Jeden rok bez tebe

14.12.2024

Neměla jsem od knihy velké očekávání. Vlastně jsem si myslela, že bude špatná a po pár stránkách přestanu číst a nedočtu jí.

Nakonec jsem se strašně rychle začetla a nemohla jsem přestat. Autorka vás drží celou dobu v příjemném napětí, které vás nutí číst dále.

Četla jsem jí strašně dlouho, ale zase jsem byla ve čtecí krizi, jak neobvyklé =(, a potom ty knihy čtu i měsíc než je dočtu a v příběhu se potom začnu ztrácet. Není to tím, že by kniha nebyla čtivá, ale tím, že na čtení nebylo moc času a ani nálady.

Nepřečetla jsem si ani o čem kniha je a začala rovnou číst. Dělám to docela často, když si vybírám knihy v knihovně, tak vezmu knížky podle obálek a jdu a u téhle knihy tomu nebylo jinak. Nelituji toho, protože jsem byla mile překvapená tím, jak mě kniha oslovila.

Jestli se chcete psychicky zničit a potom se nechat zase spravit, tak je tahle kniha přímo pro vás. Miluji takový tip knih.

Mělo by se o psychických potížích a jejich příznacích mluvit, proto jsem ráda, že vycházejí knihy na toto téma, že se s ním inspirují jak zahraniční, tak i čeští autoři. Tady autorka moc příjemně a dobře toto téma zpracovala.

Naprosto doporučuji tuhle knihu všem. Ať už čtěte takový žánr nebo ne, tak tahle kniha je něco, co osloví všechny věkové kategorie.

Snad někdy příště u další recenze.

13.10.2024

Knihu jsem si stáhla na čtečku a pozapomněla, takže když jsem neměla nic jiného tak přišla vhod. Ovšem nic moc speciálního to nebylo. Všichni skákající během hlavní hrdinky, která je na ně akorát protivná je trope, který nemusím.

04.09.2023

Silný, emotivní příběh. Autorka tu pracuje s vinou a zaměřila se čistě jen na postavu Caro a její problémy. Mrzelo mě, že Hector nedostal více prostoru pro vyprávění svého příběhu. Jeho postava mi přišla mnohem zajímavější.
Trochu mě zarazilo, že ve škole, kde mají skoro všechny děti nějaké problémy, nebyla jediná hodina s terapeutem, nebo nějaké skupinové sezení.

02.05.2022

Pokud hledáte něco hezkého a veselého,  po této knize opravdu nesahejte. Po přečtení názvu a anotace je vám to asi jasné, ale že mě ta knížka tak dostane jsem nečekala .
Jak vám může být, když přijdete o svou nejlepší kamarádku. Lepší na takové veci ani nemyslet, že?
Dokážete přežívat a nechcete zapomenout. Ani na to hezký, ani na tu bolest, že už tu s vámi není. Bojíte se, že jí zrazujete a ztrácíte ve vzpomínkách jen tím,  že žijete dal - bez ní. Co když je to ještě horší, vina kterou pocítíte, že za tu nehodou můžete. Že jste tam s ní. Vy přežijete, ale ona umře.

Neumím ani vyjádřit jakou bolest jsem cítila když jsem ji četla. Možná jsem moc citlivá, empatická, ale bylo mi z toho neskutečný smutno. Měla jsem skoro celou knihu slzy na krajíčku a boleli mě oči jak jsem je zatlačovala (ty slzy). Přečetla jsem ji za dva večery (což je u mě vlastně zázrak).
A bavilo mě odkrývání pocitů, událostí, pravd a na každou kapitolu jsem se víc a víc těšila.
Jako něco hezkého, musím zmínit prostředí Švýcarska a postavy

,,Lidé se nebudou snažit věcně. Po nějaké době se rozhodnou, že už nemá smysl to znovu zkoušet. "
.

29.03.2022

Knížka se mi moc líbila. Je to krásně napsané. Úplně jsem se přenesla do toho místa a upřímně mě dost lákalo se tam ocitnout. Příběh měl své kouzlo, takže doporučuji. A trochu vás donutí se zamyslet, co vlastně od života chcete.

03.03.2022

Hezká knížka. Oddechová, pohodová. Hodí se přesně do zimního počasí, kdy si zalezete pod peřinu a užíváte si čtení. Bavilo mě si představovat to nádherné švýcarské prostředí.

16.02.2022

Kniha se řadí mezi YA, ale má přesah a nadchne i starší čtenáře. Příběh má vše, co v YA očekáváme, a přestože jsem od začátku věděla, jak to celé dopadne, zpracování bylo výborné. Kapitoly jsou krátké, takže vás drží v napětí a nenarazila jsem na jedinou trapnou scénu, u které bych protáčela oči. Což pro mne samotnou bylo u knihy žánru YA velké překvapení.

Rozhodně doporučuji čtenářům Colleen Hoover, myslím, že nebudete zklamáni.

HODNOCENÍ: 75 %

09.12.2021

Na první pohled YA jako každá jiná, ale zároveň zpracovává důležitá témata. Nic nezmizí lusknutím prstu, vzpomínky ani pocit viny.
Samozřejmě je to upraveno pro cílového čtenáře a smysl života tam nenajdete, ale ťukne přesně do toho správného místa a zanechá příjemný dojem.

14.11.2021

Divci roman na trochu smutnejsi tema, ktery konci s nadeji.

28.10.2021

Smíšené pocity. Nebudete z toho úplně paf. Nějakou myšlenku si z toho, ale odnést můžete... Ptáte se jakou? Když někoho ztratíte, není hrdinské zavřít všechny dveře, ale naopak chtít žít i přestu všechnu bolest v srdci dál,dokázat se zasmát z celého srdce, otevřít srdce pro někoho nového... Apod

26.10.2021

Ruku na srdce, na YA už jsem trochu stará, ale ono to možná není od věci zabrousit občas do vod, který už "nejsou pro mě".
Jasně, z nadhledu třicátnice bych Caru někdy s chutí propleskla. Chvílema jsem nechápala, proč se v tom plácá jak slimák v kaluži, proč je takovej sebemrskač a trestá se za to, co fakt nebyla její vina.
Ale pak se zamyslím, jak bych to asi snášela já jako sedmnáctiletá, bez alespoň nějakýho životního nadhledu, bez zkušeností se ztrátou (která většinou přichází s přibývajícími léty) a ejhle, dojde mi, že autorce se tu polámanou duši podařilo vykreslit víc než reálně.
Bavilo mě to, i když ta zlatá mládež, co má všechno, to je taky téma...
Dávám 4 hvězdy, jsou teda ušmudlaný, ale potenciál na to třeba někomu otevřít oči tu je. A za to si ty hvězdy zaslouží.

20.08.2021

Na tohle jsem se hodně těšila. Už jsem po knize pokukovala dlouho, ale až teď se do ní pustila. Anotace mě hned zaujala, takže jsem nemarnila čas a vrhla se do ní.
Začátek byl strašlivě zdlouhavý a já se nudila. Navíc mi byla hlavní hrdinka nesympatická. Její chování vůči ostatním ve škole mi přišlo vedle. Já ji chápala, vážně ano, ale občas to bylo nelogické a nevhodné.
Někde v prostředku se to rozjelo a bylo to zajímavější, ale pořád tam scházela nějaká jiskra. Celý ten příběh a průběh knihy byl takový mdlý, ale vyobrazení duševního zdraví a postupné uzdravování bylo fajn.
Kdo mě ale bavil byl Hector (až na tu část kdy vyzradil sexualitu Ren) a Ren. Oba byli hrozně fajn a milí. A fakt mě mrzelo, jak se k nim Cara chovala.
O Caře asi nic vypisovat nebudu, protože mě vážně štvala. Sice byla ke konci "klidnější", ale stejně…
Ona kniha nebyla špatná, jen mi nesedla jak jsem očekávala. Rozhodně je vhodná hlavně pro mladší čtenáře. 2.5/5 *

19.05.2021

Bohužel za mě to bylo slabé, průměrný dívčí románek. Autorka se sice snažila navnadit na to, že přesně nevíme, co se Caře stalo, ale ani to nepomohlo k tomu, aby knížka byla zajímavější. Pokud někdo hledá knihu, u které jenom tak vypne, tak by to asi šlo, ale jinak je to prostě také nemastné, neslané...

15.02.2021

Knížka nebyla špatná, četla se rychle, ale musím říct, že víc mě zaujal její psychický stav, než celkový děj. Cara (hlavní postava) mi přišla až moc uzavřená a zbytečně shazovala psychology, ke kterým dlouho docházela a střídala jako ponožky. Na druhou stranu nemám ponětí, jaké je ztratit nejlepší kamarádku, tak smutným způsobem, jako bylo v knize.
(*celý moment autonehody byl skvěle popsán)
.
3,5/5*

05.02.2021

Knížku jsem po pár kapitolách odložila a vrátila jsem se k ní takzvaně z nouze. Vůbec toho nelituji. Zvládla jsem ji dočíst za dva večery. Začátek je sice slabší, ale po dvou týdnech strávených na nové škole, mě Carin příběh chytl. Postavy jsou dobře vykreslené a jejich reakce jsou naprosto reálné. Jen konec trochu překvapil. Není to taký ten styl zakončení knížky, který byste u tohoto žánru čekali, ale já ho shledávám jako moc fajn. Za mě má knížka 4* .

Za mě byla super, hezky se četla i když je pravda, že mi dělala problém (prvni 2-3 kapitoly) se vypořádat se stylem psaní autorky, ale pak se čte úplně sama.
Dále jsem se hrozně zamilovala do postavy Hector, který je v knize velice hezky vykreslen. Co se týče hlavní hrdinky tak jsem měla ohledně ní takové smíšené pocity není hrozná ani mě kupodivu neštvala, postupem jsem si ji oblíbila.
Konec se mi moc líbil po přečtení epilogu knížky jsem měla hezký pocit.
4*/5*

31.12.2020

Ze začátku jsem byla nadšená, ale postupně moje nadšení opadávalo. Za mě taková průměrná knížka.

12.12.2020

Děj i nápad super, ale praxe ne.
Je vidět, že to je autorčina první kniha, protože třeba ten začátek byl strašně nepropracovaný.

+
+Po dlouhém přemýšlení jsem zjistila, že mám ráda Caru, protože na to, co prožila to zvládá ještě dobře a je to úplně norm. reakce

+líbil se mi ten symbolický konec

+Hector byl docela hezky vykreslený
-
-začátek knihy byl hrozný

-je to nereálný, říká se jim škola pro beznadějné případy, nebo tak nějak a přesto se všichni málem poserou z toho, že C. měla panic. záchvat. - - - Člověk by čekal, že tam každý student bude mít panickou reakci jednou do týdne, nebo, že aspoň budou mít nějaké klaustrofibie, syndrom CAN, posttraumatickou stresovou reakci či
něco podobného a ono až na výjimky nic.

-jak už jsem psala, nepropracovanost

-nevím proč, ale zdá se mi, že většina lidí byla prostě divná, něco mi na nich nesedělo.
-nelíbilo se mi, jak Cara shazovala psychiatry. Jako chápu, někteří jsou jen figurky, ale většina z nich opravdu tomu člověku pomůže.

- jak už jsme psala, hrozně dlouho jsme se rozhodovala, jestli mám hlavní postavy zabít, anebo jestli ne.


Sooooo_2*/5*_

pardon, snazila jsem se tomu dat vic sanci, ale proste nedocteno. hlavni hrdinka otravna ubrecena pizda, vylozene me jeji chovani vytacelo... ostatni postavy tak strasne umely az se mi chtelo brecet, cely to bylo strasne nerealny a tak tragicky napsany, ze jediny, co k tomu muzu rict je DES BES. mam ve zvyku knihy docitat, abych jim zbytecne nekrivdila, ale tohle fakt nedavam.