Jeřábí žena
Patrick Ness
Čtyřicetiosmiletý Američan George Duncan provozuje tiskařský krámek v Londýně, je rozvedený a osamělý víc, než si chce přiznat. Jedné noci ho vzbudí zvláštní zvuk nesoucí se ze zahrady. Ke svému překvapení tam najde bílého jeřába. Pták má poraněné křídlo, ale když mu George vytáhne šíp z rány, odletí k nebi. Druhý den vstoupí do krámku žena jménem Kumiko s netradiční prosbou. Její krása je tak oslňující a tajuplná, že se do ní George bezhlavě zamiluje a touží odhalit všechna její tajemství… Je to ale dobře?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
The Crane Wife, 2013
více info...
Přidat komentář
Moc se mi tento příběh líbil,bylo to nejen lásce ve kterém je slyšet tlukot srdce které se zamilovalo,ale i zklamání.
Neotřelý příběh, který je vystavěný na tradiční japonské pohádce o poraněném a zachráněném jeřábovi, tedy pohádce o lásce a vděčnosti. Tak či onak mi to přišlo zajímavé. Vše je navíc podané stylem, díky kterému v člověku setrvá vyprávění ještě nějaký čas poté, co obrátí poslední list.
Ze začátku jsem byl trochu zmatený přeskakováním v textu, ale hned na to jsem se začal orientovat. Tento příběh má dvě linky, které se "propojí". Nevím co napsat, abych tu něco nevyzradil. Ale myslím si, že toto je typ knihy, která bude rozdělovat lidi na ty kterým se to líbí, a ty kterým ne.
Autorovy další knížky
2012 | Volání netvora |
2011 | Hlas nože |
2017 | Něco víc |
2012 | Válka hluku |
2011 | Temný ráj |
Jeřábí žena je zvláštní kniha, nečetla jsem mnoho takových.
Děkuju autorovi za vysvětlení námětu, protože jako pohádka je to opravdu zajímavý příběh a já ho jinak vnímám a posuzuju. Určitě skvělé jsou tady postavy – vedle Kumiko především George, samozřejmě Amanda, a určitě taky Mehmet. Nádherný je ten obrazový doprovod, i když je to asi jen nesmělý náznak kompozic, které vytvořili Kumiko a George . . .
„Vysvětlit ne. Příběhy nevysvětlují. Vypadají že ano, ale ve skutečnosti nám dávají jen začátek. Příběh nikdy nekončí na konci. Vždycky existuje něco potom. A i uvnitř toho příběhu, když řekneme, že tahle verze je ta pravá, otvíráme tím prostor dalším verzím, které existují paralelně. Ne, příběh není vysvětlení, je to síť, kterou proplouvá pravda. Část jí zachytí, ale ne všechnu, nikdy ne všechnu, jen tolik, abychom zvládli neobyčejnost, aby nás nezabila.“