Japonské letadlové lodě z období II. sv. války - Monografie válečných lodí
Jan Pavlík
Japonci byli jedni z prvních po Anglii, kteří pochopili důležitost letadlových lodí. Avšak na rozdíl od Angličanů, kteří letadlové lodě považovali za doplňková plavidla, převážně k průzkumu, Japonci hned od počátku svá plavidla projektovali s úkolem úderných jednotek. Tento druh plavidla byl beze sporu ideálním typem pro operace na rozsáhlých prostorách Tichého oceánu. V této knize jsou postupně, podle vstupu do služby, seřazeny všechny typy japonských letadlových lodí daného období. Od vzniku letadlové lodi Hošo, přes Akagi, Kagu, Zuikaku po Šinano a Šinano Maru. U každého typu je popsán vznik, konstrukce a průběh bojového nasazení. Všechny typy jsou doplněny takticko-technickými daty, dvoupohledovými kresbami, barevnými kamuflážemi a spoustou fotografií. Závěr knihy tvoří přehled typů letadel, výzbroje a výstroje použitých na zmíněných letadlových lodích.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Japonsko vojenské námořnictvo letadlové lodě
Autorovy další knížky
1992 | Poutník 6 |
2003 | Japonské letadlové lodě z období II. sv. války - Monografie válečných lodí |
Jednotlivé kapitoly měly bohužel sestupnou tendenci co se týká kvality. Očekával bych, že se autor ověří fakta z více zdrojů, než z těch pár co uvádí. To vede k řadě nepřesností, obzvláště u kapitoly o palubních letadlech. Technický popis lodí možná sedí, ale i zde jsem našel nepřesnosti, ale o to více mne mrzí, že se autor nesnažil odkrýt více z historie služby z méně známých letadlových lodí. Ty známější (např Šokaku, Zujkaku) jsou pěkně popsané, ale to proto, že se o nich všeobecně ví. Ale co třeba taková "Šinjo"? V knize také narazíte na překlepy, kdy se autor či editor neobtěžují přečíst, cože to vytvořily. Samo o sobě asi hovoří věta: "Ponechána však byla i zastaralá protiletadlová děla ráže 120mm, ...", to se mluvilo let. lodi Akagi a o dvě stránky dál pod jednou fotkou je uvedeno: "Protiletadlová děla ráže 127 mm na levoboku Akagi v roce 1941." Nebo kapitola s názvem "Sorjů a Hirjů" či kapitola "Šokaku a Zujkaku" hovoří o těchto lodí a na první pohled je jasné, že v každé kapitole se píše o dvou lodích. Ale dobrá polovina kapitol se jmenuj jen podle jedné lodi, byť se v nich píše o více lodích. Např. v kapitole s názvem "Akicu Maru" se píše i o lodi s názvem "Nigicu Maru".