Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165484/jana-eyrova-165484.jpg
5
4436
4436
Jana Eyrová je sirota, ktorej krutý svet odopiera poznať lásku a teplo rodiny. Ona sa však nevzdáva a vytrvalo bojuje svoj veľký boj proti zlu a krutosti. Vďaka svojej energickej a nebojácnej povahe, duševnej sile a čistému charakteru prejde so vztýčenou hlavou peklom smutného detstva, nájde si slušné zamestnanie a životnú lásku. Svojou skromnosťou, múdrosťou a úprimnosťou sa jej podarí otvoriť si dvierka do srdca svojho zamestnávateľa – bohatého pána Rochestera. Ich láska môže naplno rozkvitnúť. Múry jeho domu však skrývajú mučivé tajomstvo, ktoré ich môže zničiť...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Krásná klasika 19. století psaná libozvučným jazykem. Byť čtení moc neodsýpalo, protože dialogy a popisy jsou pro naší dobu a náš zrychlený způsob života poněkud dlouhé, rozhodně to nesnižuje kvalitu díla, krásný jazyk, jeho hloubku a poselství.
Je pár knih, ke kterým se vracím celý život a Jana Eyrová je jednou z nich.. po letech jsem ji vzala do ruky a opět ve mně zanechala hluboký dojem. Nesmrtelná klasika v geniálním překladu Jarmily Fastrové.
(SPOILER)
„Krása spočívá v očích toho, kdo se dívá.“
Jana vyrůstá jako sirotek u své tety, která ji ale nemá ráda a pošle ji do internátní školy. Z Jany se stane vzdělaná, ale chudá dáma, která ve svých 18 letech ústav opustí a začne působit jako učitelka malé svěřenkyně na panství velmi bohatého pana Rochestera. Ačkoliv jsou věkem i společenským postavením velmi nesourodí, najdou v sobě vzájemně zalíbení a vzniká mezi nimi silné pouto.
Jana Eyrová je právem řazena mezi klenoty romantické literatury. Na svoji dobu si myslím, že to muselo být velmi průlomové dílo.
Celý život jsem si myslela, že Jana Eyrová je kniha podobného ražení jako knihy Jane Austenové, ale je mnohem více dramatická a vážná. Kniha se mi četla překvapivě dobře, ale rozhodně to není čtení na dva dny.
První polovina knihy se mi líbila moc, nejdříve Janino velmi smutné dětství až po dobu, kdy našla domov na Thornfieldu a lásku u pana Rochestera. Chování pana Rochestera se mi ne vždycky zamlouvalo – když pominu, že ji lhal (zápletka, chápu), tak mi vadilo, jak se snažil ji přimět, že se jí některé věci pouze zdály, špatně si je vyložila a nakonec po tom všem po ní ještě chtěl, aby odložila své veškeré morální zásady a žila po jeho boku jako milenka. V té době samozřejmě nemyslitelné a Jana zvolí život v chudobě a samotě, ale věrná svým zásadám a přesvědčení.
Druhá polovina knihy se mi četla už hůře. Jana nalezne svoji ztracenou rodinu. Její bratranec St.John mi byl velmi nesympatický a jasně dával najevo převahu mužů nad ženami, Janu nepěkně ovlivňoval a snažil se to skrýt za náboženské poslání.
Kniha má v sobě poměrně velkou duchovní stopu, hodně rozjímání o Bohu a pekle. To mě místy nudilo a nebavilo.
Pýchu a předsudek Jana Eyrová v mých očích nepředčí, ale musím říct, že se mi kniha velmi líbila a rozhodně doporučuji, pokud jste tuhle povinnou četbu stejně jako já ve školních letech vynechali.
4*/5*
IG: @cotaholkacte
Jana Eyrová je moja najobľúbenejšia kniha, dookola sa k nej vraciam už od detstva. Nie je to žiadna ružová romantika, dej je zložitý a Jana má ťažký život.
Anglická klasika, která mi byla doporučena kamarádkou. Děj jsem znala už z filmu, knihu jsem však nikdy nečetla. Těžký život Jany je popisován krásnou češtinou, přesto se mi to zdálo zdlouhavé a trochu jsem se do čtení nutila.
Tak jsem zjistila, že vlastně moc nečtu klasickou literaturu a tak se snažím to trochu dohnat. Nedávno jsem četla Pýchu a předsudek a teď jsem dočetla Janu Eyrovou. A musím říct, že u mne Jana Eyrová vyhrála. Příběh byl temnější, tajemnější... A ta romantika v knize nebyla přímočará, hrdinka se musela ke šťastnému konci protrpět.
Mám ráda, když každý vezme svůj život do vlastních rukou, i když má někdy špatně rozdané karty. Což měla i Jana Eyrová. A u knihy jsem se nenudila, přestože některé pasáže byly rozvláčnější. Ale ocenila jsem bohatý jazyk, kterým byla napsána.
Jeden z klenotů anglické i světové literatury a plným právem. Nádherný příběh, který chytne za srdce. Jediné, co mi trochu vadilo a kvůli čemu nedávám 5 hvězd, jsou četné zdlouhavé a rozvláčné popisy, úvahy a někdy i dialogy.
Jana Eyrová je má oblíbená knížka. Milovala jsem i český seriál z roku 1972 s paní Martou Vančurovou a s panem Janem Kačerem a můj knižní přítel Elapheg mi ji víc než připomněl svým nádherným komentářem, moc děkuju.
Příběh, který je plný smutku, šílenství, beznaděje, ale je v něm i naděje a láska. Tuto knihu nelze jinak než doporučit.
Román z historie Anglie právem patří do klasické evropské literatury. Autorka zvolila poutavý námět a podařilo se jí nechat čtenáře nahlédnout do duše hlavních postav. Dílo je napsáno velice vznešeným způsobem.
(SPOILER) Kniha: Jana Eyrová je opravdu povedené klasicistní dílko. Je znát, že mravy, city, myšlení té doby před dvě stě lety provází celou knihu, což je dobře a také se nedivím, že královna Viktorie byla touto knihou nadšena. Je to opravdu poutavý příběh sirotka Jany Eyrové, která vyrůstá v rodině jako svěřenkyně paní Reedové, ale už od útlého dětství Jana zažívá ústrky a bezpráví. V internátní škole pak to ještě pokračuje, než nastane čas, kdy si Jana jako chudá žena bez prostředků a závazků bude muset hledat placené místo. To najde v panství pana Rochestera, kde se Jana stará o svěřenkyni pana Rochestera. Jana je sice chudá penězi, ale zato je to duševně velmi krásná, mladá žena s otevřeným srdcem a tak upoutá pozornost pana Rochestera, majitele panství. Vznikne mezi nimi velmi silné pouto a pro Janu i pro pana Rochestera nastává krásný čas lásky, který je ale přerušen tíhou strašného tajemství. Ve sňatku Jany a pana Rochestera stojí závažná morální překážka. Jana je nucena odejít a prožije si další bolesti na své další cestě, ale i radosti na své nové cestě. Nicméně zasáhne i osud a Jana se s panem Rochesterem znovu shledá za jiných okolností. Jak tento příběh dopadne, to už si sám přečti ,čtenáři. Jisté je, že se jedná o velmi pozoruhodné dílko, kde láska a přátelství a především morální kodex téměř každého normálního člověka té doby jsou popisovány autorkou nanejvýš vznešeně. Z knihy je i cítit autorčina vlastní zkušennost minimálně z popisu života a pocitů malé dospívající dívky, která si hledá místo ve světě, jakož i dospělé ženy, jež má mnoho vnitřních půvabů a vědomostí. Není to čtení na jeden den, ale je to láskyplný dramatický příběh v mnoha ohledech, který se právem řadí mezi démanty klasicistní literatury. Kniha se mi navíc hodí do ČV. Poslední třetinu knihy jsem už opravdu četl s velkým zaujetím a netrpělivě očekával, jaký konec autorka hlavním hrdinům knihy přichystala. Jasných pět hvězd a doporučení všem romantickým duším. :-)
Vysvětlete mi někdo, proč má většina z nás povinnou četbu v bublině odporu a nudy? :-) Jana Eyrová je úžasná kniha a já lituju, že jsem jí nepřečetla už dřív. Uznávám, že některá díla velikánů by mé sedmnáctileté srdce nezískala, ale Jana Eyrová kdykoliv. Ach, pane Rochestere...
Zajímavé čtení.. Celou dobu mi přišla atmosféra poněkud ponurá. Příběh je to hezký, ale že bych měla touhu přečíst si jej znovu? To ani ne.. A už vůbec bych v té době nechtěla žít, jakkoli mi přijde dnešní doba bláznivá 8)
Tato kniha pro mě vždy bude mít zvláštní, tajemnou atmosféru doby dávno uplynulé, kterou se autorce podařilo slovy vykouzlit. Od té doby, co se Jana dostala do Thorfieldu, to postupně bylo víc a víc hezky strašidelné. Dětství Jany jsem četla jen jednou, a když se ke knize občas vracím, tak už to přeskakuji až k její cestě dostavníkem do nového domova.
Samozřejmě jsem film viděla dříve než jsem se ke knize vůbec odhodlala přiblížit. Velká chyba, krásné čtení.
Velice známý dojemný příběh o tom, jak životem těžce zkoušená sirota Jana se vzepře nepřízní osudu až nakonec najde lásku a štěstí. I když byl vícekrát zfilmován a sama jsem ho viděla v různých podobách, knihu jsem zatím nečetla. Je napsána velmi poutavě, s citem pro detailně ztvárnění situace, prostředí i myšlení postav. Vzhledem k době kdy vznikla klade trochu přehnaný důraz na potřebu přijímat veškerá utrpení a nespravedlnost s klidem a pokorou a vše omlouvat povahou člověka, která je buď od přírody dobrá nebo špatná.
Krásný příběh ideální na letní čtení do zahrady, autorka dokáže přenést atmosféru a krásu přírody do představivosti čtenáře. Použitý jazyk je krásný, miluji Jane Austen a Charlotte Brontë se jí rozhodně vyrovná.
Další skvost klasické literatury u které jsem měla "vroubek" nepřečteno
Filmové zpracování jsem viděla několikrát. Ale jak se říká kniha je lepší než film...
A zde to tak opravdu je. Krásná kniha která v sobě ukrývá tolik emocí a přesto není patetická, nebo nudná. Rozhodně jsem nečetla naposledy.
Povinná četba, anglická literatura, klasika.... a mnoho dalších popisů by se dalo o této knize říci. Zaskočilo mne kolik lidí tady srovnává tuto s knihou Pýcha a předsudek a netuším proč. Proč ne s Rozum a cit, tedy pokud chcete zůstat u Austenové.... Tyto autorky se možná věnovaly podobnému tématu, co také v 18.století chcete vymýšlet za scifi. Ale nejen, že je dělí generace ale minimálně styl. Austen vložila ironii, humor, optimismus do příběhu, ale CHB do postav.
Možná v této knize na člověka padne deprese, na mne hlavně z dětství Jane, ale v té ponuré době, která měla svá měřítka a jimi bezcitně měřila každého a neviděla jednotlivce a charakter člověka se CHB hodně dobře orientuje a my s ní. A myslím, že generacím čtenářů předala díky příběhu jedné postavy Jane a jejímu ryzímu charakteru jak se poprat jak s dobou, měřítky, lidmi co měří, bezcitností okolností, tak sebou sama. Nacházet odvahu v sobě a svých hodnotách, mít přání a zkoušet je svým přičiněním plnit.
Ne jako dnes házet vše na ostatní, když se mi nedaří, nemít odpovědnost, měnit hodnoty dle situace a výhod, nechávat si cestičku umést rodiči a spoléhat na to, že ostatní něco udělají, vymlouvat se, chtít jen brát, pokud dávat pak jen s vypočítavostí, ... Copak je dnes méně závisti, odsuzování, zloby, šikany, ... Možná jsme o 300 let dál v technologiích, ale kam jsme došli jako společnost? jako národ? Jako jednotlivci? To myslím CHB vložila do Jane, abychom se zamysleli nad svým životem, nejen co nesmíme , ale co máme, co můžeme. Otázkou je co chceme....