Jednoducho na mňa zabudli
Jiří Holub
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/373558/bmid_jednoducho-na-mna-zabudli-9bG-373558.jpg
5
453
453
Jednoducho na mňa zabudli súčasného českého spisovateľa Jiřího Holuba je citlivo vyrozprávaný príbeh sedemročnej Kláry, ktorá prichádza so svojimi rodičmi z Prahy do Sudet. Wolfgang, dedina, v ktorej sa usadili, má však svoje tajomstvá. Klára objaví starú skrývajúcu sa Nemku Helgu, ktorá jej rozpráva svoj životný príbeh. Príbeh, ktorý vyznieva úplne ináč, ako ho interpretuje kočiš Červinka. Klárina rodina doplatí na rozorvanú spoločenskú situáciu tesne po druhej svetovej vojne. Klára navyše odhalí strašné tajomstvo, ktoré sa vznáša nad nič netušiacim a opäť sa zaľudňujúcim Wolfgangom. Tému autor čerpal čiastočne z rodinného príbehu, a pichol tak do osieho hniezda mlčania okolo česko-nemeckých vzťahov tesne po druhej svetovej vojne. Napriek boľavým skúsenostiam zostáva pohľad hlavnej hrdinky čistý, detský, obohatený o skúsenosť, ktorá predurčila jej život.... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2017 , PerfektOriginální název:
Prostě na mě zapomněli, 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha s velmi silným příběhem z pohraničí. Kde končí lidská tvář a začíná sobeckost? Lidé zastírali své pravé tváře, jen možná dítě je dokázalo odhalit. A jedna událost a vše je jinak, život, který si člověk vysnil, končí...velmi dobré, doporučuji!
Rok 1945 sudety. Klárka s rodinou se stěhují za prací.
Jednohubečka, nabitá emocemi, hrůzou, láskou, oddaností, krutostí, bolestí.
Tohle by si měl přečíst každý, kdo má rád příběhy z tohohle období.
Po dočtení jsem měla husí kůži, bylo mi ouzko, smutno. Na pár stranách maličké knížečky se objevuje tolik všeho. Každá strana má svou hloubku.
Nechci říct že to je krásná kniha, (i když je v jiném slova smyslu). Tohle musíte číst, pak pochopíte.
Dnes odpoledne jsem otevřela malou nenápadnou knížečku a vůbec jsem nevěděla co mě čeká... .
Čekal mě krásně napsaný příběh na který hned tak nezapomenu.
Jsou malé knihy s velkým obsahem a tato je jedna z nich.
Pane Holube patří Vám velká poklona.
Knihu jsem přečetla večer na jeden zátah, nedalo mi to a nemohla jsem odložit. Velmi procítěně napsané.
Po okraj naplněný příběh plný bolesti a hořkosti - jen takové jakou mohla přinést válka a poválečná doba. Právě takové příběhy se mi zhmotňují v troskách domů opuštěných a vydrancovaných vesnic zde v pohraničí. Autor zhustil příběh do velmi hutné novely, až jsem mu místy vyčítala přílišnou stručnost, příběh by vydal na román. Ale někdy je množství slov zbytečné....
Jak je možné, že na 134 stranách může vzniknout takový příběh nabitý emocemi, který je obsáhlejší než některé knihy o 300 stranách? Poválečný příběh ze Sudet bez jakéhokoliv přikrášlení vypráví o tom, jak zlé dokáží být krutost a touha po pomstě. Jak dokáží ničit pokojné domovy a šťastné rodiny.
Příběh je čtivý, i když některé slovní spojení mi nešly k osmileté holčičce. Ale nijak mě to nerušilo a já jsem ze zvědavostí četla a četla, protože mě opravdu zajímalo, co se skrývá za tajemstvím Helgy. Bohužel je to velká tragédie. Lidská pomstychtivost je velká. K tomu i osud Klárky dopadl úplně jinak, než jsem si představovala. Je to velmi zajimavý, citlivý a smutný příběh a já jej doporučuji. I proto, že vede k zamyšlení a uvědomění.
Drsná povídka z poválečných sudet,kde se v dané době střídala naděje s beznadějí a život se smrtí.Dobře čtivá kniha,ale smutné téma
Pěkný a zajímavý příběh. Jenom by mě zajímalo, z čeho autor čerpal. Zda měl námět z vyprávění nebo ze své fantazie. Na začátku knihy je sice psáno: "Nele, která to vždycky věděla ...a babičce, která mi to všechno chtěla vyprávět a už to nestihla..."
Krásná knížka s hrozně smutným závěrem. Vždycky když čtu něco podobného, žasnu, čeho všeho jsou lidé vůbec schopni...
Útlá knížka, ale plná emocí. Trochu mi připomněla kapitoly z poválečného období Zdivočelé země. Muselo to být těžké. Pro nově příchozí, pro vystěhované. Závěr mě tedy dostal...
"Strach se těžce nese, když je člověk sám." (s. 115)
Drobná povídka plyne podobně jako babiččino vyprávění. Prostřednictvím Klárky a její starší kamarádky Helgy autor nenásilnou formou zachycuje první poválečné měsíce v pohraničí. Strach i radost, ale především Stíny, které po válečných letech a poválečných měsících zůstávají jako memento.
Úžasná knížka, kterou přečtete za jeden večer, ale dlouho o ní budete přemýšlet. Tak silný příběh na pár stránkách.
Krásná a zároveň strašne smutná knížka...ten konec.....Přečteno za pár hodin - tak tenka knížka a tak neskutečný příběh ....
Kniha kterou přečtete velice rychle, ale dlouho na ni budete vzpomínat.
Moc krásný příběh se smutným koncem.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) sudetští Němci Sudety dětský hrdina osidlování pohraničí historické romány přátelství z dětství dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
| 2015 |  Prostě na mě zapomněli |
| 2011 | Zádušní mše za hraběnku |
| 2011 | Jak se zbavit Mstivý Soni |
| 2009 | Kolik váží Matylda |
| 2010 | Vzpoura strašidel |
Hezký příběh, který jsem si i přes drobné výhrady užila. Vypravěčem je dívka jménem Klárka, které je podle mě přisuzován větší nadhled a větší vyzrálost, než jakých by dítě bylo schopno. Nicméně příběh je tak poutavý a tak uvěřitelný, že se to dalo bez problémů přehlédnout. Hezká kniha o nehezkých dobách, doporučuji.