Jedna želva za druhou
John Green
Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit… Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Yoli (ČR)Originální název:
Turtles All the Way Down, 2017
více info...
Přidat komentář
I když doslova vím , jak se Aza cítila, a co prožívala, nějak jsem od knihy čekala více. Z příběhu se podle mě dalo vytáhnout víc, a také jsem čekala kdy přijde ten spád, ale nepřišel. Greena mám jako spisovatele šíleně ráda, četla jsem od něj vše, ale tato mě moc nenadchla. Ačkoliv to, čím si Aza prochází, je popsáno bez chyby.
Nakouknutí do toho, co se děje v hlavě v hlavě psychicky nemocné dívky. O tom, že i když se nám může někdo zdát prostě divný, tak on sám svádí velký vnitřní boj. Ale jinak se toho vlastně příliš nedělo. A vlastně ani typický happy end se nekonal, ale... tak to nakonec v životě chodí, ne?
Příběh šestnáctileté Azy, která se díky své kamarádce začne zajímat, kam zmizel miliardář Russell Pickett, aby získaly finanční odměnu. Díky tomu znovu potká jeho syna Davise a navážou na staré kamarádství z dětství.
Aza trpí obsedantně-kompulzivní poruchou a snaží se s tím vypořádat jak se dá, někdy je to však těžší, než se zdá.
Velmi silný a osobní příběh, který se Vám dostane pod kůži. Je o kamarádství, ať už mezi Azou a Daisy anebo mezi Azou a Davisem. Každé je jiné, ale obě jsou silné.
Příběh je o lásce a to nejen mezi chlapcem a dívkou, ale hlavně mezi našimi nejbližšími a nebo těmi, kteří už nemohou být s námi.
Příběh je o nemoci. Je zde velice dobře popsáno, jak trpí lidé s obsedantně – kompulzivní poruchou a můžeme je tak blíže poznat. To, co prožívají ve své hlavě, je pro nás nepředstavitelné.
V knize se mi nelíbila část o miliardáři Pickettovi, ale chápu, že se Aza nějak potřebovala dostat k Davisovi.
Každopádně je kniha celkově moc pěkná a i když už nejsem její cílová skupina, tak se mi moc líbila.
Knížka pro young adult, které mě neurazila ani nenadchla.
Asi nejsem cílovka. Co se mi ale hodně líbilo byl náhled do života s OCD- výborně vykresleno a popsáno.
Ať se snažím sebevíc, nejde to. Příběhy tohoto autora jsou dobré. V těch, které jsem četla, hraje hlavní roli vážná nemoc, mentální porucha nebo nezačlenění se do společnosti. Ale proč proboha musí mít pokaždé tak (aspoň pro mě) nesympatické hlavní hrdiny (většinou teda hrdinky). Cítím z nich pouze sobeckost a některé jejich jednání naprosto nechápu a nesedí mi ani k té dané postavě (ať si je divná sebevíc). V případě této knihy mě hlavní hrdinka opravdu vadila a nemyslím si, že to jakkoliv souvisí s její poruchou. A rádoby detektivní příběh, který se odehrává na pozadí její poruchy, mi k tomu všemu vůbec neseděl. Zdál se mi odfláknutý a dá se říct že i celkem zbytečný.. Asi se prostě budu muset smířit s tím, že tvorba tohoto autora pro mě zůstane pouze jako námět na romantický film pro puberťáky, který v televizi přepnu, než jako něco, co bych cíleně vyhledávala.
Čo sa príjemnej literatúry pre mladých o mladých týka, Green patrí k špičke. Autor mal opäť čo povedať a opäť tak učinil extrémne citlivo. Táto knižka rezala hlbšie, než obvykle autorove príbehy režú. I cez svoju ťažšiu tému sa však čítala ľahko a ja som rada, že som sa k nej po dlhej dobe dokopala.
Nakonec jsem po dlouhé době dočetla, ale názor nezměnila. Prostě nejsem cílová skupina. Jiné knihy autora se mi líbily více.
Psychická porucha je horší než jakékoliv fyzické zranění. Protože všechno se může zahojit nebo se nakonec smířit s tím, že něco chybí, ale žádné prášky nedokážou přemluvit mozek, aby se změnil.
(čteno v originále)
Nenáročný románek. Za mě autor trochu opomíjel hrdinčinu nemoc (OCD) a mluvil o ní jen když se mu to hodilo. Přesto si nemyslím, že je kniha špatná. Naopak. Její čtení jsem si opravdu užila. Ale po Už jsem normální? - knížce na stejné téma - lehké zklamání.
Do této knížky jsem se nemohla pořádně začíst. Co mě zaujalo byl náhled do života člověka s obsedantně kompulzivní poruchou. Jen ten styl mě úplně nevyhovoval.
Knihu jsem si přečetla jen v rámci čtenářské výzvy. Protože se už necítím jako cílová skupina tohoto žánru, nebudu knihu hodnotit subjektivně (jak bych hodnotila prozrazuje alespoň počet hvězdiček).
Objektivně můžu pochválit autora za osobnost hlavní hrdinky. Je důležité psát i o takových poruchách a autor (čerpajíci z vlastních zkušeností a těšící se tak velké oblibě) podal čtenářům velmi přístupný popis.
Jo pro mě zajimavá knížka , četla se dobře...Obsendantní-kompulzivní porucha zase něco nového jsem se dozvěděla...Jak se tito lidé s touto diagnózou cítí , co prožívají....
Knížka se mi líbila, ničím nepřekvapila ani nezklamala.. Pokud hledáte nenáročnou young adult oddechovku, tak je to dobrá volba.
Krásný lidský příběh a navíc zajímavý náhled do duše psychicky nemocného člověka. Aza mi byla sympatická hned od začátku:) Čtivý příběh s dějovým spádem, nenudila jsem se ani chvilku. Rozhodně doporučuju.
Určitě nelituji, že jsem si knihu přečetla. Je opravdu unikátní. Přijde mi zajímavé nahlédnout do hlavy člověka, který trpí úzkostmi. Ale bohužel ve mně kniha nezanechala žádné hlubší dojmy.
Kniha mě nadchla. Zajímavý příběh dívky s OCD plný jejích myšlenek ilustruje, jak zoufale a nepochopeně se takový člověk cítí, když nemá kontrolu nad svými myšlenkovými pochody a je v podstatě v jejich zajetí. Také se mi líbilo, jak autor do textu začleňuje úryvky básní a různých lyrických zamyšlení. Nad těmi jsem se často zastavovala a hlouběji nad nimi přemýšlela. Nerozjuchaný konec do příběhu skvěle sedl.
Byl to zajímavý pohled na psychickou poruchu a ráda jsem se vrátila do Greenova světa, vždy to vykreslí tak, že chcete být přesně na té škole a mít takové přátele, ale chvílemi jsem moc nerozuměla myšlenkovým pochodům hlavní postavy. Nevím, jestli to bylo mou nepozorností, tím, že netrpím neodbytnými myšlenkami jako Aza, anebo mi to znělo už moc přechytrale (příkladem je dohadování s psycholožkou, kdy se Aza snažila za každou cenu prosadit svůj pohled na věc). Něco mě na tom prostě iritovalo, ale nemůžu říct, že by to byla úplná ztráta času. :)
Štítky knihy
přátelství láska smrt rodina hledání smyslu života rodinné vztahy romantika psychické problémy obsedantně kompulsivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Podle mě se je to slabší knížka od Johna Greena. Celkově mi to přišlo takové zvláštní. Podle anotace jsem čekala pořádné napětí, ale bohužel. Abych ale nebyla úplně negativní, tak se mi moc líbilo, jak dokázal autor popsat co se děje v hlavě osobě, která trpí obsedantně-kompulzivní poruchou.