Je v pořádku, že nejsi v pořádku: Jak se vyrovnat se ztrátou a zármutkem
Megan Devine
Megan Devine nabízí nový a hluboký přístup k prožívání zármutku a ke způsobu, jakým pomáháme lidem, které potkala životní tragédie. Megan zná zármutek dobře z obou stran: jako terapeutka i jako žena, která byla svědkem nešťastného utonutí svého milovaného partnera. A proto o nevyslovených pravdách o ztrátě, lásce a uzdravení píše s hlubokým vhledem. Vyvrací kulturně vynucovaný cíl návratu k normálnímu, „šťastnému“ životu a nahrazuje ho mnohem zdravější střední cestou, která nás vyzývá k budování života se zármutkem, bez toporné snahy o jeho překonání. Prostřednictvím příběhů, životních tipů, výsledků výzkumů, tvůrčích postupů a přístupů založených na všímavosti nám nabízí jedinečného průvodce zkušeností, kterou ve svém osobním životě nebo v životech lidí, které milujeme, musíme projít všichni. Je v pořádku, že nejsi v pořádku je kniha pro truchlící, pro ty, kteří je milují, a pro všechny, kteří se snaží o větší lásku k sobě samým i druhým lidem.... celý text
Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 2022 , GradaOriginální název:
It's OK That You're Not OK: Meeting Grief and Loss in a Culture That Doesn't Understand, 2017
více info...
Přidat komentář
Vynikající, výjimečná, z hluboké vlastní zkušenosti autorky - která hodně odpovídá i té mojí.
Jak se nedokážeme smutek vidět nejen jako jednotlivci, ale jako celá společnost. Jak ubohé a falešné, je všechno utěšování - zase bude líp, které si nalháváme doslova masově jako nějakou útěšnou pohádku, hypnózu.
Nedokážu říct, jak by se četla kniha někomu, kdo nemá se ztrátou tak živou zkušenost, ale mám za to, že je to jedna ze zásadních knih, které otevírají oči tam, kde je máme jinak pevně stisknuté.
Autorovy knížky
2022 | Je v pořádku, že nejsi v pořádku: Jak se vyrovnat se ztrátou a zármutkem |
Naprosto ojedinělá,vyjímečná,lidsky napsaná kniha!! Dříve nebo později se v životě setkáme se ztrátou blízkého člověka nebo se s ní bude vypořádavat někdo z našeho okolí. A většina lidí neví jak s pozůstalými komunikovat,jak jim pomoci,aniž bychom je ještě více zranili. Protože pokud jsme dosud nic takového neprožili,nevíme jak zapeklitá je podpora truchlících.
"Lidé, kteří nám v tomto směru můžou poradit nejlépe, tedy sami truchlící, nemají energii, zájem ani kapacitu to někoho učit."