Jelec
Stanislav Kostka Neumann
Tato povídka koncipována byla v zimě 1914 a brzy poté vyšla v Lumíru ve formě nehotové a zkomolené se zřetelem k válečné censuře. Posílám ji nyní do světa neoklestěnou a ve formě snad zralejší. S. K. N. Prémie knižnice Erb (11. roč.) 24-121-83
Přidat komentář
20.03.2019
Půjčila jsem si tuto útlou knížečku, protože má černobílý obal (do výzvy). Očekávala jsem básně a překvapilo mě, že je to povídka. Hezká, mile napsaná o tehdejší bídě a zároveň dobrotě člověka.
Autorovy další knížky
1950 | Kniha lesů, vod a strání |
1990 | Proč nejsem komunistou |
2000 | Dějiny ženy |
1897 | Satanova sláva mezi námi |
1954 | Domove líbezný |
Čekala jsem verše a dostala povídku psanou básnickým jazykem. Autor na počátku první světové války pobývá na vesnici, chytá ryby a filozofuje.
Literární jazyk je tu krásný, myšlenky o chudobě, válce, o manželství už prosakují socialismem. Ale Neumann v roce 1914 ještě nemohl znát pasti komunismu, nelze ho tedy soudit.
Jediné, co se mi opravdu nelíbilo, to byly ilustrace Evy Haškové, bohužel.