Je (středověk) doba temna?
Ivan Foletti , Martin F. Lešák , Sabina Rosenbergová , Veronika Pichaničová
Středověk je dnes vnímán téměř výhradně jako doba temna a strádání, a obdobně je také umění této doby prezentováno jako úpadkové. Tento pohled je však především výsledkem po staletí se hromadících představ a předsudků, které se pokoušely dobu, kterou ale v žádném případě nelze charakterizovat pouze několika větami, zjednodušeně popsat. Rádi bychom naší knihou toto pojetí překonali a nabídli na umění a dobu, často nepřesně označovanou jako raný středověk, nový pohled. Pokoušíme se odpovědět na několik otázek: Způsobil pád Římské říše a migrace kočovných kmenů úpadek umělecké tvorby? Jak vlastně vypadala středověká krajina? Byla skutečně protkána temnými, neproniknutelnými a nebezpečnými hvozdy, jak je líčily legendy o Robinu Hoodovi nebo četná díla romantiků? Byl svět víry opravdu neprostupně oddělen od života pozemského? Sloužilo umění pouze k oslavě Boha? A co kostely plné zlata a drahého kamení? Ukazovala tak církev jen svoji moc a bohatství? Přáli bychom si představit čtenářům „raný středověk“ mnohem bližší tomu, jak mohl ve skutečnosti vypadat: jako barevnou mozaiku, dobu čilých a rozmanitých kulturních výměn a v jistém smyslu i jako kolébku abstraktního a konceptuálního myšlení. Na otázku „Je středověk doba temna?“ tak odpovídáme jasně: „Nikoliv!“... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha, která otvírá nový a pravdivý pohled na dobu o které si všichni myslí, že ví jaká byla a přitom to bylo dost jinak. Je důležité bořit tyhle zažité mýty, které nám vštípila pop kultura a bohužel i škola. Tahle kniha vám v tom konečně dokáže otevřít oči a donutí vás popřemýšlet i o jiných zažitých věcech...jinými slovy, né vše je tak jednoduché a je potřeba si dohledávat informace v odborných publikací .
Navíc má kniha obří plus za čtivost, krátké kapitoly a ikonografickou přílohu. Celé zpracování knihy mi opravdu velmi sedlo a doporučuju jí opravdu všem.
Na rovinu přiznávám, že nejsem žádnou odbornicí na středověk či umění. Na druhou stranu jsem mnoho předsudků nebo chybných přestav o středověku měla, a tak mi publikace ukázala nový, barvitější pohled na toto dlouhé období. Užívala jsem si každou stránku, bylo krásné vidět, co lidé dokázali vybudovat a vytvořit...
Jako jeden z autorů rozhodně knihu nemohu hodnotit objektivně. Rád bych však reagoval na slova kolegyně JulianyH. Mám velkou radost z toho, že studentka našeho oboru považuje knihu za "spíše popularizační". Fakt, že se první vydání knihy vyprodalo a, že je druhý dotisk skoro také celý rozebraný naopak ukazuje, že v této zemi je minimálně 1500 čtenářů, kteří se podle všeho dějinami umění neživí, a které přece doba předmoderní přitahuje a právě pro ně kniha vznikla!
P.S. Jen pro přesnost dodávám, že kniha nevznikla v rámci žádného grantu na téma "migrace ve středověku". Její první vydání bylo financováno v rámci specifického výzkumu na MUNI - který měl stejný název jako finální publikace. Autorky a autoři knihy se však tomuto tématu s vášní (a dokumentovaně) věnují od roku 2016 kdy začala příprava projektu "Migrating Art Historians".
Nelze popřít, že je to pastva pro oči. Umělecké předměty na fotografiích, mnohdy celostránkových, jsou ne-li krásné, pak alespoň vždycky „vizuálně působivé“. Ale v textové složce mi něco chybělo.
Ve sbírce najdeme čtyři příspěvky: 1. středověk v historiografii a veřejné historické paměti, 2. středověká krajina a její interakce s kulturou, 3. reprezentace karlovských a ottonských panovníků prostřednictvím artefaktů + 4. sémantika drahých materiálů. Což zní parádně, ale autoři (kromě pisatelky třetího příspěvku) se témat dotýkají jen zlehýnka, sotva je „naťukávají“. Kdyby byly texty alespoň pětkrát tak dlouhé nebo kdyby jich bylo několik desítek, určitě bych dočetla s pocitem spokojeného, nasyceného člověka. Jenže od téhle knihy odcházím hladová, jako od nadýchaného předkrmu.
Tak, jak je, knížka nadhazuje problémy desítky let známé (Le Goffův pokus o dekonstrukci „Velké renesance“, „černou legendu středověku“, mýtus středověkých hvozdů). Já jsem ji měla půjčenou z knihovny naší katedry, kde mi přišla trochu nadbytečná; očividně je spíš popularizační. Chápu, že mezi režiséry/scenáristy, případně autory historické beletrie, poznatky novější medievistiky většinou neproknikly. Ale otevře si takový čtenář uměnovědnou knihu? Vlastně pochybuji, jestli tahle kasta lidí (zejména scenáristů historických filmů) čte vůbec něco, natož Folettiho a kol. Pokud přece, palec nahoru.
„Migraci“, kterou má kniha v podtitulu, se věnuje ve třech větách. Pakliže tedy pod migraci nezahrnujeme také poutnictví, jemuž je zasvěcen jeden odstavec. Což mě nutí žasnout, co všechno jsou akademikové schopní udělat kvůli grantu za ideologicky žádoucí téma. ALE třetí příspěvek (Sabiny Rosenbergové) byl tak zajímavý, že táhne nahoru celou knihu. Hlavně díky němu ji považuji za něco víc než sbírku krásných obrázků raného středověku (který pro mě, ano, i nadále zůstává dobou temna).
Opět nádherný kousek - materiální i duchovní.
Rok se s rokem sešel a já, opět za jedno odpoledne, smlsnul další kousek z dílny pana Folettiho.
Baví mne jeho, potažmo jejich, vidění historie, baví mne výtvarná stránka posledních knih, baví mne býti takto vtahován / vychováván, do tohoto / v tomto zajímavém pohledu na svět, se kterým se plně slučuji.
Typograficky skvostná kniha s fotografiemi, jež berou dech, a především velice čtivě, vlídně a laskavě napsaná. Někdy mi připadala možná až moc záměrně jednostranná (chybělo mi více "ale", "i když" či "na druhou stranu"), ale v každém případě můj pohled na středověk změnila a obohatila, takže přesně splnila svůj účel. Pokud se chcete nechat letmo a lehce políbit raným středověkem (tedy tím, co je v něm hodné obdivu až úžasu), pak je to kniha přesně pro vás.
Autoři knihy
švýcarská, 1980 Martin F. Lešák
česká Sabina Rosenbergová
česká Veronika Pichaničová
slovenská
Takhle vypadá budoucnost knih o minulosti. Pěkný formát, čtivé, hodně obrazového materiálu a přiměřené dlouhé (130 str)