Jeden plus jedna
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481546/bmid_jeden-plus-jedna-6Vt-481546.jpg
4
2081
2081
Představte si, jak by mohl vypadat příšerný život: manžel vás opustil a rodině nepřispívá ani penny. Vašeho syna puberťáka šikanují a dcera, jež je matematický génius, má sice možnost nastoupit na prestižní školu pro nadané děti, ale vy si to zkrátka nemůžete dovolit. Už jen nákup školní uniformy by znamenal pořádnou díru do rozpočtu – a co teprve školné… Seznamte se, přesně takový je ve zkratce život Jess Thomasové. Jednoho dne se však Jess přihodí zvláštní věc. V taxíku Najde svazek bankovek, který patří arogantnímu milionáři Edu Nichollsovi, u něhož doma Jess uklízí. Žádný balík to sice není, pro Eda bezesporu jen pár drobných, nicméně pro Jess by ony peníze znamenaly řešení problému. Jinak zásadová žena se impulzivně rozhodne, že si peníze ponechá a využije je pro svou dceru. V té chvíli ještě netuší, jak jí jejich majitel následně změní život…... celý text
Přidat komentář
Na začátku jsem byla děsně napjatá, uprostřed už mě ta romantika začínala nudit, blízko ke konci jsem za každou kapitolou v duchu vykřikla: "Cože??!" a na konci už mi bylo jasné, jak to s nimi dopadne.
Možná mi přišel trochu únavný ten kontrast mezi extrémní chudobou a extrémním bohatstvím, který mi byl neustále připomínán. Ale jinak vesměs uklidňující čtení, takové to, co je potřeba občas zařadit mezi to kriminálno, nereálno, depresivno ...
Kniha se četla velmi lehce a příběh rychle plynul. Postavy jsou sympatické a řeší trochu větší problémy v životě. Někdy se cesty dvou naprosto různých lidí sejdou a vyjde to. Je to moje první kniha od autorky a rozhodně se pustim do dalších.
Páááni! Nevím co říct, jedním slovem boží! Dlouho jsme se nesetkala s takovými sympatickými postavami. Příběh uklízečky jsme hltala, úplně jsem chápala její situaci. Moc se mi líbili pohledy všech postav, nebylo to jednostranné. Četla jsem dost knih od Jojo a vždycky tu co přečtu, o ní tvrdím že je ta NEJ, nevím kam až to může vést, ale její knihy jsou skvělé. Doporučuji všem, její knihy se líbí všem 3 generacím v naší rodině.
Jess Thomasová je sama se dvěma dětmi a její finanční situace také není zrovna nejrůžovější. Ale Jess je silná žena a jako matka chce pro své děti jen to nejlepší. Pracuje jako uklízečka u milionáře Eda Nichollsova. Ed se rozhodne zavézt celou rodinu do Skotska, neboť Jess na cestu nemá peníze a chce, aby se její dcera mohla zúčastnit matematické olympiády. Je to taková road movie. Dlouhá cesta před nimi.Co tam se všechno uděje? A těch zážitků, které jim společná cesta autem poskytla! Dobře se to četlo, rychle to ubíhalo. Je to ale úplně něco jiného než příběhy , které jsem dosud od Jojo Moyes četla. I tak příště zase sáhnu po její další knize, kterou jsem dosud nečetla.
Páni... Já mám rád road-movie, netušil jsem však, že může existovat
road-book :-)
Kniha mě neskutečně bavila. Opět výborné vykreslení postav. Zábavný děj.
Jedu si teď na Jojo vlně, takže mi zbývá už pouze Krasojezdkyně.
Doufám, že brzy něco nového přibude :-)
Je to první kniha, kterou jsem od této autorky četla. Jojo Moyesová mi byla doporučená kamarádkou, že prý píše úžasně. Po pravdě kniha mi nijak úžasná nepřišla. Příběh se mi začal líbit až když Ed vezl celou rodinu na matematickou olympiádu. Konec příběhu byl moc hezký. Jsem ráda, že vše skončilo právě takto, i když si myslím, že v opravdovém životě by se nic takového nestalo.
Velmi příjemné čtení,kniha se mi líbila jako všechny,které jsem od Jojo přečetla.
Třista padesát sedm stran vtipného textu, který se snaží zakrýt hořkou pachuť nefunkční rodiny a z toho plynoucí velkou naivitu hlavní hrdinky, které osud nerozdal do začátku dobré karty.
,,Zákon pravděpodobnosti v kombinaci se zákonem velkých čísel praví, že někdy musíte akci opakovat vícekrát, abyste dosáhli kýženého výsledku.V zásadě jde o to, že někdy se prostě nesmíte vzdát."
A když velkou neznámou ,,náhodu" přesvědčíte, že konečně stojíte na správné straně barikády, vždy vám do té karetní hry přimíchá nějaké to eso :-).
P.S: I když já věřím na náhodu, tak v tomto příběhu jich i na mě bylo pohádkově "veľa" :-))
P.P.S: Nevzdávejte pomalý začátek knihy, protože Jojo nepíše pro edici pana Alzheimera. Příběh vás pobaví, místy dojme, i když já perličku na dně tentokrát nenašla. Ale vy ji třeba objevíte. Kdo ví ... ?
Mozno pribeh nebol nicim vynimocny, no autorka vie tak putavo urobit z jednoduchosti nieco vynimocne. Kniha je plna poucnych myslienok, z ktorych by si mal clovek vziat ponaucenie. Nikdy nieje tak zle, aby nemohlo byt horsie. Pribeh bol rozpravany velmi citlivo. A aj mne vysla slzicka, hlavne v tej casti, kde im ludia posielali peniaze pre Normana. Vzdy sa sa najdu ochotni ludia pomoct. Preto ak mozeme pomoct ludom, ktori to potrebuju, nevahajme, lebo nikdy nevieme, ci prave my tu pomoc nebudeme niekedy potrebovat.
Možný spoiler
(Třeba kdyby si myslel, že má Tanzie leukémii, možná by se vrátil. Jednou se dívala na televizní film, v němž se rodiče hlavní hrdinky rozvedli a pak se zase dali dohromady, protože dostala leukémii. Ovšem Tanzie leukémii ve skutečnosti nechtěla, protože z injekčních jehel omdlévala a měla dost hezké vlasy.)
S autorkou jsem měla trochu delší pauzu, takže jsem skoro zapomněla, jak umí poutavě psát. Pokud se mi trefí do tématu, jsem z jejích knih nadšená. A Jeden plus jedna řadím mezi to nejlepší, co jsem od autorky četla (ano, vyhrála u mě i před Dřív než jsem tě poznala). Příběh vlastně takový obyčejný, ale o to uvěřitelnejší (všechno...teda kromě těch "ukradených peněz", které mi přišly podstatné vlastně jenom proto, aby se vytvořilo "drama posledních třiceti stran", které prostě v knize muselo být...jako ve všech podobných). Tohle není příběh o Popelce uklízečce (opravdu nemám v ruce variaci na Krásnou pokojskou). Tohle je příběh o uklízečce, která má srdce Popelky, a ještě něco navíc (fajn, až na tu jednu věc). Což je o level víc. Nemohu se zbavit dojmu, že kdyby úplně stejný námět napsal někdo jiný, kniha jako celek nevyzní tak dobře. Jsem za podobné autorky (autory) ráda, protože rozřeďují mé většinové čtenářské preference. A jsou hlavně důkazem, že i knihy pro ženy a romantické knihy nemusí být kýčovitě klišoidní a mohou být i inteligentně napsané. Já bych jich totiž klidně přečetla víc, protože nemám zatvrdlé srdíčko. Jenom většina těch knih je patetická břečka emocí o Adonisovi a šedý myšce. Což tady fakt není a díky za to.
Možná znáte ten kreslený vtip, kde žena volá na svého muže: “Kde jsi ty můj princi? A on ze zachodu odpovídá: ještě stále sedím na bílém koni!”. No tak na tenhle příběh to pasuje...
Nepatřím zrovna do škatulky RomanTyček a červenou knihovnu obvykle míjím. Takže dobře mi tak. Ale prostě jsem se pár dní válela na pláži, chtěla oddych a sebou jsem měla jen čtečku plnou různých ukázek (neměla jsem přístup na Wi-Fi pro stažení celé knihy), Šóguna v originále a pak Jedna plus jedna.
Takže oddych splněn, protože moc mozkových buněk nebylo třeba zapojovat, ale jinak to bylo příliš neuvěřitelné a příliš zkratkovité.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek od Jojo Moyes, i přestože jsem prvních 40 stran umírala nudou.. Ale jak už to u mě s knížkami od Jojo Moyes bývá zvykem, najednou byly dvě hodiny v noci a já si uvědomila, jak mě Jojo Moyes opět dostala. A jak jsem pomalu ale jistě Jess, Edovi, Tanzie, Nickovi a Normanovi úplně propadla :)). Brečela jsem, smála se a nakonec mi bylo strašně líto, že to skončilo, protože bych o téhle pětici mohla číst až do rána :)) Chtělo by to nějaké pokračování, protože konec knížky byl krásný začátek něčeho nového.. :)
Pozitivní a velmi čtivá! :) Jojo je neskutečně skvělá! :)
Miluju střídání postav a hlavně části, které vypráví puberťák Nicky. :D
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Příjemná oddechovka.
Jojo Moyesová je pro mě zárukou skvěle napsaných oddechových knížek a i tahle kniha mě nezklamala.
Několikrát jsem se nahlas zasmála a příběh se četl skoro sám. Jen škoda, že to nemá víc stránek, trochu mě mrzí, že příběh už skončil :)