Jarní vody
Ivan Sergejevič Turgeněv
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37269/bmid_jarni-vody-yBK-37269.jpg
4
177
177
Milostný příběh mladého ruského šlechtice, odehrávající se větším dílem ve Frankfurtu nad Mohanem a částečně na jeho cestách po Evropě. Tento jinak ušlechtilý a čestný člověk selže v citových otázkách při první zkoušce; zklame dívku, kterou upřímně miloval a nechá se zotročit rafinovanou a sobeckou krasavicí...
Přidat komentář
Taková jednohubka, ale opravdu chutná :-) . Škoda, že nám v rámci povinné literatury na gymplu nenabídli zrovna tohle dílko, Turgeněv by se do mého zorného pole dostal mnohem dříve. Je to skvělý vypravěč a psycholog; málokdo by dokázal tak dobře vystihnout tu mužskou formu iracionality, jako on v této knize: vítězství pudu nad rozumem - neschopnost odolat krásné vábící ženě, ač je zřejmé, že to k ničemu dobrému nepovede.
Pěkný jarní příběh. Určitě v dnešní době vzhledem k posunu společnosti, překonán, ale příjemné čtení.
Krásná ruská klasika. Kniha plná vášní a citů, schovanými za řádky popisného realismu. Je úžasné, jak příběh zasazený do reálií tolik vzdálených našim časům, je tak nadčasový. A lidé stále a všude stejní. Byl příběh smutný? Máte-li rádi sladkou romantiku, pak asi ano. Máte-li rádi život se vším dobrým i špatným, co přináší, potom ne. Vždyť Gemma, ač po bolestném zklamání se Saninem, prožila radostný, plnohodnotný život, který ji přinesl spokojenost, velkou rodinu, zázemí materiální i emocionální.Ve vztahu s Klueberem usychala již na samém počátku. Život se Saninem byl příslibem prudké vášně, ale mnohých nejistot. Saninův život po ohlédnutí tak idylicky nepůsobí. Ale každé životní zaškobrtnutí přináší poznání a chcete-li jít dál, i pokoru a odpuštění. A to se dostává i Saninovi. A co je v příběhu nejkrásnější, je něžný, křehký cit, který i přes mnohé vnitřní bolesti a utrpení, v obou hrdinech zůstává a je příslibem tichého souznění, odpuštění a porozumění.
Další z mých oblíbených milostných příběhů světové klasiky, ke kterým se v době nemoci vracím i když vím jak smutný konec nastane. Ruská romantika od skvělého spisovatele, která se čte tak zlehka a příjemně, že ji máte přečtenou za odpoledne či večer. Krásný smutný příběh velké, ale bohužel nenaplněné lásky, která může být pravá či pouze hraná a vypočítavá. Do děje vás Turgeněv vtáhne snadno, vylíčením okolí, i pocitů hrdiny, takže se rázem ocitáte na šlechtickém sídle v době 19. století a příběh přímo prožíváte. K těmto klasikám se vracím a vracet budu.
Skvělá novela, která rozhodně stojí za přečtení. O čem vypráví, popsal už níže Palivo, a to výstižně. Turgeněv má úžasný smysl pro detail, který dodává postavám plasticitu. Dodávám, že je to čtenářský požitek i pokud jde o jazyk - tady stojí za ocenění překladatelka: využila celou bohatost češtiny i s výrazy, které člověk hned tak někde nepotká.
Jemný, lehounce vyprávěný příběh o pokladu v nádobě hliněné. Věčná láska trvá prý dva roky, a ty ostatní, ne-věčné,...
Mladej Rus dojede do Německa a tam zkejsne, páč mu další drožka jede až za pár dní. Tento pocit znám, letos jsem totiž na letišti ve Frankfurtu strávil celej den a kdyby mi letadlo letělo ještě o pár hodin později, asi bych si musel vzít na další preclík za 12 000 euro pravděpodobně kontokorent. Každopádně Rus vleze do cukrárny, tam mladá italka a bum - láska jak parmezán! Když zjistí, že Špagetka má nějakýho bohatýho germánskýho snoubence tak se Rus trochu rozesmutní, ale to by nebyl Rus, aby to všechno nedoprcal tím stylem, že Němec skončí s ostudou a Rus se Špagetkou, který slíbí, že prodá panství a za ty peníze ji udělá svatbu, kde bude pizza pro všechny. Komunismus vs kapitalismus 1:0. Co čert nechtěl, aby Rus prodal panství tak musí jet do jinýho města, kde je manželka jeho kámoše, bohatá a rozmazlená byznysmanka, která mu nadělá pořádný trumpoty. Možná i proto přestane hlavní hrdina používat mozek a vsadí na osvědčenou cestu do průseru - penis. Inu, tak už to u nás v gatích chodí. Závěr tedy šokující jak blázen, prozrazující o mužích daleko víc než 1000 příruček. Za mě palec nahoru a penis dolu.
Klasická ruská romance, ovšem svěžejší a modernější než jsou ty Puškinovy.
Věděli jste, že láska v Jarních vodách pěkně smrdí? (Podzimem)
Moje první knížka od Turgeněva a líbila se mi.. V druhé polovině knihy jsem očekávala, že kniha skončí tak, jak skončila, ale přesto jsem doufala, že to tak nebude. Jen mi přijde, že konec je takový utnutý, jakoby autor tu knížku chtěl ukončit co nejrychleji, což je škoda. Klidně ten příběh mohl ještě rozvinout a mohli jsme se o některých postavách dozvědět více.
Z počátku se novela pozvolna a celkem vlažně rozjíždí v podobě zdánlivě prostého příběhu jedné velké lásky, v půlce se ovšem mění na dobře vykreslené psychologické drama. Ten zlom vnese do knihy novou mízu a přinutí čtenáře číst o něco málo rychleji. Sympatická novela, nad kterou se vznáší černý vykřičník v podobě poselství, které s sebou vleče...
Příběh samotný byl docela zajímavý, co se stalo Saninovi se stává i jiným. Hlavní postavy však byly takové nijaké jakoby bez života a moc mi k srdci nepřirostli. Možná se podívám i na film, abych mohla srovnávat.
Neskutočne krásne, neskutočne smutné. Tak jednoducho a predsa geniálne vystihnutá láska k ženám. O láske pravej a čistej , a aj o láske vypočítavej.
Je to moje prvé stretnutie s Turgenevom, ktoré ma nadchlo a už teraz sa teším na jeho ďalšie knihy.
Knížka se dobře čte. Mám rád to prostředí aristokracie a šlechty, zvláště ruské, i když zde se děj odehrává v Německu. Příběh je vyprávěním hrdiny z roku 1840, kdy mu bylo 22 let, a končí po letech v roce 1870 (román je datován ve Frankfurtu 1871). Svým rozsahem je román celkem stručný, na škodu mu to není. Chybí zde ale více procítěnosti, více propracovanosti, takže nadšený jsem úplně nebyl. 75% a 4* (16.-18.9.2012).
Část díla
Jarní vody
1872
Autorovy další knížky
| 1950 | Lovcovy zápisky |
| 1970 | Otcové a děti |
| 1977 | Jarní vody |
| 1963 | Asja |
| 1969 | Milostný kruh (7 povídek) |
Kniha se mi hodila do Výzvy a tak jsem oprášila ruštinu a přečetla v originále (takže jiné vydání). Romantický příběh lásky, cti a zrady barvitě vyprávěný ruským klasikem I. S. Turgeněvem působí na city (nejen zamilovaných) i dnes. Možná si znovu vyhledám Krškův stejnojmenný film z 60tých let s mladým V. Olmerem.