-

Jedenáct minut

Jedenáct minut
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309700/bmid_jedenact-minut-88l-309700.jpg 4 1766 1766

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat. Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu. Kniha nyní vychází v limitované edici.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

Onze Minutos, 2003


více info...

Přidat komentář

petra7210
04.07.2017 4 z 5

Kniha je úžasně napsaná, i když pro mě bylo těžké ji číst. Ale je to z důvodu těžkosti příběhu.

Mia77
22.06.2017 5 z 5

Opět musím pochválit tuto knihu, stejně jako Alchymista měla svoji hloubku. Nedá se posuzovat pouze jako příběh vyprávěný prostitutkou, ale jako zajímavé interpretování životní situace, do které se dostala mladá, poměrně inteligentní dívka. Z různých citátů mi asi nejvíce utkvělo v hlavě:

Láska není v druhém člověku, je přímo v nás, probouzíme ji. Ale abychom to dokázali, potřebujeme toho druhého člověka.

Nemyslíte, že to má opravdu něco do sebe?


kubrus
08.06.2017 2 z 5

Celou knížku jsem si řikal že to nedočtu, až jsem byl najednou dvacet stránek před koncem a zajímalo mě jak to dopadne, i když jsem to věděl. Ale těch pár stránek za zbytek toho trápení moc nestojí no . . .

Sparkling
31.05.2017 1 z 5

Alespoň teď vím, co většina čtenářů považuje za hlubokou knihu plnou mouder a přesahů.

havranice
07.05.2017 3 z 5

Knihu jsem četla cca před 10 lety a kromě toho, že byla o prostitutce, si už nepamatuju vůbec nic. Nezanechala ve mně žádné silnější dojmy, pamatuju si, že jsem si ji zhodnotila jako průměrnou, nevadilo mi sice, že jsem ji přečetla, sem tam mě něco zaujalo, ale celkově nic moc. Knihy, které přečtu a líbí se mi, mám pak tendenci přátelům kupovat jako dárek, u této knihy by mě to ale nenapadlo. Veronika se rozhodla zemřít se mi líbilo mnohem více.

Fundelot
25.03.2017 4 z 5

"Byl jednou jeden ptáček. Měl dokonalá křídla a zářivé, barevné, překrásné peří. Byl to zkrátka tvor zrozený k tomu, aby svobodně a volně poletoval v oblacích k potěše každého, kdo ho uvidí. Jednoho dne spatřila ptáčka jedna žena a zamilovala se do něj. Užasle pozorovala, jak létá, srdce jí přitom bušilo a oči zářily štěstím. Vybídla ho, aby létal s ní, oba pak v dokonalé harmonii poletovali mezi mraky. Obdivovala ho, zbožňovala a uctívala. Jednou ji napadlo: co když zatouží poznat vzdálená pohoří? Dostala strach. Strach, že s jiným ptáčkem už nic podobného nepozná. Ale pocítila i závist, záviděla ptáčkovi, že umí létat.. Cítila se opuštěná. Uvažovala: 'Nastražím past. Až se ptáček objeví příště, už ho nepustím.' Ptáček ženu také miloval, přiletěl druhý den, uvízl v pasti a ocitl se v kleci. Celé dny se na něho dívala. Tady byl, předmět její lásky, ukazovala ho přítelkyním a ty říkaly: 'Teď máš úplně všechno.' Jenže v ní se odehrávala zvláštní proměna: protože ptáček byl její a už ho nemusela dobývat, ztrácela o něho zájem. Ptáček nemohl létat a naplňovat smysl vlastního života, a tak scházel, ztrácel lesk a začínal být ošklivý - a žena si ho přestala všímat, jen ho krmila a uklízela mu klec. Jednoho krásného dne ptáček zemřel. Byla hluboce nešťastna a nepřestávala na něho vzpomínat. Ale nepředstavovala si ho v kleci, nýbrž jako tenkrát, když ho uviděla poprvé létat spokojeně v oblacích."
Nádherná, citlivě psaná knížka plná životních mouder. Určitě jsem ji nečetla naposledy :)

RadimWiniarski
16.03.2017 3 z 5

Styl ala Milý deníčku verze 50 Shades of Grey s hlubším myšlenkovým pojetím. Tak by se tato kniha dala nazvat ve zkratce. S většinou lidí zde však moc nesouhlasím. Nejen, že k hlavní hrdince jsem si nevypěstoval skoro žádný vztah, ale i závěrečný Happy End, který naší Márii všichni tak moc přáli, protože proč by laciná šlapečka nemohla najít taky trochu té lásky mě vůbec neoslovil. Né že bych nebyl přející, jen mám prostě s podobnými tématy jako třeba Pretty Woman apod problém. Co se týče různých hlubokomyslných úvah, je jich zde požehnaně , takže se určitě na několika stránkách přistihnete, jak dumáte co tím chtěl autor asi říct. Takže pro zasněné romantické držtičky je todle jasných 100%, za mě však průměr, který neurazí, ale určitě ani nenadchne. 50%

Olga.S
10.03.2017 5 z 5

Od knihy se nešlo odtrhnout, bravo! :-)

angelice
06.03.2017 5 z 5

Přečteno jedním dechem. Přerod hloupé husičky, kterou baví jen telenovely a ovládání mužů, ve snad inteligentní, ale určitě přemýšlivou a odvážnou ženu, který se dal vyčíst obzvlášť ze stránek jejího deníku bylo zvláštní pozorovat. Po zaklapnutí knihy jsem cítila jen velkou úlevu z autorova rozhodnutí.

jitka0985
09.01.2017 4 z 5

První kniha, kterou jsem přečetla díky ČV 2017 a také moje první kniha od Paulo Coelho. Kniha mě bavila. Více jsem se začetla do druhé poloviny, kde se rozebírají složitější myšlenky.

_ld91
06.12.2016 5 z 5

Skvělá knížka s nečekaným hlubším myšlenkovým přesahem...

"Člověk se zamiluje a nemůže jíst, spát, pracovat, zůstat klidný. Mnoho lidí to vyděsí, protože vášeň boří všechno staré, co jí stojí v cestě. Nikomu se nelíbí, když jeho svět ztrácí řád. Proto si hodně lidí tohle nebezpečí hlídá a často dokáže udržovat při životě domov nebo vztah, který je už úplně shnilý. Jsou to konstruktéři zaniklých věcí."

vendy.b.
05.10.2016 5 z 5

Jen Coelho umí napsat knihu složenou z tolika myšlenek a mouder. Škoda jen, že ne každý to dokáže ocenit.

HDosoudilová
30.09.2016 4 z 5

Moje první kniha tohoto autora a to jen díky čtenářské výzvě. Musím ale říct, že se mi četla dost dobře, byť jsem vůbec nevěděla do čeho se pouštím. Sedlo mi jak téma, myšlenky ale i autorův styl psaní. Myslím si, že tato kniha má v sobě mnohem víc než jen erotický román. Docela mě lákají i ostatní autorovy knihy, tak uvidíme.

konicekbily
26.09.2016 4 z 5

Mnohé z myšlenek autora lze v životě použít.

popelka595
01.09.2016 5 z 5

Tato knížka patří k mým nejoblíbenějším od Coelha, některé úryvky by se daly tesat do kamene.

"Celý život jsem chápala lásku jako jakési sdílené otroctví. Byla to lež: svobodný je jenom člověk, v jehož životě láska je. Kdo se někomu plně oddá, kdo se cítí svobodný, miluje nejvíc. Taková je zkušenost se svobodou, mít to nejdůležitější na světě, aniž by mi to patřilo."

"Na těch nejdůležitějších setkáních se naše duše domluví ještě dřív, než se setkají těla."

Amber
29.07.2016 5 z 5

Má první kniha od P. Coelha, přečtena za dva dny...

Někdo o této knize hovoří, že by mohla patřit do červené knihovny, ale pro mě je to krásný román, který v sobě nese plno skrytých životních mouder (jako Malý princ). Vždy jsem měla spíš schopnost pochopit hloubku myšlenky v knize, a ne se potom o ni vyjádřit písemně a předat ji dál, ale pokusím se o to.
Kniha nám ukazuje, jak by měla vypadat opravdová láska, že člověka nemůžeme vlastnit, uznáváme jeho svobodu, milujeme ho přeci za to jaký je, ne za to, co z něho potom vytvoříme. To myslím autor krásně vystihl příběhem s ptáčkem v kleci. A jistě, každý se někdy v někom zklamal, někdo někoho podvedl nebo byl podvedený, i na to autor nezapomínal ve svém příběhu a poukázal na to, že v dnešní době se to tak nějak považuje za "normální". Ale já jsem díky jeho popisování sexu a milování, kde se nám snažil vysvětlit ten rozdíl (vždyť i Ralf chtěl jen Maryino srdce, protože nemohl mít sám její tělo...) přestala mít strach z budoucnosti a stejně jako Maria jsem nakonec přestala přemýšlet nad tím, jak věci bývají a dopadají v manželství a užívám si pouze toho, co je teď. Lásky a milování. Zvolila jsem jiný pohled.

MissBlack
01.07.2016 4 z 5

Od Coelha jsem četla tuším 6 knih, vč. této. Byla v mnohém od ostatních odlišná, ale mnohé prvky, které jsem pro Coelha skoro až charakteristické, samozřejmě měla. Líbila se mi moc. Líbil se mi zde prezentovaný pohled na sex, pohled na to, jak ho dnes mnoho lidí bere a naopak, jak by brán být měl. To vše skrz příběh Marii, jejíž vývoj během knihy jsem ocenila, protože ne vždy to autor s postavou dokáže.
Pokud jde o mne, já jsem s koncem spokojená maximálně. Přesně pro tohle mám Coelha tak ráda a ráda jeho knihy čtu. Trocha víry v dobré konce nikdy neuškodí, lidé by pak byli šťastnější.

tereija
18.06.2016 5 z 5

Tuto knihu řadím mezi mé nejoblíbenější knihy. První kniha, u které jsem si moc přála, aby dopadla happyendem. Mám ráda myšlenky, které se objevují v autorových knihách. Vždy uvnitř mě něco zanechají. Doporučuji.

Nefi
15.06.2016 4 z 5

Poprvé jsem se do téhle knihy nemohla začíst. Odložila jsem ji na poličku a měsíc, dva jsem ji tam nechala. Teď jsem si řekla, že je na čase ji dočíst a hrozně mě chytla. Líbily se mi Mariiny myšlenky a příběh celkově, který hezky skončil.
Kniha sice tenká, ale o to víc zajímavá a aspoň víc vhodná k transportu ve veřejné dopravě :)

romana3473
29.05.2016 5 z 5

Úvod knihy byl zvláštní, nevěděla jsem, co dál očekávat... Poté se mi příběh zalíbil, a naprosto mě chytl za srdce, ale ten konec... krátký, nerozvinutý, jako kdyby autor pospíchal s dokončením =D
Knihu ale řadím mezi jeho nejlepší kousky... má v sobě ducha, a ve čtenáři po přečtení zůstává NĚCO...