo víc.
Knihu měla oblíbenou moje maminka. Pamatuju si, jak si jí stále četla dokola a byl to pro ní obřad. Jako malá holka jsem to nechápala. Pak jsem jí jako dospívající četla taky. A stejně jako maminka se k ní ráda vracím.
(SPOILER)
Pravděpodobně jde o nejrománovatější a nejklasičtější román, jaký se mi kdy dostal pod ruku.
Nejsem na tyhle uberklasiky moc zvyklý, jelikož většinou si ke čtení vybírám postmoderní experimenty a všelijaké posunuté podivnosti. O to více osvěžující se pak mohou jevit tyto zaprášené vyprávěčské metody plné linearity, nepravděpodobných dějových zvratů a dvourozměrných postav.
Není na tom nic špatného, vždyť literatura jako platforma unese ze všech uměleckých odvětví nejvíc.
Nemám rád kýčovitou malbu, kýčovitou hudbu ani kýčovité filmy, ovšem šikovně vystavěný kýč v románu mě může zasáhnout na správném místě dřív, než si jeho kýčovitost uvědomím. Kýč.
Jak jinak bych si měl vysvětlit, že jsem se u románu rozčiloval, bavil, děsil se a vůbec se nechával většinu času ovládat autorčiným perem.
Jana Eyrová je kniha, která nepřekvapí šílenými zvraty (byť v době prvního vydání mohlo platit něco docela jiného), neposouvá hranice žánru, ale nabízí věc, na kterou v dnešní době někteří autoři zapomínají. Tou je samozřejmě perfektně vystavěné vyprávění.
K samotnému příběhu. Začátek u debilní tetičky stál za to a dává čtenáři možnost takřka od první stránky sympatizovat s Janou. Což se u mě jednoznačně vydařilo. Až karikaturně vykreslená postava pana Brocklehursta, který chuděru přijme do školy z nočních můr mě moc bavila, stejně jako diss, který dá Jana své tetě na rozloučenou.
Samotný pobyt ve škole byl dle mého názoru trestuhodně nevyužitý. Škoda, že v době vydání Jany ještě nefrčel naturalismus, protože nechutné jídlo, brutální tresty a úchylné učitelky k takovému pojetí přímo vybízejí, stejně jako vlna tyfu, která poněkud zamává s osazenstvem školy.
Bohužel se všechno jakoby samo od sebe vyřeší a Jana je najednou učitelkou toužící po větším rozhledu. Dostane se do sídla pana Rochestera, aby se postarala o jednu tupoučkou Francouzsku, která by nejradši jen pařila, dostávala dárky a hezky se oblékala. Z této postavy vychází poměrně zajímavá srovnání francouzské a anglické povahy. Kdybych byl Francouz, snad bych se cítil dotčen, jakožto Čech jsem se však jen škodolibě posmával.
Postava Fassbendera, pardon Rochestera, je jednou z mála nečernobílých figur, kterými Lotka zabydlela toto dílo. A já ho měl rád, moc, protože jedině frajer začne balit o polovinu mladší dívku tím, že jí začne přirovnávat ke skřetům, zhaní její vzhled a pak jí donutí, aby s ním každý den dlouze do noci tlachala u krbu, což mimo jiné zapříčiní řadu vynikajících dialogů. No a co udělá Jana? Samozřejmě se vášnivě a hluboce zamiluje, a tak začne největší lovestory od dob Humberta Humberta. Jako další plus přičítám fakt, se to celé odehrává, stejně jako Větrná hůrka, v romanticky nehostinném prostředí, plném divokých lesů, blat, vichru, osamocených pustin, které dávalo mé fantasii velmi příjemnou masáž.
Pak nastanou všelijaké dějové kotrmelce, vyjeví se jedna tajemná, šílená bytost, což vyústí v klišé tak veliké, že na něj sama autorka upozorní (svatba). Scéna, která následuje (rvačka manželů) byla však tak lahodná, až jsem si při čtení opět lahodil.
Janu sled událostí vyžene ze sídla a po strastiplném putování plném žebrání, spaní v lese a ponížení dovede k rodině a zároveň k nejvíce nepravděpodobnému dramatickému oblouku, jaký si autorka mohla vymyslet. A tady na něj ani neupozorňuje, takže dávám jeden z největších mínusů celé knihy. Naštěstí jsem se z toho zvládnul oklepat a radost z krásné literatury mohla pokračovat.
Rodinu vede Jan Křtitel a ten mě, jakožto člověka, jež rád kriticky polemizuje nad křesťanstvím, neskutečně sral a byť sám o sobě nebyl špatným člověkem, jeho úmysly s Janou byly na poblití. Fakt Jane, takhle se k dívkám nechová a vůbec, to že tě místo radovánek a píchání baví askeze a šíření křesťanství je v pohodě, ale nestav tyhle svý divný zájmy nad radosti nás normálních lidí, děkuji a padej už do té Indie, nebo kam se to vlastně chystáš. Během pasáží s ním a Janou jsem si říkal, že pokud mu Jana podlehne, půjdu žalovat nejbližší feministce, aby Janu Eyrovou zakázala. Naštěstí má drahá Janička svou hlavu a hrdost, a krom toho, že se shodou okolností stane finančně nezávislou, poslechne své srdce a hlas ve větru a završí celou lovestory dramatickým návratem, z kterého nejedno citlivé srdíčko zapláče. Já teda neplakal, ale to jen proto, že jsem celkem tvrdej a už jsem pár smutných knih přečetl.
Knihu jsem četla poprvé ještě na střední škole a doteď si pamatuji, jaký na mě udělala dojem. Jana Eyrová se pro mě stlala opravdovou osobou, se kterou jsem prožívala každý odstavec. Určitě jsem nečetla naposledy.
Dlouho jsem s knihou otálela kvůli strachu z prvních kapitol, že na mě budou moc drsné...Mám velmi ráda miniserii i některá filmová zpracování. Kniha však dosahuje samozřejmě větších kvalit, zvláště když si uvědomíme, kdy a v jakém prostředí ji autorka psala. Za mě rozhodně opět lepší kniha než film.
Ne všechny povinné četby musí být nudné, Jana Eyrová je toho příkladem. Nestárnoucí klasika, která nikdy neomrzí, aspoň pro mě.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
zklamala mě obálka. Tohle by si Jana na sebe v životě nevzala...