Jediná vzpomínka Flory Banksové

21.02.2018

Před dvěma minutama jsem tuhle knihu naposledy zavřela s velmi různorodými pocity. Mé dojmy jsou nejčerstvější jak jen mohou být.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy 2018 k tématu "Kniha s čtyřslovným názvem" vybrala jsem si ji, protože jsem ji nedávno viděla v knihkupectví a zaujala mě, ale ne natolik, abych si ji koupila.
A... Nevím přesně jak se ke knize vyjádřit. Musím začít od konce.
Po dočtení musím říct, že mi kniha něco opravdu dala. Na posledních stránkách jsem slyšela, jak na mě křičí, abych žila. Ne přežívala, ale žila. Se všemi chybami, se všemi trapasy, se všemi radostmi, které k životu patří. Žij a buď statečná. A já musím říct, pokusím se. Budu se snažit žít. Budu se snažit si tuhle knihu uchovat v paměti, její poselství, dojem který ve mně vzbudila. Za několik měsíců, nebo let, nebudu nejspíš vědět, že jsem nějaky příběh o Floře četla, ale pokusím se nezapomenout.
Kdybych se měla vrátit ke knize jako takové... Asi posledních 50-70 stránek jsem se nemohla odtrhnout. Hltala jsem rozuzlení příběhu a chvílemi nevěděla, co je (knižní) skutečnost a co jen (Flořina) představivost. A úplný konec, kdy Flora čte dopis... dohnal mě k slzám.
Konec byl opravdu skvělý a knihu v mých očích vyzdvihl, ale. Ale. Bohužel kdyby si tohle četlo mé mladší já, které se teprve prokousává prvními 150ti stranami, tak by se mi asi vysmálo.
Začátek byl v pořádku, docela čtivý, i když už tam mě opravdu rozčiloval způsob, kterým autorka prezentovala Flořinu amnestii. Přísahám, že větu "Líbala jsem se s Dreakem," už nechci nikdy v životě slyšet, vidět, mluvit o ní. Pro mě, čtenáře bylo únavné a otravné číst o tom samém pořád dokola. Ale chápu ten záměr, jen říkám, že toho na mě bylo moc.
Začátek byl průměrný, konec skvělý a zbývá už jen prostředek. Lidem, kterým se tento komentář chtělo číst se omlouvám, že takto skáču.
No... prostředek byl hrůzný. Ano, byly v něm části, úryvky, doslova pouze odstavce, které mě bavily, ale bylo jich málo. Přes prostředek jsem se musela prokousat a kdyby to nebyla kniha do výzvy, tak bych ji nejspíš ani nedočetla. Děj byl pořád o tom samém, nikam se neposouval a částí s "Líbala jsem se s klukem na pláži," přibývalo. Ale možná to vadilo jen mě.
Abych tento nekonečný komentář už ukončila.
Jsem ráda že jsem knihu přečetla?
Ano.
Doporučila bych ji někomu?
Spíš ne, kniha byla dobrá, ale kdyby se mě někdo zeptal na opravdu dobrou knihu, napadly by mě desítky jiných titulů.
A tímto se loučím. Jak s odvážlivci, kteří mé hodnocení dočetli, tak s knihou o Floře Banksové. Děkuji za vše.

28.01.2018

Čekala jsem něco ve stylu na první pohled obyčejného příběhu s šíleným rozzuzlením, které by mě ani ve snu nenapadlo. Možná něco podobného Nocte nebo Chvíle před koncem. Třeba to v té knize je, ale já se to nikdy nedozvím, protože mě Flora neskonale iritovala. V polovině jsem musela knihu s těžkým srdcem zavřít a říct si "a dost". Pořád dokola to samé. Nezáživé dialogy, opakující se fráze, už se v tom plácám přes měsíc, ale dál už nechci.

16.01.2018

Zajímavá kniha. Pořád nevím, jaký z ní mám mít pocit. Rozhodně mě bavila. Přečetla jsem ji celkem rychle a nerada jsem se od ní odtrhávala. Zajímavý, originální a neobvyklý příběh. Rozuzlení trochu překvapivé. Respektive objevení pravdy.

14.01.2018

Tak originální příběh už jsem dlouho nečetla. Rozhodně to člověka zaujme, protože si takový život neumí ani představit. A proto jsem Floře držela palce od začátku až do samotného konce. A že to Flóra nemá vůbec jednoduché o tom žádná. Nic ji nevystihuje lépe než heslo: Buď statečná!

11.01.2018

Dojemné čtení. Když někomu moc chceme pomoci, můžeme mu tím někdy ještě víc ublížit.

07.01.2018

Pokud si rádi přečtete čtivý příběh, který je napsaný jinak. Máte chuť na něco jiného než odpočinkovou četbu samé klišé, tak tady je.
Do typického současného dívčího románu má tato kniha hodně daleko, lze doporučit k přečtení i klukům a dospělým.
Pokud znáte knihu Jsem roztříštěná nebo Všechna pravda, co je ve mně a líbilo se vám, jak je napsané, že to je něco jiného, tak se vám bude líbit i tato kniha.
V anotaci je téměř komplet děj, ale co tam chybí je, že napsáno právě z pohledu Flory.