Jedna zatracená pohroma za druhou
Jodi Taylor
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445354/bmid_jedna-zatracena-pohroma-za-druhou-6zL-445354.jpg
4
160
160
Jedna zatracená pohroma za druhou série
1. díl >
Pod zdánlivě nevinnou rouškou Svaté Marie probíhá tak trochu jiný historický výzkum. Tamní zaměstnanci v žádném případě nepřipouštějí, že by šlo o cestování v čase, místo toho zkoumají „významné historické události v příslušné době“. Ne vždycky se jim daří zachovat zdání neškodných výstředníků – třeba jen proto, že když je dlouho klid, vzápětí jejich vinou něco hodně hlasitě vybuchne, jelikož k tomu prostě mají sklon. Seznamte se proto s badateli z Ústavu pro výzkum dějin, kteří se potulují dávnými časy, a kde se vyskytnou, tam vnášejí jednu pohromu za druhou. Jejich cílem je pozorovat a zaznamenávat, aby našli odpovědi na mnohé nezodpovězené otázky dějin, rozhodně ne umírat. Jenže stačí jediný neprozřetelný krok a historie přechází do protiútoku, při kterém už jde o život. A jak vědci brzy zjistí, nebojují pouze s dějinami, které proti nim štvou dinosaury i padající kameny. Vydejte se s nimi na katastrofickou trajektorii, jež je zavádí z Londýna 11. století do první světové války a z období křídy k požáru Alexandrijské knihovny. Kamkoli historici vstoupí, tam zaručeně vypuká chaos.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , Laser-books (Laser)Originální název:
Just One Damned Thing After Another, 2013
více info...
Přidat komentář
Objeveno díky výzvě, docela fantazy překvapila. Dlouho jsem podobnou nečetla, docela mě to zaujalo, zkusím pokračování....
Jak začít… Zkusím nejdříve pozitivně.
+ Líbil se mi styl vyprávění, jazyk, ztřeštěná povaha. Děj celkem ubíhal a četlo se to docela dobře. Překvapivě to bylo i docela dobré sci-fi, na to, že se vlastně nevysvětlilo nic z toho, jak to funguje apod. To stěžování si některých čtenářů, že to ani nemohli dočíst apod., si myslím, že není oprávněné. Vážně to nebylo nic hrozného, a když člověk nad věcmi moc nepřemýšlí, tak se jedná o takovou nenásilnou oddechovku.
– Co mě ale hrozně štvalo, byla naivita hlavní hrdinky. Byla popsána v mnoha ohledech jako geniální, ale její jednání a komunikace svědčila o opaku. Do toho se ze sci-fi postupně stávala romantika, která se skoro dotýkala růžové knihovny. Trochu mi přišlo, že se autorka snaží docela na sílu chlubit svými znalostmi historie, kdy některé scény byly neúměrně dlouze popisovány do zbytečných detailů. Jak dobře to začalo, tak to nakonec bohužel sklouzávalo až k teen milostnému dívčímu románu. Vztah s náčelníkem, kdy se jednu chvíli neskutečně milovali a další hned nenáviděli, aby se zas další mohli milovat… No, přišlo mi, že je hlavní hrdince tak sedmnáct osmnáct, než že je dospělou ženou.
Problematických věcí tam bylo více. Ale jak jsem řekl dříve, pokud nad tím člověk příliš nepřemýšlel, četlo se to docela dobře. Nicméně, další knihy této série si opravdu odpustím.
Do zatracené křídy s raptorem ve znaku, tohle mě potěšilo. Cestování v čase, historie jako živý organismus, Max coby holka s vizí a zároveň s podílem na snesitelné lovestory, scény ve Svaté Marii začínající jako dickensovské ponurosti a končící jako z Pratchettovy Neviditelné univerzity, jistá dávka temnoty, aby to nebylo tak jednoduché, chladnokrevný padouch a žhavá akce. Fantasy série obvykle jen ochutnávám, ale tady asi budu pokračovat.
Knihu jsem si vylosovala na měsíc září a velmi mě překvapila. Příběhy s touto tematikou cestování časem nemám vůbec načtenou. Celkově sci-fi a fantasy čtu spíše ze zvědavosti. A tady se to hodně vyplatilo a určitě si budu chtít přečíst pokračování.
Četlo se mi to samo, vtipné, napínavé sedlo mi to hodně.
Za mě parádní propracované cestování časem. Parta historiků k tomu a jsem lapena v pasti. Kniha se mi moc líbila. Ano, má i své stinné stránky, kde si říkáte, že to šlo napsat i trochu jinak, ale jinak to byla jízda. Ani na chvíli jsem se nenudila, a přesně to jsem od knihy chtěla. V sérii budu určitě pokračovat...a doufám, že některý z dílů ode mě dostane i plný počet hvězd!
Na prvotinu dobrá kniha. Téma je tak trochu triviálná - cestovanie v čase. Dej sa odohráva v neurčenej blízkej budúcnosti, kde ľudstvo vymyslelo cestovanie v čase. Zatiaľ je to určené len určitému okruhu ľudí, ktorí tvoria uzavretú utajenú spoločnosť. Sú to historici, ktorí cestujú v čase do prelomových a dôležitých událostí ľudstva. Cestujú na žiadosť ústavu, pre ktorý zisťujú ako prebiehali dejiny. Zatiaľ to znie cool, kto by toto nechcel čítať ? Začiatok je taký rozpačitý, ale potom je to už príjemný príbeh, ktorý je aj zábavný, poučný a sem tam aj prešpikovaný ľahkým anglickým humorom. Kniha ma bavila a určite prečítam aj ďalší diel. V Anglicku bestseller, u nás trochu nepochopená séria, verím v jej potencial. (možno keby vyšla v inom vydavateľstve). Hviezdičku dávam dole za to, že ešte autorka deju nedala trochu viac jednoduchosti, aj na postave mohla trochu popracovať, niektoré zvraty boli take neprehľadné, čo, ale môže byť trochu chyba prekladu. Nemam jej to ale za zlé, na prvotinu je to dobrý príbeh. Najmä pasáž z Alexandrijskej knižnice je cool. Ďalší diel je už prichystaný....
Kniha se moc dobře četla, cestování v čase mě baví. Jen ten konec se mi zdál trochu zmatený. Ale na cestování MHD, paráda ....
Příběhy o cestování v čase jsou obecně hodně vděčné. Jednoduší je cestovat do budoucnosti, složitější do minulosti, ale u té minulosti zase láká čtenáře objevovat danou dobu a co se v ní pravděpodobně událo.
Autorka zde cestování v čase pojala poměrně líbivě a čtivě. Vytvořila tajnou organizaci v cestování v čase, do které se hlavní hrdinka dostane. No a ten děj kolem toho mi prostě přišel moc fajn. Bavil mě a i když to mnohdy bylo cestování do nezajímavých dob naší doby, mě to bavilo číst. Popravdě musím říct, že tady si další díly přečtu vysloveně s chutí. Jenže až v těch dalších dílech se projeví, jakým směrem se vydala a zdali to dává smysl. V rámci prvního úvodního dílu to smysl dávalo.
Nedočteno. Co k tomu říct? Nemám ve zvyku knihu nedočíst, v posledních letech jsem to neudělala ani jednou. Ale tady jsem se zhruba za polovinou zasekla. Ne, děkuji, ani nepotřebuji znát konec.
Už jsem dlouho nečetl žádnou scifi. Na tuhle jsem narazil vlastně náhodou, autorku jsem neznal. Mám z tohoto žánru nejraději cestování časem. Zkusil jsem a jsem velmi velmi moc příjemně překvapený. Čtivé, místy vtipné, dosti často vyloženě napínavé.
UCHOKNIHA. Parádní odpočinková knížka - kombinace cestování v čase s humorem, špetkou intrik i romantiky. Občas jsem musela přimhouřit obě oči, protože Max byla taková ta ušlápnutá superhrdinka, která si není vědoma své přitažlivosti, ale chlapi se na ní lepí jak vosy na bonbon. Občas jí něco dost ujíždí a chová se infantilně, v další hodině pak zachraňuje svět. Ale uvedené výtky byly jen drobnou chybičkou, další díl si rozhodně nenechám ujít :-)
Já se bavila. Na mě děj a suchý humor zapůsobily dokonale. Těším se na druhý díl.
Kniha, která mě svým dějem zaujala, ale bohužel jsem očekávala až moc. Z historie jsem se nedozvěděla téměř nic, obdobi křídy byla nuda, zbytečně až moc zamotaný děj, do čtení jsem se často musela nutit. Do dalších dílů se určitě nepustím. Velká škoda, tady prostě mix dobrodružství, historie, romance, krimi, sci-fi, komedie nezafungoval.
(SPOILER)
Tato kniha mne bavila. Nečekejte od ní rozhodně literaturu, která by byla vážená nebo něčím hodnotná. Pokud hledáte tohle, pokračujte dál. Příběh nabízí skoky do minulosti, smrt, lásku, sex, dobrodružství, kostýmy, ale i histerickou scénu, zradu a plamenoment z hoven.
Trochu mi to připomínalo sérii Neviditelná knihovna s Iren a Kaiem, jen v jiné době a s jiným posláním. V příběhu není jedna mise, ale je jich víc. Nejasnosti jsem nevnímala, přeci jen je kniha z trochu vzdálené budnoucnosti a tam jsou věci prostě proto, že tam jsou. Druhý díl je pro mne jasnou volbou.
Hloupé dialogy, z velké části zcela nelogický děj, téměř nulové napětí a příběh připomínající ty nejtrapnější béčkové filmy. Tolik mé hodnocení v jedné větě. Jedinou předností této knihy byl pro mne fakt, že jsem si nikdy nebyla jistá, kdo daný vypjatý okamžik přežije a kdo ne. Tedy přesně to co postrádám u drtivé většiny jinak velmi kvalitních příběhů. Trochu paradox. Příběh sledujeme z pohledu "agentky" v sukních Max, která zvládne každou situaci mnohem lépe než léty cvičený voják, či vědec. Ke vší smůle nám autorka ještě předkládá její myšlenkové pochody u kterých jsem se téměř styděla. Celé to na mě působilo jako parodie na cestování v čase. Jenomže autorka své dílo bere cela vážně. Tak tedy určitě na příště beze mne. Audiokniha je načtena velmi dobře a načetla ji paní Tereza Dočkalová.
(SPOILER)
Jedno velké očekávání a následně zklamání. Možná ne tak velké, ovšem čím déle o knize přemýšlím, tím horší pocity z ní mám.
Přitom všechno začalo tak dobře. Zajímavá a vtipná anotace, krásná obálka, sympatická hrdinka, žádné okolky a hup do děje, to mám ráda. Bavila jsem se, nad vtipy se smála, občas mi zatrnulo. Pak přišla naprostá bomba, a sice nejlepší erotická scéna všech dob. Musela jsem ji číst pořád dokola a smála se u toho na celé kolo.
Jenže po prvním katastrofální návratu z křídy mi začalo všechno nějak skřípat a po scéně, kdy superžena Max rozežene interní hádku zaměstnanců v baru a vyzve kolegu, aby ji doprovodil na výlet do křídy, jen tak z ničeho nic, ačkoli se o žádné takové výpravě nemluvilo, můj názor na příběh nabral valem sestupnou tendenci.
Ke konci už jsem knihu odkládala a dočetla ji z povinnosti. Na povrch mi vylezly všechny chyby, z nichž nejzásadnější je tato: pokud je dílo zveřejňované na internetu po kapitolách brutálně úspěšné, neznamená to, že z něj bude dobrý ucelený román. Bolestně mi scházela například zápletka. O co vlastně šlo? O záchranu Svaté Marie? V tom případě se tématu věnovalo málo prostoru. Ústřední padouch se na scéně mihl na jedné stránce (dobře, tak na dvou). Rozkouskovanost děje časem otravovala, takže při posledním skoku do hořící starověké knihovny jsem si říkala, ach ne, už zase? Dokonce jsem nebyla ušetřena ani Velkého Nedorozumění ve vztahu ústřední dvojice. Jako kdyby autorka honila spoustu zajíců najednou a nedokázala si vybrat, kterého si upeče k večeři.
V důsledku mi vadily problémy, nad nimiž bych při funkčním ději mávla rukou. Jaký byl zdroj energie buněk? Přesunuly se do starověku či křídy, ale elektřina pořád vesele hučela v drátech. Potom samotné skoky. Pominu nálož časových paradoxů, s tím se dobře popere málokdo, ale v knize se dějinami hopsalo vesele tam a zpět, náčelník se může vypravit mezi dinosaury jen tak, aby si ověřil hypotézu, ovšem při záchraně života to najednou nejde. Když už přiletěli k hořící knihovně pozdě, proč se nevrátili a nedoletěli znovu a lépe? Klaďasové hynou jak na běžícím pásu, záporáci přežijí i epicentrum jaderného výbuchu. Do současnosti nelze přenést žádný předmět z minulosti, hm, a co kamínky či stébla trav na podrážkách bot výzkumníků? Obzvlášť při zběsilém úprku v případě, když se na ně valí stádo dinosaurů?
A překlad? Ani já, totální jazykový trouba, neposlouchám od Zeppelínů Schodiště do nebe, fakt ne.
Takže bohužel zklamání a další díly vynechám.
Kniha má docela rozporuplné hodnocení. Polovina lidí co zde mám v oblíbených dala 2* a druhá 4*. Tak jsem si říkal kam budu spadat já?
Poslouchal jsem každopádně jako audio knihu, která je načtená zkušenou Terezou Dočkalovou.
Příběh se točí okolo vědeckého ústavu, který studuje historii. To je tak jako oficiální popis. Ten realistický je: parta nezodpovědných rádoby vědců se omylem dostalo k technologii cestování časem a tak je nenapadne nic lepšího než se na tu historii zaletět podívat. Ale ono jim to nejde moc hladce. Co se podělat může se podělá snad na maximum.
Nesmíte čekat nějaké hlubokomyslné scifi. Ale pokud čekáte oddechovku s cestováním v čase a nějaký ten ironický humor tak jste tady správně.
Štítky knihy
přátelství cestování časem rozvoj osobnosti, osobní rozvoj prolínání minulosti a současnosti návraty domůAutorovy další knížky
| 2021 |  Jedna zatracená pohroma za druhou |
| 2022 |  Symfonie ozvěn |
| 2023 | Druhá šance |
| 2024 | Stezka časem |
| 2025 |  Ach ta minulost! |
Cestování časem kombinované s hromadou smíchu. No, nějaká veliká řachanda to nebyla, ale občas jsem se pousmál. Na druhou stranu mě hned všechno nerozesměje. Celkový námět knihy byl dobrý, ale výsledek dle mého jen mírně nadprůměrný. Zvláště linka s konkurenčním týmem záporáků mi přišla naprosto nadbytečná. Jako nenáročná oddechovka kniha svůj účel splnila, ale do dalších výprav se s týmem od Svaté Marie asi nepustím.
Citace: Jde v první řadě o aktualizace vašich osobních dotazníků... Pane Sussmane, nejste rytíř Jedi. Opravte laskavě údaj v kolonce tři - Vyznání. Totéž se týká pana Markhama, pana Petersona, slečny Maxwellové, pana Dietera a slečny Blackové.
Kolonka číslo pět, slečno Maxwellová. Sto sedmdesát centimetrů neměříte a nikdy měřit nebudete. Smiřte se s tím a opravte to ve svých záznamech.
Pane Markhame, na číselný údaj, který jste uvedl v kolonce Pohlaví, není nikdo zvědavý. Uveďte to na pravou míru a omluvte se paní Partridgeové.