Jenom ne strach
Ota Rambousek
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37804/jenom-ne-strach-37804.jpg
4
61
61
Velká část knihy Jenom ne strach je vyprávění o útěku 5 lidí z ČSSR. Vše vypráví jeden z účastníků, Ctirad Mašín. Je říjnová noc v roce 1953 a pět mužů se připravuje přejít Česko-Německou hranici. Jmenují se Ctirad, Josef, Václav, Milan a Zbyněk. Hranici přecházejí bez větších problémů, ale mají obavy, aby se při bloudění lesy zase nevrátili zpět do Čech. Na cestě jsou již mnoho dní. Pátrá po nich celá policie Východního Německa. Střídavě čekají v úkrytu, shánějí jídlo a pochodují směrem k cíli - Západní Berlín... Konečně! Po dlouhé, namáhavé a nebezpečné cestě došli k cíli. Litují však, že z pěti dorazili jen tři...... celý text
Přidat komentář
Vzpomínky Ctirada Mašína na svého otce, odbojovou skupinu Tří králů a nakonec útěk jejich odbojové skupiny z Československa do Západního Berlína. Všechny příběhy jsou hodně napínavě popsané. Balabán, Mašín a Morávek dlouho dokázali unikat Gestapu a i když věděli, že svůj boj nemohou přežít, přesto jejich odvaha a bojovnost byla neuvěřitelně silná. Druhý příběh je útěk odbojové skupiny bratrů Mašínů je neméně napínavě a dobře popsaný. Jejich odvaha, touha přežít a dostat se do Západního Berlína byla obdivuhodná. Kniha se čte doslova jedním dechem.
Četlo se jako román, román, který se stal. Doporučuji k tomu vzít ještě další literaturu, protože se jedná o paměti a zdálo se mi, že občas tam něco nesedí, ale jinak úžasný příběh.
Beru to jen jako příběh, nepouštím se na tenký led značně zpolitizované debaty o (ne)pravdivosti, záslužnosti apod.
Nečekala jsem to, ale vtáhlo mě to do děje. Překvapivě jsem hltala tuhle třicet let starou divočinu téměř stejně jako nejaktuálnější severské thrillery. Ano, je to napínavé a velice čtivé. A určitý informační přínos to určitě má také, i když samozřejmě s rezervou a s chladnou hlavou... pravda je vždycky někde uprostřed ;-)
Knihu jsem četla na základní škole, na popud třídního učitele. Musím říct, že človíčku, který ještě stále žije v milostivém či jinak přívětivém světě, značně otevře oči. Spíš než činy mě však pohltilo prostředí a celkově situace, jimiž postavy společně procházely.
nie je to uplne zle, avsak lepsie je precitat Zatim dobry, je to ovela obsirnejsie opisane...
Ota Rambousek je bezesporu jednim z mojich nejoblibenejsich autoru. Pravdive udalsoti , ktere nam tak poutave prevypravuje jsou svedectvim prostych lidi , kteri si snazili zachovat svobodny zivot a svobodne Ceskoslovensko a proto mnozi nevahali obetovat i svuj vlastni zivot a jini zase stravili zivot v komunistickych koncentracnich taborech. O tom vsem a predevsim o tech , kteri nasli sil k nekompr0misnimu boji proti bolsevickym hrdlorezum , dramaticky pise sam kdysi politicky vezen Ota Rambousek. Cest jeho pamatce.
Kdybych utíkal já, udělal bych to líp a to si opravdu myslím.
Ale jako námět pro film by to bylo dokonalé, ta knížka je skvělá roadka.
PS Nevyznamenat - nikdo o to nestojí a nikomu to nepomůže.
Knihu jsem necetla urcite proto, zda s Masiny sympatizuji nebo naopak. Slo mi o styl psani (nikoli o autoruv nazor), nove informace. Kniha je napsana velmi ctive, zazivne, bavila me od zacatku az do konce.
Se skutečnou historií to moc společného nemá, je to jen heroická a heroizující fikce. Kdo Mašíny v Poděbradech a okolí znal osobně, ví své a na tuhle umělou heroizaci pokřivených charakterů se dívá s despektem.
První část, ta o Třech králích, je skvělá, to byli u mě frajeři...Skupina bří Mašínů je pro mě zvláštní otázka. Beru to, co se stalo na tom německém nádraží - tam to bylo kdo s koho, chlap proti chlapovi, síly vyrovnané. Ale to co se dělo před útěkem...Podřezat někoho jen proto, že byl komouš? KSČ rád nemám, ale tohle už mi přišlo trochu přes čáru.
Rambouskova kniha popisující odboj a útěk bratrů Mašínů z Československa v 50. letech. Mezi kamarády se stala kniha docela "kultovní", takže ani já jsem se jí nevyhnul. Kromě toho, že mi přiblížila zajímavou tematiku také způsobila, že jsem k Mašínům pocítil náklonost, kterou už asi nic nezmění. Pro mě to byli hrdinové a jsou jimi dodnes. 90%
Autorovy další knížky
| 1990 |  Jenom ne strach |
| 1997 | S prstem na spoušti |
| 1999 | Paměti lichoběžníka |
| 2001 |  I vůl může trpět, ale nikdy nebude bojovat |
| 1978 | Krochnu s sebou |
Přečteno někdy v polovině devadesátek ,neskutečně skvěle napsané po letech jsem narazil na knihu od J.Nováka Zatím dobrý a zjistil jsem že pan Rambousek to fakt napsal úžasně.