Jean Dubuffet
kolektiv autorů
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131041/jean-dubuffet-131041.jpg
5
2
2
Katalog výstavy v Jízdárně Pražského hradu 5. 10. – 28. 11. 1993. 90 obrázků, z toho 42 barevných. „Pražská výstava je první výstavou Jeana Dubuffeta v zemi východní Evropy, Představuje se tu tvůrce, který patří plně 20. století a odmítáním jakéhokoliv kompromisu zaujal postoj nejradikálnější. Neúnavná činnost a začlenění díla v kontextu doby z něj učinily jednoho z nejvýznamnějších umělců po druhé světové válce. Dubuffet vyhledával dialog, i když byl náročný ke svým partnerům; každé setkání pro něj znamenalo objev, možnost opravit si mínění a obohatit vlastní práci novými koncepcemi. Na konci šedesátých let ho nadchl návrh pražské Národní galerie uspořádat v Československu jeho výstavu, I když situaci posuzoval skepticky. Realizace projektu již dosti pokročila ve chvíli, kdy ji překazily následky událostí roku 1968. Po pětadvaceti letech se výstava uskutečňuje v politicky změněném světě. Dnes to však již není výstava umělce uprostřed tvorby, jejíž dosah ještě nelze dohlédnout, ale retrospektiva díla, které se stalo příkladem neustálým tvůrčím směřováním ke svobodě myšlení. Ještě v roce 1985, několik týdnů před smrtí, pracoval Dubuffet s obrovskou energií na posledních obrazech, Nezajímala ho vlastní osoba – domníval se. že záhada není v něm – ale to, co ho obklopovalo. Retrospektiva v Jízdárně Pražského hradu, zahrnující téměř stovku děl, ukazuje hloubku jeho vnímání a celou šíři jeho vnitřního poznávání znamenající zásadní přínos umění 20. století. Po mnoho let se francouzská mimopařížská muzea. Národní muzeum moderního umění. Centre Georges Pompidou a Dubuffetova nadace věnují hodnocení i soupisu a uchování Dubuffetova díla. Všechny tyto instituce spojily své úsilí k uspořádání umělcovy výstavy v Praze. Národní galerie, která podstatnou měrou spolupracovala na její koncepci, dokazuje, že dialog započatý s Dubuffetem pokračuje prostřednictvím jeho děl.“ Alain Juppé ministr zahraničních věcí Francouzské republiky... celý text
Literatura naučná Umění
Vydáno: 1993 , Národní galerieOriginální název:
Jean Dubuffet, 1993
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
Jean Dubuffet, 1901-1985 syrové umění (art brut)
Nepostradatelné. Výpisek: Výstava děl pěti duševně chorých v knihkupectví Marcela Evrarda v Lilie, kde Jean Dubuffet přednese příspěvek nazvaný Pět malých vynálezců malby: „Smyslem umění je prostředkovat výraz podpovrchových vrstev, hlubinných rovin. Od uměleckého díla očekáváme, že jeho autor v něm objevil, že v něm vynalezl způsob, jak prorazit povrchové vrstvy a uvolnit průchod těmto spodním vrstvám a současně I těm našim, jakmile máme dílo před očima (...) Výtvarné dílo pro mě má smysl jen tehdy, je-li bezprostřední a přímou projekcí toho, co se odehrává v našem nitru. (...) Cítím jasně, že naše klasické umění je uměním odvozeným a cizím našemu rodu (...) Pouze v tomto ,surovém umění' po mém soudu nacházíme přirozený a normální proces umělecké tvorby v jeho elementární a ryzí podobě. (...) Podle všeho šílenství člověka odlehčuje, dává mu křídla a dopomáhá mu k jasnozřivosti; mnoho objektů (zhruba polovina) na naší výstavě jsou práce pacientů psychiatrických léčeben. Nevidím žádný důvod vyčleňovat je, jak se to dělává, do zvláštního oddílu. Veškeré styky (velmi četné), které jsme s našimi více nebo méně ocejchovanými druhy měli, nás přesvědčily, že mechanismy tvorby jsou v jejich rukou přesně tytéž jako u každé osoby považované za normální; ostatně rozdíl mezi normálním a nenormálním pokládáme za těžko postižitelný; kdo je normální? Koneckonců i duševní ,choroby' jsou nekonečně rozmanité – je jich téměř tolik jako nemocných – a zdá se poněkud svévolné všechny je házet do jednoho pochybného pytle nemoci. V této otázce zastáváme hledisko, že funkce umění je ve všech případech stejná, a není tedy žádné umění choromyslných stejně jako není umění lidí trpících dyspepsií nebo onemocněním kolena."