Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451383/bmid_jeden-z-nas-pribeh-o-norsku-Wue-451383.jpg
5
367
367
Oslo, 22. júl 2011, 77 mŕtvych ľudských bytostí zabitých jediným človekom s jasnou víziou a presvedčením. Jediný deň, ktorý navždy zmenil dejiny Nórska, zasial obavy do jeho obyvateľov a zmenil životy desiatkam dotknutých rodín. Jeden z nás od nórskej reportérky Åsne Seierstad nie je chronologickým súpisom udalostí a vyčíslením strát, ale hlbokým pohľadom na osobu Andersa Behringa Breivika, masového vraha, muža zúfalo túžiaceho po sláve a uznaní. Príbeh o Nórsku zachádza do Breivikovho detstva, opisuje traumy malého chlapca, jeho túžby po fyzickej dokonalosti a bohatstve. Veľmi podrobne zachytáva Breivikove prípravy na zločin, ktorý nemožno ospravedlniť žiadnym vysvetlením, samotný priebeh „čierneho dňa“ i súdneho procesu, ktorého výsledkom je 21 rokov väzenia s možnosťou predĺženia. Åsne Seierstad zachádza ešte ďalej a paralelne s brutálnym činom nám poskytuje sondu do histórie niekoľkých zasiahnutých rodín, ich životov predtým a potom, teda toho čo z nich zostalo. Kniha Jeden z nás je zúfalý aj mrazivý príbeh jedného muža, ktorého nijako nehodnotí, predloží fakty, myšlienky vraha, postrehy okolia a pocity nedobrovoľne zúčastnených na brutálnom zločine, vyvolá zlosť, (ne)pochopenie, prinúti nás pýtať sa, možno i plakať či kričať.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2018 , AbsyntOriginální název:
En av oss: En fortelling om Norge, 2013
více info...
Přidat komentář
Příběh Anderse Breivika a ostrov Utoya s ním spjatý zná asi každý. Tenhle příběh je v knize komplexně zpracovaný, od dětství pachatele, příběh jeho matky, příběh obětí, jejich rodičů, Norska a tragického dne 22.července 2011. Na jedné straně neskutečné utrpení vražděných dětí a na druhé nesmyslné a hlavně směšné podmínky odsouzeného. Srdce se mi zastavovalo u vyprávění pozůstalých, ať už to byli kamarádi, sourozenci nebo hlavně rodiče. Tu neskutečnou bolest si umí představit asi málokdo. Docela mě překvapila reakce mládežnické organizace, která vlastní ostrov, když chtěli rodiče a kamarádi uctít po roce památku svých dětí přímo na ostrově. Velké díky patří autorce za skvěle sepsaný příběh, který určitě nebyl po psychické stránce jednoduchý.
Predtým som poznala číslo, táto knižka mi umožnila čiastočne poznať zlomok ľudí. Vedela som, ako to končí a napriek tomu som zúfalo dúfala v iný záver. A tá bezmocnosť pri opise činnosti polície..
Musím to vstrebať. Bude to nadlho. Ako zisťujem, knihy od Absyntu majú v sebe niečo, čo s vami už zostane. Niekde tam, pod kožou a pripomenie sa to, hoc aj nie hneď, ale kľudne neskôr. Knihu som čítala dlho. Musela som. Toto nebolo ako čítať triler , či horor na dva večery a ísť ďalej. Na začiatku knihy možno máte pocit, že je to len taký triler... ale toto sa naozaj stalo. To je to, z čoho som mala zimomriavky, to je to, prečo som musela čítať po dvoch-troch kapitolách a potom som to musela stráviť. Mala som hlavu plnú myšlienok. Poplakala som si. Autorka, to podala neskutočne, skvelo, hrozivo. Čítať tento príbeh o ľuďoch, ktorí prežili, o tých, ktorí zomreli, o ich rodinách, bolo to zdrvujúce . Túto knihu by si mal prečítať každý, každý, kto nad ňou váha, každý milovník trilerov... Každý!
Dlho som predychavala knihu. Autorka sa do toho pustila s vybornym nasadenim. Putavy pribeh, silne emocie...
Veľmi silný príbeh. Klobúk dole pred autorkou, ktorá dokázala z množstva materiálov vyskladať obsah knihy tak, že podáva čitateľovi pomerne reálny a uveriteľný obraz toho čo predchádzalo útoku, čo sa v inkriminovaný deň odohralo a čo nasledovalo. Prvá časť venujúca sa detstvu a dospievaniu Breivika, tak isto ako aj črtajúca príbeh niekoľkých mladých ľudí, ktorí napokon zaplatili najvyššiu cenu, má pomalšie tempo - to sa však zmení akonáhle udalosti naberú spád a autorka sa dostane k atentátu a súdnemu procesu, táto časť je emočne tak silná, že vyvoláva husiu kožu a vháňa slzy do očí. Kvalitné a mrazivé čítanie.
Bravúrne spísaný prierez Breivikovým životom (ale aj životom a úspechmi niekoľkých jeho obetí), jeho chorým zmýšľaním, dlhých príprav k atentátu, ale aj samotným útokom na ostrove Utoya, z ktorého až behá mráz po chrbte. Prvýkrát sa mi stalo, že som musel pri čítaní knihy odvrátiť zrak, knihu odložiť a nachvíľu sa venovať iným myšlienkam.
Ozaj literatúra faktu. Výborne spracovaná kniha, ale lepšie by bolo keby sa táto udalosť nestala. Popis mieromilovnej nórskej krajiny s nádhernou prírodou a k tomu jeden "šialenec". Nechýbajú rozhovory s tými, ktorí na Utoyi v tom čase boli a prežili aj s pozostalými obetí. Opísaný život Breivika od jeho útleho detstva.
Prečo sa to stalo? Dalo sa tomu zabrániť? Je za tým ozaj iba jednotlivec?
To sú otázky na dlhé diskusie...
Tahle knížka ve mně bude rezonovat ještě dlouho.
Autorka monitoruje doslova vznik teroristy Breivika - od jeho rodinného prostředí až k politickým reáliím Norska a vytváří mozaiku s několika osudy jeho obětí - mrtvých i přeživších.
Několikrát jsem musela přestat číst - ať už proto, abych to všechno zpracovala anebo proto, abych si na googlu vyhledávala další a další články a fotky.
Opravdu skvělá práce autorky - vedla rozhovory s obětmi, rodinami, kamarády Breivika z mládí - i jeho rodiči, psychology, rešeršovala články a zprávy, jako novinářka se účastnila soudního procesu... klobouk dolů.
Ze závěru knihy: "Milý čitateľ, knihu Jeden z nás budeš čítať ako dokonalý thrillers vedomím, že opísaný príbeh sa skutočne udial..."
Myslím si, že z veľkej časti ukazuje kniha to, že už pocit bezpečnosti na svete viac-menej nie je. Veľmi desivé opisy detstva, a ešte desivejšia myšlienka je to, že takéto detstvo prežilo mnoho ľudí, Breivik nebol výnimkou. Po takmer 90 stranovej kapitole o útokoch na Utoyi som mala nočné mory - kniha pôsobí na čitateľa od začiatku do konca. Klobúk dole pred spisovateľkou, spracovať túto tému bolo určite hrozné.
Výborná kniha! Aj zaujímavá, aj napínavá, aj smutná, aj vecná. Veľmi príjemný štýl písania a skvelý preklad. Naozaj odporúčam.
Na začátku července 2011 jsem byl jako turista na krátké návštěvě Osla (Breivik tam byl ten samý víkend a testoval si přesuny mezi jednotlivými místy svého plánovaného útoku) a odnášel si pocit, že Norové jsou mimořádně poklidný, zdvořilý národ a že mají společnost, která je vstřícná ke všem. Zkrátka to poslední místo na světě, kde bych si představil brutální teroristickou akci. Proto si dobře pamatuji šok, který jsem tváří v tvář informacím o Breivikově útoku zažíval. A také si dobře pamatuji znechucení nad reakcemi svých spoluobčanů, kdy jsme z většinového postoje „Náboženství, které generuje takové útočníky nepatří do Evropy“ (v prvních hodinách se automaticky počítalo s tím, že se jedná o Al Kajdu nebo podobnou organizaci) skokem přešli k argumentaci „Odhodlaného šílence-solitéra není možné zastavit. S tím se nedá nic dělat.“
Kniha nabízí příběh Breivika a také několika jeho obětí a rodin obětí. To vytváří zajímavý kontrast. Za pozitivní považuji fakt, že se zde nesoudí a nedělají se závěry. Koneckonců, kniha, která by slibovala, že když si ji přečteme, pochopíme, proč se stalo to, co se stalo, ta by stejně nebyla věrohodná. Některé věci jsme prostě odsouzeni nechápat.
Výhradu jsem měl vlastně jedinou – a to byl použitý literární styl, který na mě působil příliš beletristicky, spousta přímé řeči by až tolik nevadila, ale zdálo se mi, že ten styl je příliš dramatický. Emoce celého příběhu jsou dostatečně silné a střídmější podání by to, alespoň podle mě, jen podtrhlo. Ale to je spíše drobnost, celkové vyznění bylo drtivé i tak.
Nejsilněji na mě zapůsobil fakt, že byl Breivik tak silně přesvědčen o své pravdě. To je samozřejmě známá věc, ale stejně mě pokaždé překvapí, že ze sebe dokážeme dostat to nejlepší i to nejhorší, a přitom si v obou extrémních polohách jsme tolik podobní co do jistoty svého povolání k akci. V jednu chvíli Breivik mluví o tom, že je mu líto své matky, ale že jeho úkol je tak důležitý, že ohledy k rodině musejí jít stranou. Tím připomene Markovo evangelium, což je doslova šílená souvislost...
A ještě poslední poznámka. Norové. Chválou Norů jsem svůj komentář začal a chci tak i skončit. Národ se v reakci na tragédii neuchýlil k militantním reakcím, touha po lynčování, volání po zpřísnění trestů obecně, po zavedení trestu smrti, po vládě pevné ruky – nic z toho nebylo v norské společnosti většinově požadováno. Naopak – reakcí bylo žádat více demokracie, více společenské diskuze. To považuji za úctyhodné a je to pro mě osobně velkou inspirací.
Po pár životopisných románoch, moja prvá literatúra faktu. Prečítala som na odporúčanie známeho. Normálne by som sa k nej asi nedostala. Námet a obsah diela by som považovala za bulvárne čítanie. A dozvedieť sa viac o nejakom šialencovi ma tiež nelákalo. ALE!!! Táto kniha je úplne z iného súdka. Štýl čistý faktografický, bez úvah, hodnotení a odsúdení. Veľmi dobre opisne vyznel kontrast životných hodnôt masového vraha so životnými hodnotami a ideálmi mladých nevinnými obetí. Dozvedela som sa veľmi veľa o Nórsku hlavne o jeho sociálnom a politickom systéme. Okrem hlavnej tragédie, ma šokoval fakt že sa masakru dalo predísť. A pekná myšlienka jedného dievčatka z Utoyi na záver: Keď toľko zla dokáže urobiť jeden jedinec, koľko dobra sú schopní urobiť ostatní ľudia.
"Človek chce byť milovaný, a ak ho nikto nemiluje, tak obdivovaný, a ak ho nikto neobdivuje, tak obávaný, a ak sa ho nikto nebojí, tak chce, aby z neho ľudia mali nejaký pocit, jeho duša sa desí prázdna a chce kontakt za akúkolvek cenu. "
Těžko popsat pocit, který zavládl v mé duši po dočtení této knihy. Na jednu stranu výborné zpracování, naprosto jsem se nemohla odtrhnout. Na druhou stranu je to hrozná tragická kniha plná selhání - osobních a bohužel i těch profesionálních. Každopádně jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy držela v ruce, právě pro tu výpovědní hodnotu, a právě pro to, že v člověku ještě dlouho po jejím dočtení rezonuje.
RIP všem obětím z Utoye. Kéž Breivik jednou pochopí....
Skvelá reportážna kniha- prekvapili ma zvraty, že sa tomu možno bolo dalo zabrániť a hlavne ma prekvapila reakcia Nórska- priam mierumilovné správanie voči pomýlenému jedincovi...Smutné...
Dychberúce dielo.
Počas samotnej udalosti sa cítite akoby ste stáli pár metrov medzi páchateľom a jeho obeťami, počujete ich buchot srdca, kroky a šum lístia. No v nasledujúcich kapitolách už prežívate spolu s rodinami obetí strach, smútok, beznádej a plač.
Táto kniha patrí bez debát medzi extratriedu reportážnej literatúry...
Tieto reportážne knihy napísané pútavo i poučne a fakticky zároveň mi neskutočne rozširujú obzory a bavia ma. A téma Breivika (a iné od vydavateľstva Absynt) je toľko prepieraná a rozvláčna, že som jednoducho musela do nej načrieť. Autorka ma však nenechala bádať len po povrchu, vtiahla ma to vnútorného sveta veľa postáv z tejto udalosti a novinárskym, posudzujúcim fakty štýlom mi objasnila brutalitu jeho konania a situácie v Nórsku.
Neskutečně čtivé. Kniha je doslova nacpaná informacemi, ale zároveň i přes její značnou tloušťku hltáte jednu stranu za druhou. Velmi oceňuji, že autorka se nesoustředila pouze na Breivikův příběh, ale poměrně detailně rozvedla i životy obětí, celé se to tak posunulo o další level výš.
Hrôzostrašné udalosti a výborná novinárska práca. Vďaka tomu, že kniha nie je len príbehom o vrahovi, ale poskytuje náhľad do nórskej spoločnosti a spôsobu ich myslenia som pochopila mnohé otázky, ktoré sa krútia okolo Nórska, aj nazeranie Nórov na udalosti v Osle a na Utoyi.
Štítky knihy
zfilmováno Norsko ostrovy norská literatura terorismus masové vraždy, sériové vraždy výbušniny, bomby dokumentární rományAutorovy další knížky
| 2018 |  Dvě sestry |
| 2005 | Knihkupec v Kábulu |
| 2019 | Jeden z nás: Příběh o Norsku |
| 2024 | Afghánci: Tři příběhy z jedné země |
Fantastická kniha, v rámci svého žánru ji opravdu řadím k tomu nejlepšímu, co jsem dosud četla. Autorka těží ze silného, fascinujícího příběhu, snaží se vyprávět objektivně a události popisuje detailně, přesto velmi čtivě. Díky uvedení reálných jmen postav jsem si vyhledala některé zmíněné osoby a další podrobnosti, takže se ze čtení stal ještě komplexnější zážitek. (Jen škoda, že na český překlad jsme si museli počkat tak dlouho, ale stálo za to vydržet).