Jediné dievča na svete
Maude Julien
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416997/bmid_jedine-dievca-na-svete-VLc-416997.jpg
4
212
212
MAUDE JULIENOVÁ prežila také detstvo, že len málokto by uveril, že sa také čosi môže stať. Vyrastala aj s rodičmi v obrovskej vile na severe Francúzska. S nikým sa nestýkali. Otec ju nútil podstúpiť množstvo krutých testov, jeho dcéra sa mala totiž stať nadčlovekom. Okrem toho sa musela učiť hrať na desiatkach hudobných nástrojov. Zatváral ju v pivnici, zatiaľ čo dookola behali potkany a bez zaváhania musela dokázať držať drôty nabité elektrinou. Jediné dievča na svete je rozprávanie o tom, ako Maude našla nádej v prekliatom a osamelom živote pomocou lásky zvierat a predstavivosti vo svete kníh. Je to príbeh o inštinkte, súcite a vášni. Unikla, aby mohla porozprávať, čo prežila.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , Citadella (SK)Originální název:
Derrière la grille, 2014
více info...
Přidat komentář
Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami. Příběh je drsný, některé pasáže vyloženě nechutné, alespoň pro mě, představa, že pravděpodobně i nyní někdo vychovává své děti s plánem ovládnout svět a vytvořit nadčlověka i za cenu psychického a fyzického týrání, je děsivá. Ale styl psaní mi úplně nevyhovoval, některé kapitoly mě i nudily.
Naprosto šílený autentický příběh, při kterém se mě otvírala kudla v kapse co vše si musela Maude od tří let prožít. Obdivuji ji, že si při tom všem zachovala zdravý rozum a dostala se ze spárů šílené výchovy, kdy z ní chtěl vypatlaný sektářský otec udělat nadčlověka. Už samotná obálka je děsně děsivá. Rozhodně doporučuji, ale jen pro silné nervy.
moje první knížka po mém skoro ročním pobytu v nemocnici. Sice tohle není pozitivní čtení, ale mě tohle prostě zajímá. Je hrozně hnusný, že se tohle dětem dělo a bohužel i v dnešní době děje. Trochu mi při čtení nesedělo vyjadřování tehdy 7leté Maude. Některé výrazy a popisování situací bylo hodně spisovné a odborné, ale chápu, že knihu Julien psala v dospělosti a své vzpomínky tak upravila. Bylo to nakonec pro dobro věci, aby se člověk lépe vžil do děje.
Přijde mi děsivé, že na obálce knihy je právě její otec, který ji motal hlavu nesmysly a manipuloval ji skoro po dvě desetiletí. Po matce asi těžko chtít, aby se jí zastávala nebo se snažila něco udělat, když ona sama v životě nic jiného nepoznala. Maude je silná žena.
„Nejlepší metoda, jak otupit lid: nechat ho dělat stejnou věc. Když tělo nějakou činnost opakuje, mysl se jí chopí a dnem i nocí ji stále opakuje a brání přemýšlení.“
Dítě jako projekt - díky svému obsahu byla tato kniha hodně těžké čtení.
Samozvaný vyvolený totálně ničí život svých nejbližších pod hlavičkou zvrhlé a zvrácené ideologie. Za nástroj k docílení své choré posedlosti si bohužel zvolil svoje vlastní dítě.
Jak říká sama hlavní hrdinka knihy...ona se nenarodila, nýbrž byla stvořena.
Maude je dítě, které se potácí mezi respektem a důvěrou k otci, ale současně také nenávistí vůči němu. Vyrůstá v prostředí nelidsky tvrdé výchovy...i když slovo tvrdá je v tomto případě hodně slabé slovo, spíš šlo o systematický psychický teror. Čím dál víc je zmatená z rozporu toho, co jí do hlavy vtlouká otec a venkovního skutečného světa, který zná jen z tajně čtených knih.
„Cítím se provinile, jsem špatná dcera, ale zároveň se na něj zlobím, nenávidím ho.Ví to, chce mě zkrotit.“
Jak její životní příběh dopadl a kam ji tento způsob života plný manipulace a vymývání mozku dostal, prozrazovat nebudu, i když vzhledem k tomu, že autorkou knihy je sama Maude, je to asi dost jasné. Každopádně si myslím, že paradoxně se aspoň částečně „projekt“ otci přece jen nakonec trochu podařil. Z Maude vyrostla opravdu velmi silná žena...
Kniha má sice velmi silné téma, ale pro mě bohužel nebyla až tak moc čtivá. Nelíbil se mi moc způsob psaní. Jednotlivé kapitoly byly seskládány tak, že jsem se často neorientovala zejména v čase a kolikrát jsem nebyla schopna rozeznat, jestli na sebe opravdu chronologicky navazují, v jakém věku se zrovna Maude nachází, anebo zda jsou to jenom náhodné samostatné vzpomínky z jejího života. Také popis některých situací mi občas přišel zbytečně dost rozvláčný. Konec byl naopak na můj vkus až moc rychlý, dost mi chybělo zodpovězení některých otázek, zejména co se stalo s matkou Maude a jaký vztah dál mezi nimi panoval. Proto nakonec hodnotím knihu jako průměr - tři hvězdičky.
Velké zklamání. Asi jsem čekal od knihy něco jiného. Začátek nebyl tak špatný, ale později mě některé pasáže doslova nudily a byl jsem rád, že mám knihu za sebou.
Takové knihy se hrozně špatně hodnotí.
Je šílené, že se něco takového někdy stalo a asi se to možná stále děje.
Z této knihy jsem v absolutním šoku! To, jak se táta chová ke své tříleté dceři po dobu několika let, je takový hnus, že mi bylo kolikrát do pláče. Té holčičky mi bylo hrozně líto.
Každým řádkem, každou stránkou mi vyrážela dech, co zde popisovala!!
Jsem nesmírně šťastný, že žije spokojený život. Smekám před ní! A mám vůči ní ten největší respekt, úctu a uznání!
Tak tohle fakt nemůžu číst. Hned první kapitola drsná. Nesnáším když někdo ubližuje zvířatům. Tato kniha není pro každého. Odkládám.
Ano , tato kniha je až šílená , asi ne úplně pro každýho , přesto čtivá , smutná
Fakt drsný, šílený. A bohužel se taková dramata dějí i v dnešní době.. První kniha tohoto druhu a doufám, že i poslední, kterou budu číst...
Skvělá kniha. Ta určitě zůstane v mojí skromné knihovně a určitě po ní ještě někdy sáhnu. Doporučuji.
Příjemné překvapení. Teda, nebylo to nic, co by se kvalitou provedení mohlo rovnat světovým špičkám, ale kniha mě upřímně překvapila. Po přečtení anotace jsem očekávala spíš knížku "béčkové kategorie", tzn. jednoduchý jazyk a podivně splácaný děj. Pokud od příběhu nebudete očekávat moc a budete to brát prostě jen tak, že jdete s Maude Julien na kávu a ona vám vypráví svůj životní osud, bude se vám Pod zámkem rozhodně líbit. Minimálně budete lehce v šoku z toho, čeho všeho může být člověk schopný a jakým způsobem dokáže vychovávat dítě.
Nechápu, fakt magor. Na druhou stranu si nemyslel, že dělá něco špatného. Manželka ho poslouchala, dcera taky. Ne vždy se vyplatí držet hubu a krok..
Nebudu hodnotit ani psát jak se mi kniha líbila, protože tady se to prostě nedá. Nečetlo se to lehce, protože to bylo nepochopitelné a moc ujeté. Knihu jsem četla s úctou, že je to realita týrání pro někoho. A nejhorší je asi pomyšlení, že takto může žít kdokoliv koho známe od vidění.
Co dokáže s blízkými lidmi dělat magor alkoholik je fakt hrůza. Obdivuji autorku, že se psaním této knihy dokázala vracet zpět do dětství, k těmto otřesným zážitkům.
Knihy tohoto typu se mi velmi těžko hodnotí. Často jsem knihu musela odložit nebo některé pasáže dokonce přeskočit, protože to nebylo snadné čtení. Hodnotím čtyřmi hvězdami, filozofické/vzdělávací části bych vyškrtla, nepřišly mi pro vyprávění důležité. 4.5/5
Knihu autorka vydala jako vyrovnání se se svou minulostí, pomoci jiným osobám, které se nachází v obdobné situaci, zamýšlela knihu jako jakousi první pomoc pro trpitelé. Kniha je napsána velice otevřeně a bolestně upřímně, vyjadřuje všechny dojmy a pocity, které v autorce vyvolávají vzpomínky. Tento skutečný příběh ve vás zanechá tolik emocí...a v neposlední řadě zůstanete po přečtení zírat na obálku s fotografii, která je stejně depresivní jako celá kniha. Je na ní zachycena malá Maude spolu se svým tyranským otcem.
Štítky knihy
životopisy, biografie sekty vězení, věznice domácí násilí týrání psychická traumata podle skutečných událostí
K obsahu knihy, tedy k tomu, co díky " výchově" svého otce, musela prožít malá Maude, se nechci vracet, zasáhne stejně každého, kdo tuto knihu otevře. Chtěla bych raději vyjádřit svůj nesmírný obdiv k tříleté holčičce, která přes všechno, co zažila, dokázala dospět do autorky knihy, jak sama říká "učebnice přežití", kterou chce pomoci všem podobně nešťastným bytostem, jakou byla ona sama. Jsem ráda za ten minulý čas a z celého srdce jí přeji, že díky své síle a pomoci cizích lidí, může ona být normální manželkou a hlavně matkou svým dětem. O to víc je mi líto její vlastní matky, která je stejnou obětí Luise Didiera, jako byla ona sama. A také jsem šťastná, že jsou mezi námi lidé, jako je pan Molin, který v závěru knihy říká : "My dva, moje malá Maude, jsme se uměli dostat z mnohem složitějších situací, ne?"
A co musím zopakovat z mnoha předešlých komentářů - Ano, po přečtení knihy je její obálka skutečně děsivá.