Jesenické pohádky a pověsti
Miroslav Kubíček
Krátké uměle vytvořené pověsti, které se váží k místním názvům v Jeseníkách.
Přidat komentář
Působivě vyprávěné příběhy, autor dokáže vystihnout atmosféru a génia loci Jeseníků. Používá neotřelá přirovnání, jen občas ruší aktualizace, kterými příběh hodí do dnešní doby a tím mu poněkud setře tajemný pel ("Od té doby nikdo Jesenku neviděl. Možná založila v Červené hoře baletní školu"). Na některých místech mi vadí dějové nedořečenosti. Proč se třeba v příběhu o Meluzíně dívka každou neděli proměňuje v hradní věži v rybu? Co se vlastně stalo s kněžnou v příběhu o Nýznerovském vodníku a co to bylo za světýlko, za kterým šplhala na skálu? Obálka je krásná, jednobarevné ilustrace jsou trochu slabší.
Knihu čtu na pokračování seniorům v práci. Vzhledem k tomu že jsme v Šumperku tak je tématická a také většinu z míst o kterých kniha je znají a dokáží si je velmi dobře představit.
Kniha je napsána velmi čtivě, pověsti vypráví autor krásně srozumitelně a obrázky- ilustrace akademického malíře Josefa Lubiče jsou velmi něžné- zvláštní. Vřele doporučuji
Autorovy další knížky
1992 | Jesenické pohádky a pověsti |
2009 | Pradědovy pohádky |
1997 | Hornohanácké pohádky a pověsti |
2009 | Sladké hořkosti / Hořké sladkosti |
1963 | Dny sluncí |
Předčítáno. Pěkná kniha pohádek a historie z Jeseníků. Nejlepší se synovi zdála ta o drakovi, co jedl brambory.