Její život v očích panenky
Ingrid Desjours
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296379/bmid_jeji-zivot-v-ocich-panenky-8k6-296379.jpg
4
188
188
Dvě zraněné duše. Dva sny o druhé šanci. Potížista, cynik a misogyn Marc je po vážné nehodě přidělen k mravnostní policii. Při vyšetřování jednoho případu potkává jemnou dívku Barbaru. Barbara se stará o slepou matku, svůj život zasvětila péči o nerudnou, zahořklou ženu, která jí oplácí jen výčitkami a nadávkami. Jedinou útěchou je jí její sbírka panenek. Už brzy si bude moct jít koupit vysněný nový kousek, překrásnou panenku jménem Sweet Doriane. Marca vyvádí Barbařin bezelstný pohled z míry. Její křehkost ho dojímá a zasáhne natolik, že je znovu ochoten uvěřit v budoucnost. Zároveň je však přesvědčen, že Barbara je chybějícím kousíčkem skládačky, figurkou, kterou musí manipulovat, aby odhalil psychopata, jemuž je na stopě. Ale co když se mýlí?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Sa vie dans les yeux d'une poupée, 2013
více info...
Přidat komentář
Velmi dobrý psychologický thriller se šokujícím koncem aneb jak neléčená hluboká traumata mohou z člověka udělat šílence. Přečteno za jeden večer, příběh mě ihned vtáhnul do děje a nemohla jsem knihu odložit. Doporučuji.
Zvláštní kniha, během čtení jsem se cítila být součástí všech popisů, jak je to napsané živě a důvěryhodně. Ale ten závěr? Ten mě odrovnal a musela jsem ho rozdýchávat.
Ani nevím co napsat. Chvílemi tak brutální, že jsem musela odložit abych to rozdýchala, ale jinak to bylo dobrý. Zajímavý děj.
Co jen k této knížce říct, abych nespoilerovala? No nic.
Brutální psycho, syrové popisy a naprostý chaos, který vyústí v nejepičtější závěr, který jsem snad kdy četla a který mi chvilku proběhl hlavou, ale pak jsem od něj samozřejmě upustila.
Neuvěřitelně zajímavý a silný příběh, kdy je vám líto snad každé postavy, která se v knize objeví.
A abych jen nechválila, mínus bych dala za občas až přehnané zrychlení děje, ale to je ovlivněné i danými postavami, které jsou opravdu pošahané, více či méně.
Moje první poznámka v Deníku knižního závisláka je “ty krávo vole co to bylo?!!”. Tohle bylo fakt boží!
Začátek knihy mi přišel trochu utahaný a trvalo mi se přes něj dostat, ale postupně to začínalo nabírat grády a rozjel se pořádný depresivní masakr. Během čtení člověku pomalu dochází, co se v určitých chvílích a s určitými postavami děje a po celou dobu čtení mě svíral opravdu ošklivý pocit. Po celou dobu čtení se nade mnou vznášela hodně depresivní aura. Ale dostala jsem se na konec knihy a to teprve bylo.
Čtení této knihy jsem se trochu obávala, jelikož ne každý psychothriller mi sedne. Ale tato kniha byla vážně dobrá! Neustále vás nutí číst, dokud se nedostanetd až na konec. A ten teda byl!
Pokud vám nevadí hodně sprostých slov, tak určitě doporučuji, stojí za přečtení.
Panečku, ta paní Ingrid se s tím teda nemaže! Vykreslila svoje postavy a jejich osudy pěkně natvrdo a surrealisticky až děsivě. Představuje nám hlavně Barbaru, ze které se díky životním prožitkům stala chorobně komplikovaná osobnost, která touží po lepším životě. Ne náhodou se setkává s policistou Marcem, který při autonehodě rovněž utrpěl zranění na těle i na duši. Že je příběh velice depresivní a místy hodně zvrácený, to už tady bylo napsáno. Zároveň je ale plný emocí, jako je strach, nenávist, touha po pomstě, ale taky láska. Prakticky každá ze všech postav ji chce, jenže každá jinou a jinak a těžko rozlišuje, jestli je to vůbec láska nebo něco jiného. Já jsem z těch událostí nejen znechucená, ale i dojatá a hlavně smutná. Vždyť jak který člověk, ať zdravý nebo vyšinutý ví, jak ovládat emoce a jak s nimi naložit, zvlášť když se v jeho dosud zoufalém životě objeví světlo na konci tunelu? Hvězdičku ubírám za nechutnosti, jinak bych dala plný počet.
Kniha má hodně pomalý rozjezd a popravdě, kdyby mi kamarádka neřekla, že se to rozjede, tak ji asi rozložím. A jsem ráda, že jsem vydržela, protože postupem času kniha začíná mít grády a posledních 20 stránek? WAU. Během čtení tušíte, co se stalo, ale pořád si říkáte, ne to bude jinak, přece by to nebylo až tak surrealistické, zvrácené a nechutné (hodně nechutné). A víte, co? Je! Dokonce v některých případech i horší. Chápete, že hlavní hrdinka to nemá v životě lehké, chvílemi s ní i soucítíte, ale sakra. ... A kapitán Percoles, tenhle člověk by dle mého názoru neprošel přes psychotesty, navíc chovat se tak a jak se chová a přitom pracovat na mravnostním ... no nevím, takový člověk tam dle mého názoru nemá, co dělat. A je úplně jedno, co má za sebou. ... Po přečtení jsem přemýšlela, kdo je z nich dvou je vyšinutější.
Psáno naprosto surově, syrově, bez servítek a pardónů. Ani kapka něčeho pozitivního. Zvrácenost za zvráceností. Naprosto vyšinuté hlavní postavy. Děj odhadnutelný, přesto je to čtivé.
Tohle byla smršť! Psychologický thriller s hororovými prvky, drama pro dvě polámané duše a množství agresorů, zručná práce s nespolehlivým/ nespolehlivou vypravěčem/ vypravěčkou. Určité dialogy jako by vedl Dorian Gray se svým obrazem...
Tady bude možná chyba v žánrovém zařazení, toto je spíš psychologické drama.
Najít v této knize někoho, kdo není úchyl, psychopat nebo jinak duševně postižený člověk, je téměř jako hledat jehlu v kupce sena. Ani vyšetřující policista se nedá označit za psychicky vyrovnaného člověka a jak se později ukáže, bohužel nepatří ani zrovna k nejbystřejším...
V thrillerech a detektivkách se něco podobného vyskytuje často, ale tady je to přímo koncentrát ujetého chování. Celý děj je jen popis konání narušených jedinců. Není to vyváženo ničím pozitivním, ničím co se dá označit za normální, natož aby tu byla jediná vtipná pasáž či poznámka.
Tohle všechno samo by nebyl důvod pro nižší hodnocení, ale tady navíc chybí překvapení, vlastně od začátku víme, kdo je kdo a co se bude dít, jaký další hnus bude následovat. Ta předvídatelnost mi vadila nejvíc. A aby těch mínusů nebylo málo, tak příběh postrádá poutavost a čtivost, alespoň tedy pro mne. Více než literární zpracování je to popis šílenství.
Námět je výborný a většina z toho je reálná, ale je to špatně napsané.
50%
Kniha je velmi předvídatelná, ale i tak mě dokázala uchvátit. Plný počet nedám, ale určitě si jí přečtu znovu.
Ze začátku mi přišel děj takový nic moc, ale zhruba od půlky se to začalo rozjíždět a konec bylo opravdové vyvrcholení! Barbara se na první pohled jeví jako pořádná mrcha, ale jde vlastně o chuděru holku, co toho v životě musela hodně prožít a traumata na ní zanechala stopy.
Ta kniha má v sobě tolik bolesti a trápení, surovosti..Je to dílo, které nam dokonale ukazuje jak je lidská mysl křehká, a jak snadno zažité trauma může změnit Váš pohled na svět.
Čtivý příběh rozdělen na dva úhly pohledu a na dva osudy, které se samozřejmě v průběhu děje spojí.
Zanechalo to ve mě spoustu emocí. Citáty na úvod "sekcí" byly dokonalé. A rozhodně to stoji za přečtení.
Uchvátil mě výrok Charlieho Chaplina, který byl v knížce použit.
Závěr vnímavý čtenář ke konci vytuší, ale přesto je šokující.
Je to moc dobrá kniha.
Bylo to čtivé, vnitřní pohnutky psychopatky byly vykresleny opravdu působivě. Proč byl ale Marc, policista vyšetřující případ takový sexistický, neurvalý a nesympatický hovado to mi prostě hlava nebere. Omlouvám se autorce, ale touhle postavou podle mě knížku pohřbila a zařadila jí mezi průměrné thrillery.
Co se týče dech beroucího závěru tak myslím, že každý pozorný čtenář, co má už nějaký ten thriller za sebou musel díky mnohačetným náznakům už dopředu tušit, ne-li přímo vědět, co se děje a jak to celé vlastně je. Takže pro mě se opět žádné extra překvapení nekonalo.
Musím ale vypíchnout hnus, správně necitlivě, ale věcně popsané scény znásilnění, mučení a sexu obecně, které ve vás vyvolávaly veliký odpor. U jedné scény jsem měla opravdu co dělat, aby se mi žaludek zvedl o trochu méně než je zdrávo.
IG: @hanybooks
Slušné psycho. Příběh je trochu předvídatelný, hlavně pro ty, co čtou tenhle žánr. Kapitoly o Barbaře jsou mnohem lepší, Marc je taková nudnější vsuvka. Ale dohromady to funguje skvěle. Kdo má rád brutalitu a šílenství, určitě doporučuji.
Výborná kniha.
Na začátek bych uvedla na pravou míru...V knize není žádná mluvící panenka, a kniha také není nijak brutální ...spíš je realistická a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby Barbara byla reálný člověk a naopak by mě překvapilo, kdyby knihu napsal muž :)
Kniha je výborně napsaná, čte se sama a negativní komentáře tu píší lidé, co žijí v "růžové bublině", ve které není žádné násilí, pedofilie, znásilnění, deprese, trauma a s tím související psychické nemoci...
Za mě wau, knihu určitě doporučuji.
Příběh mladé dívky Barbary, která se stará o svou slepou a nepříjemnou matku. Její vášeň je sbírání panenek a už se těší, že si brzy koupí novou, překrásnou panenku.
A příběh Marca – potížisty, cynika, který je po vážné autonehodě přidělen k mravnostní policii. Při jednom vyšetřování má pocit, že právě Barbara je chybějící kousek skládačky, který mu pomůže odhalit psychopata.
Tak, jak je děsivá obálka této knížky, tak děsivý je i příběh samotný. Je napsán velmi surově, naturálně, nebere si servítky. Nejednou budete překvapeni a budete jen nevěřícně zírat.
Příběh Marca mě úplně tak nebavil, ale ostatní kousky příběhu byly neskutečné, rozhodně mě to nenechalo chladnou a nutilo mě to číst dál a dál. Slabším povahám tuhle knížku moc nedoporučuji.
Kniha nám ukazuje, čeho všeho může být schopný psychicky nemocný člověk a jsou to věci nepředstavitelné.
Za mě velice povedený psychothriller.
Její život v očích panenky
Anotace na obálce moc neodpovídala, vůbec tam nezmínili ty traumata.
Linka s Marcem mě moc nebavila, Barbara totální magor.
Kdybych si nepřečetla, že autorka je psycholožka, myslela bych si, že to napsal taky magor.
Některé scény byly fakt nechutné, jako kdyby se v tom autorka vyžívala:-(