Jedno sto skořápek
Pavel Skořepa
Mít v lednici kousek z každého hosta včerejší hostiny… Nebo přemýšlet, jaký převlek na halloweenské koledování zvolit, když jste vlastně zombie… Nebo se dohadovat s šéfem, zda si vzít dovolenou, a následně zjistit, že jste vlastně vy ten šéf… Normálka! V drabblích, neboli povídkách o max. sto slovech, se může stát naprosto cokoliv. Maličká knížka z pera Pavla Skořepy je doprovázena úžasnými ilustracemi Danici Pružincové a přinese vám mnoho zábavy, napětí, překvapení a možná i znechucení.... celý text
Přidat komentář
Jednoduše geniální! Nechápu jak tohle autor dokáže stvořit. Jak v těch několika málo větách zprostředkuje takový příběh? Tolik zajímavých a různorodých nápadů. Smekám.
Boží.
Teda spíš ďábelský :-D
Naprosto lahodící mému aktuálnímu duševnímu roz(po)ložení...
S literárnym útvarom drubble, čiže ultra krátkou poviedkou resp. akýmsi mini skečom o maximálne sto slovách vrátane názvu, som sa prvýkrát stretol u talentovanej spisovateľky fantastiky Lenony Štiblaríkovej a jej vydarenej mikrozbierke strašidelných miniatúr Abeceda žerie deda. Tieto krátke, desivé alebo humorné, často krát úderne a dobre vypointované jednohubky ma okamžite chytili, pretože vytvoriť na tak malom priestore nejaký príbeh, načrtnúť scénu či zápletku a hlavne pobaviť, je už kumšt hodný literárneho majstrovstva.
Keď sa preto ku mne zhodou náhod a riadením osudu dostala podobná zbierka Jedno sto skořápek od Pavla Skořepu, bol som mimoriadne zvedavý a mal som už vcelku vysoké očakávania. A musím povedať, že moje očakávania boli prekonané a kolekcia kraťasov Pavla Skořepu bola príjemné prekvápko. Do jeho drabblových jednohubiek som sa doslova zamiloval. Takmer všetky sú skvelé a premyslené, hýria zaujímavými nápadmi, myšlienkami a motívmi, ktorých rozmanitosť je naozaj neuveriteľná. Mnohé sú okorenené buď výborným, neraz úderným a častokrát čiernym humorom, slovnou hračkou alebo príjemne znepokojivou či hororovou atmosférou, ktorá v závere veľakrát až zamrazí. Smekám nad Pavlovou nápaditosťou a rozmanitosťou point a vtípkov dotiahnutých neraz až do absurdity.
Minipríbehy sú skutočne chytľavé, čitateľa rýchlo vtiahnu a pohltia. Najradšej by ich nedočkavo hltal jeden za druhým. Avšak práve pre ich údernosť a rôznorodosť tém, som si ich radšej dávkoval postupne, aby som mal čas si ich vychutnať, zamyslieť sa nad nimi, oceniť vycibrené pointy a tento prístup odporúčam každému, kto po nich siahne. Aj keď je knižka útla, vyplatí sa nečítať ju na jeden záťah, ale radšej si jednotlivé drabble historky nechať rozležať v hlave a užiť si ich.
Napísať niečo takéto do sto slov nie je samozrejmosť a nedokáže to hocikto. Treba na to tú správnu zmes talentu, životných skúseností, ironického nadhľadu a vnímavosti. Mám veľký rešpekt pred každým, kto to dokáže a Pavel Skořepa je v tomto majster a zvládol to excelentne. Knižočka vreckového formátu je rozdelená do viacerých tematických sekcií, ktoré nesú príhodné názvy ako napr. "Vlak", „Spomienka“, „Hviezda“ či "Já jsem na tom večírku nebyl." Názov zbierky celkom trefne rezonuje s autorovým priezviskom a zbierku navyše dopĺňajú aj veľmi vydarené ilustrácie od známej grafičky Danice Pružincovej, ktoré príjemne korešpondujú s témou danej sekcie. Zaujímavú a výstižnú obálku vytvoril zase Michal Březina. „Škrupinky“ sú jednou z tých knižiek, ku ktorej sa dá neustále vracať a asi nikdy neomrzí. O to viac je potešujúca správa, že vo vydavateľstve Canc vyšlo pokračovanie pod názvom Sto skořápek podruhé
Vtipné, hororové a černo humorné mini povídky, drabble, o maximálně 100 slovech nemají moc prostoru na to, aby autor mohl předvést jistou literární kvalitu, ale o to v tomto žánru nejde. Jde o to, že se má člověk uvolnit, zasmát se, trochu se i bát, sem tam se mu může i zhoupnout žaludek, ale hlavně se pobavit a to, myslím, tato malá kniha splňuje. Ilustrace jsou též velmi povedené a knihu skvěle doplňují.
Drabble jsou krátké povídky o maximálně sto slovech, v nichž je nesmírně důležité vystihnout v pravý čas vymazlenou pointu. Pavel jich zde nacpal rovnou stovku, jak jinak, a ilustrátorka Danka Pružincová (která mi nakreslila i viselce do Lesa) jim vdechla vizuální život.
Jak už to bývá, u stovky povídek se najdou ty, které patří ke špičce, ty průměrné, a pak se najdou i velmi špatné. Posledních zmíněných však kniha obsahuje pomálu, a díky tomu si dílo drží konstantně nadprůměrný standard.
U některých jsem se smál, u jiných bych zase ocenil atmosféru. Inu, motivů na vás vyskočí přehršel, a už jen z toho hlediska lze knihu označit za dobrou. Co s příběhy na jedno kopyto, že jo...
Kdo máte rádi úderné, humorné a strašidelné knihy, měli byste si Skořápkami udělat radost
Celkové hodnocení 70% -hluback-
Dostat do sta slov povídku tak, aby měla pointu a dávala smysl není jednoduché. Ve sbírce Jedno sto skořápek se to někdy povedlo, někdy tak úplně ne. Zelkově z toho ale vyšlo čtení, které neurazí a pokud člověk nemá aktuálně náladu na dlouhé příběhy, tak i potěší. Zvlášt pokud máte rádi černý, někdy i trošku morbidní humor.
Svou recenzi Zlověstí, debutové sbírky povídek a básní Pavla Skořepy, jsem končil tím, že má autor rozhodně potenciál a zajímá mě, co vyplodí dalšího. Z toho důvodu jsem hned sáhl po jeho novince Jedno sto skořápek.
Tentokrát Skořepa přesedlal zase na něco jinýho – sbírku tvoří stovka drabblí, totiž mikropovídek o rozsahu sto slov včetně názvu. Říkal jsem si, že na tom člověk pěkně pozná, jestli autor umí psát. Po zkušenostech s první sbírkou jsem čekal víc hororu, ale jak se ukázalo, drabble přejou hlavně asi humoru. Ne že by horor chyběl, některý příběhy rozhodně hororový jsou, mnohdy jsou brutální, většinu bych ale asi označil za černohumornou. Kolikrát je to takovej ten humor, u kterýho se jen suše uchechtnete, ale když takovejch věcí čtete víc za sebou, začne vás to do sebe vtahovat. Nejednou jsem si říkal, že by tomu slušelo zpracování v podobě komiksovýho stripu jako Red Meat nebo dnes populární Terapie masem. Tak třeba jednou, až Pavel Skořepa bude chtít zkusit zase něco novýho a najde k sobě správnýho ilustrátora. Nicméně zpátky ke sbírce – účel zjevně splnila, slupnul jsem ji jako malinu, a i když mě některý kusy neoslovily, často jsem se bavil a stále mě zajímá, s čím autor přijde příště. Můj oblíbenej kousek: „Paranoik“.
Sto slov ....na niečo veľa , na niečo málo . Napísať stoslovnú poviedku , ktorá má dej , postavy , myšlienku a často krát nečakaný koniec , je mega frajerina , ktorá je v tejto maličkej knižke , zvládnutá excelentne .
Prichádza sychravé a chladné počasie , ponúkajúce viac voľného času , aj na čítanie a kto ho nemá až toľko , stačí si "Škrupinky" vložiť do vrecka kabáta , vziať so sebou a čítať kde sa dá . Verte , že keď začnete , skončíte až na poslednej stránke , pokiaľ vás niektorá z poviedok nešokuje natoľko , že budete potrebovať čas ju spracovať , predtým , než sa začítate do ďaľšieho mini príbehu :-) :-)
Říkala jsem si: "WTF voe..." A než jsem se nadála, měla jsem pár "povídek" přečtených. Poprskala jsem si monitor smíchy. Některé jsou povedené a pak mi vrtaly v hlavě. Super kousek, který nešel nevydat :).
Již z anotace je patrné, čím je tahle knížka neobvyklá - jedná se totiž o sbírku drabblí, neboli povídek, které mají maximálně 100 slov včetně nadpisu. Autor má tedy velmi krátký a omezený prostor pro vykreslení scénky a její hlavní zápletky, o to větší zábava však je takovéto skeče číst.
Jedno sto skořápek navíc vyšlo v opravdu malém, kapesním formátu, takže si ho s sebou můžete vzít kamkoliv a využít volné minuty v čekárně či tramvaji k přečtení několika drabblí.
Knížka je rozdělena do několika tematických sekcí, například zde máme sekce s názvy jako "Zub" či "Já jsem na tom večírku nebyl." Všechny příběhy v dané sekci spojuje právě ono uvedené téma, avšak v každém je pojato trochu jiným způsobem.
Musím přiznat, že toto bylo mé první setkání s tímto literárním útvarem, nicméně jsem se do knihy hned začetla a stránky rychle ubývaly. Nicméně zde je asi na místě se zamyslet nad tím, jak tuto knížku číst. Je poměrně krátká, a tak by se dala přečíst na jeden zátah. Myslím ale, že zde se víc vyplatí číst postupně a jednotlivé historky si dávkovat, dát si čas, aby se vám rozležely v hlavě a mohli jste si je víc užít.
Samotné drabble jsou vskutku různé - některé vás pobaví, jiné překvapí originálním nápadem, z některých vám půjde mráz po zádech. Nelze je hodnotit jako celek, každý příběh je jiný, jinak kvalitní...Byly takové, které se mi líbily moc, přečetla jsem si je několikrát, byly takové, které si mě příliš nezískaly, a byly i takové, jejichž význam mi asi tak úplně nedošel.
Knížku tedy můžu doporučit všem, kteří hledají pohodové, oddechové čtení, které není časově náročné a můžete se k němu vrátit kdykoliv se vám bude chtít.
Jedno sto skořápek od Pavel Skořepa je drabble - povídka o maximálně 100 slovech. Povídek je taky 100. Zkrátka dokonalá harmonie. A já si to zamilovala! Knížečka do kapsy, kterou si můžete vzít do MHD a kinklajíc se na tyči v záplavě zpocených, smradlavých těl si můžete přečíst o zbytcích hostů včerejší hostiny v lednici. Připotácejíc se zcela grogy z práce si můžete přečíst o tom, jaký kostým si na Halloween asi tak má vzít zombie? V existenční krizi přemýšlíc na Nuseláku zjistit, že i strážný anděl vás může nasrat, leč vadí to, když život zachráněn jest?
Nedoporučuji tedy číst když čekáte na České dráhy, nebo až se manžel vyhrabe z ranního rituálu na WC. Zbytecně byste vdechli všech sto povídek naráz a to by byla obrovská škoda! Četla jsem ji dva dny a snad u každé povídky mě napadl někdo, komu bych ji mohla poslat a koho by pobavila. Takže přidávám i pár mých top povídek.
Jak už to tak s humorem bývá, jeho hranice jsou nekonečné jako díly Ulice a je tedy jasné, že se mi nelíbilo všech sto povídek. Některé byly naprosto perfektní, takový Betlém je top, obzvláště pro někoho, kdo se s bratrem mydlil celé dětství. Některé povídky jsou průměrné a některé i nudné. Ale to je na souboru povídek právě to nejlepší. Jak to říkal ten Forest Gump - Sto skořápek je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, jakou povídku si vytáhneš!
Zkrátka moc příjemné překvapení, které hodnotím 4/5* a rozhodně doporučuji tento kousek zapsat na váš nekonečný TBR seznam! Ideálně knihu koupit a vystavit si ji doma s vědomím, že ji stejně nikdy nestihnete přečíst. Děkuji nakladatelství Canc za poskytnutí knihy.