Jedenásť minút
Paulo Coelho
Mladá Brazílčanka Mária má sľúbenú kariéru tanečnice v istom ženevskom podniku. Keď po príchode do Švajčiarska zistí, za akých ponižujúcich podmienok by mala pracovať, rozhodne sa zarábať si ako prostitútka...
Přidat komentář
moje druhá kniha od Coelho a opět se mi moc líbila......
potěší, inspirují, vedou k zamyšlení.......
až jsem překvapená, že příběh o jedné prostitutce může přinést /slovy autora/ tolik záložek-myšlenek, ke kterým se vrátím.....
co si více přát...
určitě doporučuji......
"Nejvíc a nejopravdověji člověk touží po tom, mít někoho blízkého. Pak se všechno dává do pohybu, muž a žena rozehrají hru, ale to, co předchází-ta přitažlivost, která je spojí-se nedá vysvětlit. Je to nezachytitelná touha ve své ryzí podobě.
Když je touha ještě ryzí, zamilují se muž a žena do života, váží si každičkého okamžiku, prožívají ho naplno a jen čekají, kdy přijde další požehnání.
Takoví lidé nikdy nespěchají, nechtějí běh věcí sami urychlit. Vědí, že nevyhnutelné stejně nastane a opravdové si najde svou cestu. A když to přijde, neváhají, nepromarní příležitost, neztratí ani jedinou čarovnou chvíli, protože si váží každé vteřiny."
Název knihy Jedenáct minut odkazuje na "údajně" průměrnou dobou pohlavního styku. Těžko říct, zda toto číslo vychází z reálné studie nebo si ho autor tzv. vycucal z prstu. V každém případě hraje v této knize významnou roli sexualita.
Mě osobně nejvíce zaujala první část příběhu, protože byla taková neurčitá a nebylo jasné, kam se bude příběh dále ubírat. A to až do okamžiku, kdy se "Veronika rozhodla zamilovat".
Pak jsem měl pocit, že se příběh změnil v jakousi rádoby romanci a už mi nepřišel zajímavý. Samozřejmě nikomu neberu jeho iluze, ale osobně upřednostňuji střízlivější pohled na věc a to i v případě lásky a sexuality. Podle mého názoru byl zkrátka závěr trochu odtržený od reality.
Za mne tři hvězdy, protože konec mne trochu zklamal.
Tak tohle bylo hodně zajímavé.
Začátek vyzní ploše, ale v průběhu čtení se do toho noříte. A chápete.
Tedy doufám :).
Je až neuvěřitelný, že existují muži, kteří tohle dokáží cítit, pochopit a pak i vyjádřit. Klobouk dolů, Coelho.
***
„Na těch nejdůležitějších setkáních se naše duše domluví ještě dřív, než se setkají těla.“
„Láska není v druhém člověku, je přímo v nás: probouzíme ji. Ale abychom to dokázali, potřebujeme toho druhého. Svět má smysl, pouze když máme s kým sdílet své pocity.“
„Jaru nemůžeš přikázat: ,Přijď a zůstaň dost dlouho.‘ Nanejvýš ho můžeš požádat: ,Přijď, požehnej mi svou nadějí a zůtaň tak dlouho, jak to bude možné.‘ “
První kniha od Coelha. Těžko popsat, co jsem při čtení cítila. Je to až osobní a citlivé napsat svůj názor. Jak ironické, když si uvědomíme, že hlavní hrdinkou je prostitutka a ta nabízí své tělo za peníze. Co se týče těla, tak tam soukromí neexistuje. Ale co duše? A co má vůbec znamenat těch 11 minut? To zjistíte, když si knihu přečtete.
Nemyslete si. Není to jen příběh o prostituci, lásce nebo o pozemském životě člověka. Je to o něčem hlubším. Ten příběh, má předat daleko víc. Stačí si po každé kapitole zavřít knihu, podívat se před sebe a otevřít svou mysl a přemýšlet.
Očekávání jsou i u knih nebezpečná věc. Mohou často přinést zklamání nebo i rozčarování z díla, jeho obsahu nebo přednesu. To se mi právě stalo i u této knihy, kdy jsem nadšeně brala do ruky příběh o brazilské slečně, která vlivem osudu skončí jako štětka v evropském nočním klubu. Ač tento popisek nabízí lákavost pohnutého příběhu z prostředí spodiny společnosti, již před polovinou knihy zjistíte, že vlastně čtete Pretty woman po brazilsku a že vlastně existoval jistý důvod, proč jste nečetli harlekýnky... Co autorovi nemůžu odepřít, je hezký slovník a čtivý způsob psaní, díky kterému jsem dočetla i toto dílečko až do konce.
Paula mám moc ráda. Jeho knihy mě inspirují a posouvají mě v životě dál. Tuto knihu jsem právě dočetla a lituju, že jsem to neudělala dřív. Často se musím zastavit nad některými pasážemi a jen přemýšlet, tak moc dobře jsou některé části napsané. Spisovatele genialita a životní zkušenosti z některých částí vysloveně srší a to to ani nejsou jeho zkušenosti. Velmi mě zasáhla Paulova poznámka v epilogu: "Mé mládí bylo časem extrémní svobody, důležitých objevů a mnoha výstředností, a období umírněnosti a represí, které po něm následovalo, znamenalo někdy až příliš vysokou cenu, kterou jsem za předchozí výstřelky musel zaplatit."
Pokud není tato kniha čtivá, jak tu někdo poznamenal, pak už tedy nevím, co je. Je to čtivé, je to napínavé, je to hluboké. Je to velmi dobré.
Opravdu výjimečné, upřímně mi z této knihy bylo v některých pasážích až špatně, jak podrobně a surově byla napsána. Ale zároveň se mi líbila její lehkost, nadhled a "rozpitvávání" lásky, ze všech úhlů pohledu. Některé myšlenky se mi vryly do paměti, i postavy byly velmi dobře popsány. Z nějakého důvodu mi to připomínalo Lásku za časů cholery, možná především tématem, ale i stylem...
Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Četla jsem ji již několikrát a stále mě nepřestává inspirovat.
Myslím si že knihy od toho autora je třeba číst když na ně přijde čas. Mě osobně kniha sedla díky myšlenkám a zajímavému tématu. Má to co do sebe a mnohé úvahy stojí za pozastavení. Příběh Marie nebyl možná až tak originální ale byl skutečný a měl hloubku. Rozhodně to stalo za přečtení
Příběh, jako z telenovely, přesto se mi kniha líbila. Přečteno za den, ale nakonec jsem musela dát ***. Jediné, co se mi nelíbilo je, že autor mluví o falešných modelech sexu, aniž by všem rovinám zcela rozuměl a to mi dost narušilo celkový dojem z knihy. Možná něco slyšel od prostitutek, ale vždy je rozdíl pokud něco člověk dělá s někým, koho miluje. Odsuzovat praktiky, o kterých nic moc nevím, případně se mi nelíbí, je například jako homosexualita, která byla dříve tabu a nyní je pro většinu lidí naprosto akceptovaná.
Svojím spôsobom zaujímavá kniha od známeho autora. V príbehu sú úvahy o láske, či už na fyzickej alebo duševnej úrovni, avšak čitateľ by na to mal byť naladený a mať otvorenú myseľ.
Hlavná hrdinka hľadá zmysel života a môžeme sledovať jej cestu, zážitky a vnímanie sveta okolo. Osobne som sa so žiadnou postavou v knihe nedokázala stotožniť, avšak pri mnohých dielach nemám potrebu sa stotožňovať, ale zistiť niečo o typoch ľudí, ktorých ani v okolí nepoznám :-)
Čo mi prišlo trochu nereálne, bol popis pracovného prostredia prostitútok vo Švajčiarsku. Nemyslím, že by to v skutočnosti bolo také ružové, hlavne keď hlavná hrdinka pracovala na niekoho, nie výlučne na seba.
Okrem hlavného príbehu, ktorý je vcelku jednoducho postavený, nájdeme definície lásky, ktoré stoja za prečítanie a zamyslenie. Kniha je rozsahovo menšia a je možné ju prečítať za chvíľu. Záver som čakala originálnejší. Dej je postavený hlavne na kontrastoch a úvahách nad nimy. Neľutujem, že som knihu čítala, nebude to však pre zarytých Coelhových odporcov :-)
Knihu Jedenáct minut jsem četla podruhé asi po sedmnácti letech. Stále bych se styděla o obsahu vyprávět, nebo psát tímto způsobem knihy osobně. Nyní už bych ale obsah chápala úplněji, jako bych až teď četla otevřenýma očima. Dodnes si některé úryvky týkající se životních rad a mouder této knihy pamatuji velmi živě, při prvním čtení jsem si je vypisovala.
Taková brazilsko švýcarská Pretty woman. Příběh ničím až tak zvláštní není, ale je tam plno hlubokých myšlenek, hlavně z deníku Marii.
Pěkná, zdánlivě jednoduchá, ale přesto velmi hluboká kniha, ve které se každý může najít.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky brazilská literatura prostituce Brazílie BDSM
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
No… jsem rozpolcen. Paulo Coelho mi nikdy nevadil, ani jsem nikdy nebyl jeho fanouškem. Ale těšil jsem se na „Jedenáct minut”. Příběh prostitutky, vyprávěn pohádkovým stylem, mi přišel jako zajímavý kontrast. Navíc na Coelha jde o nezvykle odvážné téma. A jsou věci, které se mi na knize líbily. Líbily se mi mnohé postřehy ohledně mužské a ženské sexuality, líbil se mi nezvykle sympatický pohled na prostituci, který Coelho podává, a celkově musím říct, že se kniha v druhé polovině o dost zlepší. Ale po dočtení knihy musím konstatovat, že se částmi zdálo, že onen pohádkový styl slouží jako výmluva na to, proč se Coelho nedostává hlouběji do některých témat, do kterých by se opravdu hlouběji dostávat měl (jako např. deprese a sebevražedné myšlenky, kterými hlavní hrdinka trpí). Chápu, že toto jsou těžká témata - ale při čtení knihy jsem nemohl nemyslet na to, že jiný (a upřímně, lepší) spisovatel by zvládl tento příběh odvyprávět lépe, s více nuancí. Tak, jak kniha je, je v pořádku. Není mizerná a nelituji toho, že jsem ji četl. Avšak bohužel, dle mého názoru nebyl její potenciál plně využit.