Je to i můj život
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408903/bmid_je-to-i-muj-zivot-S0z-408903.jpg
5
1733
1733
3. vydání. Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (CZ)Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář
Teda tahle kniha mi dala zabrat. Přečetla jsem ji skoro jedním dechem, celé to bylo emotivní, ale ten konec mě úplně rozsekal a rozbrečel, i když jsem tušila, že to nějak podobně dopadne ale bylo to ještě emotivnější, než jsem si dokázala představit. Jsem ještě z knihy hodně mimo a skoro se klepu jako ratlík.
Nejdříve jsem viděla film - který mě naprosto dostal, takže jsem ho viděla třikrát, a pak si přečetla filmu. Myslím, že se filmaři své práce zhostili na výbornou, film dost ctí předlohu, a myslím, že - celkem výjimečně - je tentokrát film lepší než předloha. V knize mi vadily kapitoly, kterou vyprávěl pokaždé někdo jiný, a já se tak občas ztrácela. Co mi přišlo ve filmu pravděpodobnější, je soudkyně, která se zhroutila po úmrtí dcery - ne soudce, a konec filmu. V knize mi přišel konec - no dost zbytečně drsný. Nemohu se nezmínit o fantastickém hereckém obsazení ve filmu - hlavně o Abigail Breslin (Anna) a Sofii Vassilievě (Kate), které jsem i při čtení knihy měla stále před očima...
Jinak téma opravdu velmi kontraverzní (trochu mi to připomnělo sci-fi film Ostrov z budoucnosti, kdy se "vyráběly" lidské klony na "součástky") - v knize i ve filmu jsem nenáviděla Anninu a Kateinu matku, ale zároveň, jako matka, jsem si říkala, kdoví, jak bych se v takové situaci zachovala já...
Kniha se čte dobře, ale podle mě by stačil poloviční rozsah, je to zbytečně natažené pořád jedním a tím samým tématem.
Hodně zajímavé a kontroverzní téma. Příběh mě nutil přemýšlet, co je správné a co ne, jak jedná "dobrý" rodič a jaký je rozdíl mezi právem a etikou... V jedné linii trošku limonáda, ale proč ne :-) Stále od Picoult nejvýš hodnotím Vypravěčku, ale i tohle se četlo dobře. Stejně jako Čas odejít.
Dostalo mě to.....nikdy jsem u knihy neplakala - až teď...."Jenom jedna věc zůstává. Za deset let, řekla jsem, bych ráda byla Kateina sestra." ...ach ANNO!! ..
Tak jsem si taky poplakala a pak se koukla na film a nevím který konec je vlastně lepší. Taky mi přišlo,že si to Anna nezasloužila.
Právě jsem dočetla, a utřela slzy. Horší je snad už jen Sophiina volba. Výborná knížka, četla jsem ji jedním dechem, jen ten závěr byl divný a rychlý, po tom všem si ho Anna nezasloužila.
Nenavidim tu knihu, nenavidim autorku a presto je to za 5. Cetla jsem to v anglictine a bulela a bulelala a bulela. Totalne jsem nesnasela Anny matku, totalne fandila Anne at vyhraje svuj proces a ten konec - konec vsechny totalne rozseka. Emotional rollercoaster.
Po Vypravěčce to ze začátku bylo docela zklamání, ale začetla jsem se a knížku jsem dočetla. Je to čtivé, ale celkem se to táhne zbytečně dlouho.
Kniha od mé oblíbené autorky. Je to jedna z mála knih, kdy jsem nejprve viděla film, takže jsem věděla, nebo si spíše myslela, že vím, do čeho jdu. O to více se mnou otřásl závěr, který je v knize jiný, než ve filmu. Je to rozhodně kniha, která vyvolá různé emoce a nenechá Vás v klidu. Musela jsem o ní přemýšlet, posuzovala jsem, jak jednotlivé postavy jednají, snažila se do nich vcítit a odpovídala jsem si na otázky, jak bych se zachovala já. Místy pro mě bylo, vzhledem k osobním zkušenostem, čtení opravdu těžké. A ač jednání Sary vyznívá spíše negativně, jak já jsem jí rozumněla... Opravdu silný příběh, který stojí za přečtení.
Autorka má, pro mě, zvláštní styl psaní. Píše dost rozvláčně. Na druhou stranu volí zajímavá témata. Díky tomu jsou její knihy přitažlivé. Většinou mi dlouho trvá, než se začtu, já potřebuji větší "spád". Ale ještě se mi nestalo, že bych knihy Picoultové nedočetla až do konce. Opravdu témata k zamyšlení. Nečekejte žádnou oddechovku, je to silný příběh.
Je to úžasná rozporuplná knížka. Člověk v některých místech cítí zradu, ale ve skutečnosti je to, co si dítě přeje a rodiče mu to neumožní. Takhle je to v celé knížce.
Z knihy mám poněkud rozporuplné pocity... námět byl rozhodně zajímavý, ale co mi nesedělo, tak to bylo rozvržení knihy - skákání v čase a mezi jednotlivými postavami, tam jsem se vyloženě ztrácela... se samotným koncem taky spokojená nejsem... autorka tak sice "zlehčila" rozhodnutí o darování, ale podle mě to měla zakončit jinak....
Musím říct, že Picloultová píše opravdu famózně. Z této knihy mě mrazilo. Někdy si říkám, zda bych vůbec měla číst. Jsem pak úplně mimo realitu.....
Nádherná kniha, ani chvíli jsem se nenudila. Neuvěřitelný příběh plný emocí. A jak je u autorky zvykem, velký nečekaný zvrat na závěr!
Síla, co víc k tomu napsat. U konce jsem brečela, přiznávám a nestydím se za to.
Zajímavé téma, jak už je u autorky zvykem. Pohled ze srrany zdravé a nemocné dcery, pocity rodičů, no pohodová kniha to rozhodně není, ale velice zajímavá.....
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Především ten konec byl skvělý, ale s ním i zbytek knihy, jen jiným způsobem. Kniha je napsaná velmi poutavě a odrážejí se v ní snad všechny možné emoce - skvěle popsané emoce. Chvílema může kniha připadat někomu nereálná a přehnaná, ale ona je reálná, jen si to někteří nechtějí přiznat. To, že je kniha psaná z pohledu několika osob, je velice dobře, protože jen tak se můžeme dostat opravdu do děje, jen tak můžeme některé věci pochopit - a díky tomu vše prožíváme ještě silněji.
V překladu by se sice našlo pár chyb, ale jsou jen občasné, takže se dají tolerovat.
Jedna z mála knih, která mě opravdu rozbrečela. Dávám jí pět hvězdiček, nic jiného si ani nezaslouží.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Skvělý děj, skvěle napsáno a přeloženo. DOPORUČUJI!