Jediné dievča na svete
Maude Julien
MAUDE JULIENOVÁ prežila také detstvo, že len málokto by uveril, že sa také čosi môže stať. Vyrastala aj s rodičmi v obrovskej vile na severe Francúzska. S nikým sa nestýkali. Otec ju nútil podstúpiť množstvo krutých testov, jeho dcéra sa mala totiž stať nadčlovekom. Okrem toho sa musela učiť hrať na desiatkach hudobných nástrojov. Zatváral ju v pivnici, zatiaľ čo dookola behali potkany a bez zaváhania musela dokázať držať drôty nabité elektrinou. Jediné dievča na svete je rozprávanie o tom, ako Maude našla nádej v prekliatom a osamelom živote pomocou lásky zvierat a predstavivosti vo svete kníh. Je to príbeh o inštinkte, súcite a vášni. Unikla, aby mohla porozprávať, čo prežila.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , Citadella (SK)Originální název:
Derrière la grille, 2014
více info...
Přidat komentář
Tyto typy příběhů jsou vždy děsivé. Člověk vlastně ani neví, zda je má či nemá číst, zvláště když ví, že to není jen „nějaký“ příběh, ale že se skutečně stal. O knize jsem četla (tuším někdy v roce 2017), ještě než u nás vyšla v českém překladu a obdivuji autorku za to, že se i přes takovéto ne-dětství dokázala přizpůsobit a normálně žít. Trochu mě napadá šílená myšlenka, že z ní otec skutečně vychoval jakýsi typ „nadčlověka“, protože ne každý by něco takového zvládl, zkousl, přežil... ba co víc, našel navíc sílu k tomu pomáhat lidem s podobným osudem.
Jediným mínusem je, že bych ráda věděla, co bylo dál? Jaké vztahy měla autorka s rodiči poté, co se vdala, jak to dopadlo s její matkou (v podstatě jen dalším otcovým „vězněm“) ale chápu, že kniha měla končit tím optimističtějším „koncem“.
Čtení velmi zajímavé. Knihu jsem přečetla za tři dny, nemohla jsem se odtrhnout.
Místy jsem se začetla a četla to se zaujetím asi jako do sci-fi, ale po chvíli jsem se zastavila a začala si uvědomovat, že toto se opravdu stalo. Že tímto si opravdu někdo prošel a doteď nechápu, že někdo takový může existovat, a že se něco takového může stát.
Otec, který si zažil obě světové války, chtěl vychovat někoho, kdo na všechno utrpení bude vytrénovaný a všemu odolá. Což se ovšem zvrhlo v tyranii. Téměř dvacet let plánoval celý "vývoj" nadčlověka už od jeho data narození.
Zatímco se otec vydával za obrovského hrdinu a člověka co "všechno ví a všechno zná" Maude dospívá a zjišťuje, co je otec ve skutečnosti zač.
Věci, které jsou pro nás obvyklou a mnohdy nezáživnou věcí, byly pro Maude snem.
"Neplač, děťátko. Nejsi úplně sama. Máme tě rádi, vždyť to víš." - To jsou slova, která Maude vždy chtěla od rodičů slyšet, ale musela si je říkat sama...
Za to, čím si autorka prošla a za to, že to zvládla i takto sepsat, jí patří můj velký obdiv.
Ale kromě samé negativní nálady vypíchnu něco, co mě velice zaujalo:
"Vysvětluje mi, že špatně pochopený přívlastek "líný" pochází z toho, že osvícení králové neplýtvali svou energií na podřadné činnosti, jako je chůze. Přemisťovali se ve voze taženém voly, aby mohli lépe přemýšlet o ušlechtilých otázkách. Protože jejich činnost nebyla vůbec "konkrétní - viditelná - okamžitá", chudáci v tom viděli jen lenost."
Tento popis slova se mi líbí a možná se ho budu držet :D
Doporučuji? Kdo si na takové čtení troufne, tak určitě. Není to kniha napsaná zkušeným autorem a některé možná nezaujme, ale myslím, že alespoň jednou za přečtení stojí.
Drsný příběh dcerky despotického psychopatického hodnostáře zednářské lóže. Týral ji psychicky i fyzicky, velmi špatně se to čte...Bohužel jak už to bývá, v jeho područí byla i její matka, takže ani tady neměla zastání. Je strašné, co dokáží dělat rodiče vlastním dětem. Maud to přežila a nyní sama pomáhá.
Asi jsem od toho cekala neco jineho. Hodne me nudily sahodlouhe pasaze o filozofech atd. Spisovatelka zazila rozhodne tezky zivot, ale uz nemam potrebu cist knihu v budoucnu znova.
Smutné a depresivní čtení. Obdivuju sílu, kterou v sobě musela nalézt, aby to napsala...
Pro mě nezáživný.špatně se mi to četlo po pár stránkách jsem vždy odložila nebavilo mě to.
Tak takhle úzko při čtení mi bylo naposledy u Malého života.
O to horší je, že je to podle skutečné události.
Poprvé nebudu knihu hodnotit žádným počtem hvězdiček, protože to není žádný román ani detektivka, ale svůj životní příběh sepsala Maude Julien, ze které chtěl její otec vychovat nadčlověka a matka jen nečinně přihlížela (ale ona vlastně sama byla jeho obětí). Příběh chytne za srdce úplně každého. Obdivuji Maude, že se dokázala v myšlenkách vrátit do své minulosti a napsat tuhle knihu, o které říká, že je učebnice přežití. A hluboce smekám a obdivuji čím vším si musela v dětství projít a její sílu a odolnost, že se dokázala vymanit z vlivu otce a postavila se na vlastní nohy a musela ujít veliký kus cesty a založila rodinu a stala se psychoterapeutkou. Doporučuji všem i když to není lehké čtení.
Pokud ve čtení dáváte přednost příběhům podle skutečných událostí, tak si rozhodně nenechejte ujít ani tuto knihu. Myslím si, že se jedná o kousek, který by si měl přečíst každý. Vždyť to, co se stalo Maude, se klidně může dít v bytě o dva vchody vedle nás...
Podle mého mně ani nikomu jinému nenáleží, tuhle knihu vůbec hodnotit. Biografický příběh Maude se musí dotknout naprosto každého a to, čím si prošla, a co vydržela, je hodno obdivovat. Bohužel si myslím, že se podobná (a možná ještě horší situace) týká mnoha dětí a žen, protože ať byla její matka jakákoliv i ona byla bezesporu obětí a jsem na Maud nesmírně hrdá, že nejen, že se z područí svého otce vymanila, ale navíc teď jako psychoterapeutka pomáhá ostatním.
Z osudu autorky Maude Julienové je mi smutno. Je k neuvěření, čím si ve svém dětství musela projít,
a co všechno musela přetrpět.
Soucítím s autorkou, prožila si peklo na zemi a nechápu, že někdo může dětem dělat věci popsané v knize!! A mám neskonalý obdiv k autorce, že zvládla po tom všem najít sílu začít znovu. Bylo to pro mě dost složité číst..
Čím vším si Maude během svého dětství musela projít, je příšerné, zničující a málo která duše by z toho vyšla tak jako ona. Byla silná a nenechala se zvyklat, zlomit výchovou svého fanatického otce i matky, která se nedokáže vzepřít činům a slovům tyrana, který ji vychoval a následně se stal jejím manželem.
Vyrazilo mi to dech, nikdy bych si nedokázala představit, že se něco takového opravdu může stát.
Je mi hrozně líto, čím vším si Maude musela projít už jako malá a dlouhá léta snášet. A zároveň jsem na ní pyšná a mám z ní velikou radost, že byla psychicky velmi odolná a dokázala se dostat z traumat, jímž byla vystavena.
Tato kniha na mne zapůsobila velmi silně. Chtěla bych toho tolik říct k jejím rodičům a obzvláště pak k otci. Mám toho tolik na srdci. Ale zároveň nemám slov...
Co na to říct. Skvěle napsaná kniha podle skutečné události. Přesto tak smutná a krutá. rozhodně doporučuji
Autentický příběh Maude, která od tří let žije zavřená v domě svých rodičů, nesmí chodit do školy ani se stýkat s jinými dětmi.
Její otec je fanatický , psychopatický člověk, který chtěl ze své dcery naprosto děsivým způsobem vytvořit nadčlověka. Je to naprosto nepředstavitelné, co dítě dokáže přežít , čemu se dokáže přizpůsobit. U čtení jsem chvílemi nemohla ani dýchat. O to více šokující je, že se jedná o pravdivý příběh.
Takzvaná rodinná sekta ve třech - otec byl přesvědčený , že je vyvolený duch a matka byla jeho první obětí.
Štítky knihy
životopisy, biografie sekty vězení, věznice domácí násilí týrání psychická traumata podle skutečných událostí
Některým stačí špatní rodiče, aby skončili jako celoživotní dochazeč na terapii. Ale existují i špatní rodiče, kteří mají Poslání.
Připomíná mi to knihu "Byla jsem otrokyní v satanské sektě", kde se oběť do normálu nikdy nedostane. Tady autorka ještě zažila selanku, čímž nechci snižovat její utrpění. Bohužel separací od tyrana nekončí utrpení a nezačíná šťastný život.