Je to i můj život
Jodi Picoult
3. vydání. Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář
Silná kniha plná hlubokých myšlenek a pohledů několika stran. Nikdo to nemyslí špatně, nikdo nechce dělat rozhodnutí škodící lidem z rodiny, ale někdy prostě je třeba hledět na sebe. Ale co když to nejde? Co když ty opravdové pocity nejdou prostě vyjádřit a vždy jakékoli rozhodnutí bude to špatné? Čekala jsem, jak to dopadne, nemyslela jsem, že se to vyřeší lusknutím prstu - tedy opravdu mě závěr překvapil, čekala jsem, že nebude dořešen, že si otázky, na které v životě nemůže existovat snad ani odpověď, ponesu s sebou dál. Nestalo se. Tak proto o jednu hvězdu méně.
I tato kniha mne utvrdila v tom, ze jsem po precteni Vypravecky , zaradila Jodi Picoult mezi sve oblibene autory pravem. I presto, ze se mi opet libil styl psani teto autorky, knihu jsem musela casto odkladat. Nebyla jsem ji schopna precist, jak se rika, na jeden zatah. A to z jednoho prosteho duvodu, a tim bylo tema knihy, ktere na mne pusobilo velice emotivne, coz je vlastne dukazem toho, ze je kniha skvele napsana. No a konec ?
Ten uz jsem vubec nezvladla.
Sedel mi styl, pohled ruznych osob, zajimave tema...ale protivna Sara, blby konec a zdlouhave protazeny pribeh srazil hodnoceni na 3*.
Neskutečná kniha, těžké téma, hodně otázek, ale jaká je správná odpověď? Co je ještě pomoc, co už je na hraně, jakou cenu má lidský život? Mnoho úhlů pohledu, z každého je správně něco jiného. Rozsekal mě konec, nemohla jsem to strávit, dlouho mi to leželo v hlavě. Nakonec jsem se podívala na film, moje překvapení, když to zakončili obráceně, nebralo konce. Moc doporučuji, první, určitě ne poslední kniha od této autorky.
Moje druhá kniha (po Vypravěčce) a opět hodně silný příběh. Je úžasné jak Jodi Picoult dokáže uchopit témata, která se určitě nezpracovávají lehce. Musím ocenit, že nesklouzává k nějakému filosofování nebo moralizování. Její knihy jsou napínavé, výborně se čtou, no a ty konce... Řekl bych, že neznám druhého autora, který by to takto dokázal.
Ta kniha mě na straně 406 vypadla z ruky. A někdo jiný , nějaká jiná čtenářka natrhla stranu 407, protože takový konec prostě nikdo nečekal.
Pak je třeba nadechnout se , utřít slzy a příběh dokončit, dočíst. Potom jsem pochopila komu patří ta ruka na obálce , ta která žmoulá papírový kapesníček ./Ikar 2005/
Je moje.
Jsem ráda, že my a ani nikdo z našich známých nemusel takovým peklem projít. Je to velice emotivní, smutné až depresivní čtení, silný příběh s překvapivým závěrem.
Pět hvězdiček je málo! Krásně napsaná kniha, perfektně vykreslené postavy, silný příběh, spousta zajímavých myšlenek. Mám děti, takže bych nechtěla být před onou "Sophiinou volbou" (klepu na dřevo), nechtěla bych být v kůži ani jedné postavy. Na konci jsem byla překvapená, šokovaná a smutná. V každém případě doporučuju si tuto knihu přečíst a pro mě sice první kniha autorky, rozhodně ne poslední.
Silný příběh ve kterém mě naprosto šokovalo rozhodnutí rodičů co podstoupili pro záchranu jednoho nemocného dítěte.Kniha je vyprávěna z pohledů celé rodiny z jejich pocitů a co kdo prožívá.Konec je velice dojemný a smutný.
Jodi Picoultova proste nezklame, precteno jednim dechem a po docteni jsem jen sedela a nemohla se vzpamatovat.
Silný a skvěle napsaný příběh, který dokumentuje, jak se nemoc jednoho člena rodiny podepisuje na životech a pocitech všech ostatních. Knihu jsem přečetla rychle, potřebovala jsem vědět, jak to dopadne. Každou chvíli mi přišla bližší jiná postava, uvědomila jsem si díky tomu, že nejde na věci koukat z jednoho úhlu pohledu (viz jednání matky). Včleněný romantický příběh mezi Campbellem a Julií mi výjimečně ani nevadil (běžně to nevyhledávám).
Skvěle napsané, i pár slz ukáplo a konec jsem opravdu takový nečekala. nechtěla jsem úplně "happy end", ale tohle, to jsem fakt brečela. Silný příběh, který bych nechtěla nikdy zažít. Doporučuji
Jak už to tak bývá, film se vůbec nedává srovnávat s knihou (ačkoliv výkon Cameron Diaz byl výborný). Bohužel nemám děti, tak si ani nedovedu představit, co bych v této situaci dělala. Co by se mi honilo hlavou a co všechno bych byla ochotna podstoupit, abych zachránila své dítě. Jodi Picoult Vás opět naproto vtáhne do děje tak, že knihu budete s nelibostí odkládat (pokud ji rovnou nepřečtene najednou). Na jedné straně máme těžce nemocnou Kate a na straně druhé Annu, která dospěla dřív než měla. Asi je každému jasné, jak to nakonec dopadne. Rozhodně knihu doporučuji. I těm, kteří viděli film, jelikož kniha je naprosto odlišná. Pár dní Vám snad nedá spát.
Tak jo..velmi emotivní kniha, s jiným koncem, než by nejspíš kdokoliv čekal. Velmi hluboký vhled do problematiky. Donutí vás přemýšlet nad příběhem, lidskou povahou, vlastním životem, spravedlností, morálkou, etikou... Přesně tohoto si na knihách vážím. Stěžejní motiv: nikdy nic není černobílé a vždy záleží na úhlu pohledu. Jen trošku navíc mi tam přišel vztah mezi Julií a Campbellem.
Každý, kdo přede mnou četl knihu nebo viděl film, mi pořád opakoval "počkej na konec, ten Tě překvapí" a měli pravdu. Ať už jsem konec očekávala jakýkoliv (Kate umře v nemocnici těsně před transplantací ledviny nebo Anna umře při/po operaci, kdy ji budou z těla vyndávat ledvinupro sestru), ten v knize mě velmi překvapil (a i slza ukápla).
Příběh je velmi smutný. Ono samo téma člověka nutí dost se zamýšlet nad jednotlivýma postavama - co kdo z nich prožívá, jak se s tím vyrovnává, jak je to ovlivňuje navzájem, atd. Byly okamžiky, kdy jsem knihu musela odložit a na chvíli přestat číst, abych si já sama v sobě srovnala myšlenky.
Byla to první kniha, kterou jsme od této autorky četla a rozhodně si přečtu i něco dalšího. Knihu doporučuji, už pro ten její, velmi překvapivý (i když hodně smutný) konec.
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Je to má 4. knížka od autorky, ale tato mi i přes závažné a emotivní téma přišla slabší, i když je opět hodně o přemýšlení a o hodnotách v životě . Víc se mi ,,líbil,, úplně jiný konec u filmu, než u knížky. U Jodi se mi líbí popis z pohledů více osob.